Když Maďarsko nakonec schválení pomoci Ukrajině umožnilo, Fiala summit do Prahy svolal, ač předtím varoval, že se visegrádské země nadále neshodnou na řadě zahraničně-politických témat. Summit ale hájil jako fórum, na němž mohou lídři visegrádských zemí debatovat o středoevropských otázkách či spolupráci v takových oblastech, jako je energetika.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Pehe: Summit Visegrádské čtyřky byl politické fiasko

Několik dní před summitem ovšem slovenský premiér Robert Fico pronesl u příležitosti 2. výročí ruské invaze na Ukrajině projev, který klidně mohli napsat ruští propagandisté. Projev vyvolal silnou kritiku.

A znovu se vynořily otázky, zda má vůbec smysl summit Visegrádského uskupení svolávat v situaci, kdy Polsko a Česká republika jednoznačně podporují Ukrajinu, zatímco Slovensko a Maďarsko zastávají k řešení konfliktu na Ukrajině postoje, které v mnohém kopírují stanoviska Kremlu.

Polský premiér Donald Tusk chtěl podle různých zpráv na summitu debatovat o tom, zda má pokračování visegrádské spolupráce ještě smysl, ale po setkání s Fialou před oficiálním zahájením summitu nakonec tyto postoje neprezentoval.

Spory o Ukrajinu

Samotné jednání čtyř premiérů za zavřenými dveřmi se ale odehrálo v bouřlivé atmosféře. Na druhou část summitu, v níž se měli k premiérům připojit členové delegací, vůbec nedošlo.

Fiala po summitu prohlásil, že premiéři všech čtyř zemí se shodují, že ruská agrese na Ukrajině byla hrubým porušením mezinárodního práva. Shodují se prý i na nutnosti Ukrajině pomáhat, jen se neshodnou na formě této pomoci. Rozdílně vidí i příčiny konfliktu na Ukrajině.

To hlavní, co ale premiéry Polska a České republiky na jedné straně, a premiéry Slovenska a Maďarska na straně druhé rozděluje, je otázka, jak konflikt ukončit. Fico ve zmíněném projevu volal po mírových jednáních.

S Orbánem se na tiskové konferenci po skončení summitu znovu shodl, že Rusko prý nelze vojensky porazit, Ukrajině nemá smysl dodávat vojenskou pomoc a je údajně třeba hledat mír na základě současné situace. To by fakticky znamenalo, že si Rusko ponechá dobytá území.

Klinická smrt V4?

Ačkoliv se Fiala snažil smysl summitu obhájit slovy, že čtyři premiéři jednali i o otázkách společného zájmu ve střední Evropě, spory o Ukrajinu vše přehlušily. A úplně stranou zůstalo porušování principů právního státu a liberální demokracie v Maďarsku a na Slovensku.

Z konání summitu tak zůstává především pachuť. Visegrádské uskupení je v situaci, kdy se jeho členové nedokážou shodnout na základních otázkách strategického významu, zjevně nefunkční.

Jeho původním smyslem bylo prosazování společných stanovisek čtyř zemí tak, aby měly silnější společný hlas v EU. To ale v současné situaci, kdy na Slovensku a v Maďarsku stojí v čele vlád autoritářští populisté s proruskými postoji, není možné.

Facka Fialovi

Jak rozklížená V4 je, ukázal i program premiérů po skončení summitu. Zatímco Tusk zamířil za prezidentem Petrem Pavlem, Orbán a Fico se setkali s exprezidentem Milošem Zemanem.

Orbán pak ještě absolvoval schůzky s Andrejem Babišem a exprezidentem Václavem Klausem, jehož postoje k ruské invazi na Ukrajině jsou snad ještě více v souladu s těmi kremelskými než ty Ficovy a Orbánovy.

Zeman, Babiš i Klaus se hlásí k nacionálnímu populismu a jsou silně kritičtí k současné české vládě, takže i v symbolické úrovni byly schůzky Orbána a Fica fackou Fialově vládě.

Fiala zřejmě až do konce českého předsednictví rozklíženého Visegrádského uskupení další summit raději nesvolá. Otázkou je, zda nepropásl šanci dohodnout se s Tuskem, že by bylo lepší uskupení dát takříkajíc k ledu.

Autor působí na New York University Prague

Jiří Pehe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít