‚Pokus o nastolení autokratického režimu.‘ Čekají Slovensko pod Ficem černé měsíce?

Praha 29. února 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Fico jdi domů do Ruska“. Tak někteří Češi a Češky „vítali“ v Praze u Lichtenštejnského paláce slovenského premiéra a šéfa strany Směr Roberta Fica. Padala tam slova jako hanba, křičelo se, pískalo se. Pamatujete podobně dramatický příjezd někoho z premiérů na jednání Visegrádské čtyřky?
Nepamatuji. Bylo to podle mě jedno z nejdynamičtějších a nejnapjatějších V4 jednání. Když zalovím v paměti, tak podobný humbuk, možná ještě trošku větší, byl při návštěvě čínského prezidenta, kdy ho vítali tibetskými vlajkami. Ale co se týká V4 formátu, tak to rozhodně bylo velmi dynamické. Robert Fico přišel do Prahy ukázat, kým doopravdy je, a svou aroganci moci ukázal dokonce i tím, že se vymanil z té své cestičky od auta, odešel od pana premiéra Fialy a šel nejen pozdravit, ale zasalutovat demonstrantům. Přišel jim ukázat, že mu je absolutně jedno, co si myslí.

Jaké je napětí mezi čtveřicí vysokých ústavních činitelů oněch čtyř států – Polska, Maďarska, Česka a Slovenska? Na stupnici od jedné do deseti.
Deset, možná jedenáct. Bylo to velmi zřetelné i z tiskové konference. Zároveň se premiér Fiala a premiér Tusk rozhodli sejít ještě předtím separátně, kde se chtěli zkoordinovat proti dvěma autoritářům. Sami to i dost popisovali na té tiskové konferenci a bylo to i dost otevřené – vzájemně se přerušovali, v angličtině si to mezi sebou ještě komentovali, mimo hlavní projevy. Napětí tam tedy bylo rozhodně cítit.

A víme, co se dělo za zavřenými dveřmi? Jestli se hádali, co bylo to hlavní téma, co spolu probírali?
Hlavním tématem bylo určitě Rusko, ale nechci spekulovat, co přesně se tam odehrávalo. Asi můžeme předpokládat, že to byly opravdu ostré pozice premiérů Polska a Česka. Víme, jaké pozice vůči Rusku Polsko dlouhodobě zastává, že je pro ně absolutně nepředstavitelné, když někdo tvrdí, že Rusko není agresor. Myslím si, že se to primárně točilo kolem podpory Ukrajiny a Ruska.

Na tiskové konferenci se nicméně všichni čtyři vyjádřili, že Rusko je agresorem, že v roce 2022 napadlo Ukrajinu ve velkém měřítku. V tomhle se tedy shodnou?
Shodnou se na tom, že Rusko porušilo mezinárodní právo. To je ale jediná věc, na čem se shodnou. Už se vůbec neshodnou na tom, kdo za válku může. To ostatně řekl i premiér Orbán, a premiér Fico to hlásal téměř hned po ruské invazi před dvěma roky. A poslední rok tyto narativy ve slovenském veřejném prostoru zaznívají velmi intenzivně. Takže on se tím netají a Ukrajinu vojensky podporovat prostě nechce.

Visegrádský rozkol

Jak moc jsou názory v rámci V4 rozdílné bylo ostatně vidět i na tom, co se dělo po setkání – polský premiér Donald Tusk se sešel s prezidentem Petrem Pavlem, a naopak maďarský premiér Viktor Orbán a Robert Fico šli za Milošem Zemanem. To ukazuje na to rozdělení, které teď ve V4 je…?
Přesně tak. Dává nám to obrázek, jakým směrem se to bude vyvíjet. Jednoznačně bych nepředpokládala, že to je jednorázová záležitost nebo období, které skončí. Ještě bych chtěla vyzdvihnout, že se premiér Fiala a premiér Tusk snažili zdůrazňovat i společné hodnoty, byl tam apel na historii. Polský premiér dokonce zdůraznil, že četl knihy disidentů, například pana Šimečku. Tím Ficovi naznačil, co si o něm myslí, protože strana Směr na Milana Šimečku podala trestní oznámení za hanobení národa. Milan Šimečka je novinář a spisovatel, bývalý disident. Je to otec Michala Šimečky, předsedy strany Progresivní Slovensko.

… Hlavní opoziční strany na Slovensku. 
Učinili tak v reakci na to, že v jedné z diskusí, které vedl s Denníkom N, označil slovenský národ za zbabělý – na základě tohoto tvrzení je tu trestní oznámení za hanobení národa. To vysílá jasný signál, jak se budou k těmto lidem stavět. Pokud by byl pan Šimečka odsouzen, byl by to velmi nebezpečný precedens a možná i varovný prst pro jiné, kteří by si něco takového dovolovali. Fico chce zastrašovat komunitu, která de facto hájí liberální demokracii.

Osobně bych chtěla tvrzení pana Šimečky, že je slovenský národ zbabělý, podpořit, a to na jednom konkrétním příkladu. Po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu se 40 000 slovenských mužů přihlásilo, že odmítají povinnou vojenskou službu. Zaprvé po nich povinnou vojenskou službu nikdo nechtěl, a zadruhé je to číslo dvojnásobné, než je počet lidí v armádě Slovenské republiky. Aktivní zálohy se na Slovensku momentálně pohybují na čísle 160. Takže Slováci jsou v tomto opravdu zbabělci. Nešli by bojovat za Slovensko, a už vůbec proti Rusku. Má to i své historické konotace – Slovensko bylo tisíc let součástí Uherska. Není tak u nich vůbec vybudovaná národní identita, na rozdíl od ČR, které mělo království a samostatný stát o dost déle než Slovensko. První samostatný stát byl až první Československá republika. 

Do kontrapozice dám to, co říká Fico a co vyvolalo ty největší diskuze i stran setkání V4 v Praze. Na výročí ruské invaze na Ukrajinu z roku 2022 měl Robert Fico krátký, asi čtyřminutový projev. Mluvil o tom, že Západ si neumí přiznat, že jeho strategie ve válce na Ukrajině selhává...

... že dochází k falešnému démonizování ruského prezidenta Vladimira Putina...

... že je zarážející, že jediný plán EU je podpora vzájemného zabíjení Slovanů. 

Proč podle vás Robert Fico tato slova volil?
Protože na tom měl postavenou kampaň a teď jen potvrzuje, že to myslí vážně. Robert Fico je odhodlaný definitivně zlikvidovat liberální demokracii na Slovensku a nahradit ji její nesvobodnou autoritářskou verzí, jakou praktikuje například Vladimir Putin nebo Viktor Orbán. Orbánova verze – jakýsi hybridní režim – je mu samozřejmě bližší. Je to i oficiálně uznaná rezoluce Evropského parlamentu, který hlasoval o tom, že Maďarsko už není demokracie, ale jedná se o hybridní režim, o takzvanou volební autokracii. Probíhají tam volby, ale demokratické instituce selhávají. A to je něco, co chce Robert Fico nastolit i na Slovensku. Důvod je jednoduchý – už nikdy v životě nechce zažít to, co zažíval posledních tři a půl roku, a to jsou různá vyšetřování a obvinění nejen k jeho osobě, ale i k celé scéně. Směr, Hlas, SNS, Jsme rodina… Na Slovensku tomu říkáme chobotnice našich lidí, kteří byli zapojeni do světa korupčních kauz a praní a špinavých peněz. Jde mu skutečně o všechno, a tímto způsobem jen dokazuje, že to myslí vážně.

Zrcadlo slovenské společnosti

Na druhou stranu se Fico vrátil, a jeho comeback byl znamenitý. To znamená, že musí mít poměrně silnou podporu slovenské veřejnosti. Když tedy budeme kritizovat to, že je proti liberální demokracii na Slovensku, není to důkazem, že si část společnosti něco takového možná přeje?
Je to tak. Až 55 procent lidí na Slovensku věří konspiračním teoriím. Půlka národa považuje USA za hrozbu, a v současné situaci probíhající války skoro 40 procent lidí vnímá Rusko jako strategického partnera. A souvisí to s tím, co jsem říkala. Jednak je to historická konotace, že Slovensku chybí národní identita, takže je jim jedno, co se tam děje a kdo jim vládne. Druhým faktem jsou intenzivní ruské informační operace a podpora různých proruských narativů, dokonce až normalizace prokremelských narativů a toxicita sociálních sítí, kde se tyto narativy šíří. Šíří je primárně politici, populisti a extremisti a jsou v tom velmi úspěšní, protože mají svoji voličskou základnu, která na to slyší a která je prostě volí. 

Zaznamenal jsem nedávný průzkum Slovenské akademie věd, který ukázal, že právě Slováci věří různým dezinformacím nejvíce ze zemí V4. Jinými slovy, Robert Fico toho podle vás využívá a posiluje to?
Je to tak, a právě to mu umožňuje činit kroky, které činí. 

Na druhou stranu jsme v lednu viděli setkání Roberta Fica s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem v Užhorodě. Jednali spolu poměrně věcně. Fico tehdy ohlásil, že Ukrajině poskytne humanitární pomoc. Svůj protějšek ujistil také o tom, že podpoří další eurointegraci Ukrajiny. Není to tedy tak, jak říká třeba šéfredaktorka SME, Beata Balogová, že doma se chová Robert Fico jinak než potom v Evropě? Že to jsou dvě tváře Roberta Fica?
Zatím ano. Ale nutno podotknout, že Fico je populista, sám sobě si protiřečí. Ale ano, je to tak. Doma potřebuje uspokojit potřeby svých voličů a postupně přetvářet demokracii v autoritářské zřízení. A až se v tomto dostane do jakési první fáze, tak potom může velmi jednoduše změnit rétoriku v zahraničí. A může například i blokovat mnohem víc hlasování na úrovni EU, podobně jako Orbán. Ale v současnosti se stále ještě směrem do zahraničí chová jako dobrý spojenec. Hlasuje, jak se po něm žádá, a právě za to od zahraničních spojenců chce, aby se mu nevrtali do domácích záležitostí. 

Na Slovensko přece taky putuje velká finanční pomoc z EU. Je si Robert Fico vědomý toho, že když bude velkým kritikem EU, tak to nebude úplně tolerováno?
Určitě, ale zároveň vidí, že výhrůžky a zmražení fondů nebylo pro Maďarsko úplně devastační. Zatím se stále chová jako spojenec, a pak uvidí, jak se bude situace vyvíjet. A pak by samozřejmě bylo správné, aby EU reagovala ještě mnohem rázněji, než reagovala doteď. Ale ano, Fico peníze stále potřebuje, takže bude určitým způsobem balancovat.         

Vidíte už teď, že by Slovensko kvůli slovům a činům Roberta Fica na mezinárodní scéně ztrácelo kredit?
Není to tak, že by teď Slovensko ztrácelo kredit. Co se týká například Slovenské zpravodajské služby (SIS), tak ta podle mě už dávno nemůže mít kredibilitu zahraničních partnerů, jak je celá instituce zpolitizovaná. Dva bývalí šéfové jsou obvinění z korupční činnosti a z dalších činností – zosnování zločinecké skupiny, sledování novinářů… Navíc i různí investigativní novináři na Slovensku přišli s různými případy vyměňování si informací mezi slovenskou a maďarskou službou. Víme o tom, že Budapešť je opravdu velká základna ruských špionů v Europě. To, co je při sdělování citlivých informací zpravodajského charakteru klíčové, je důvěra. A jako můžete mít důvěru v SIS, když je tak extrémně zpolitizovaná. Často se tam mění šéfové a tak dále.

Jaký vliv má na SIS nebo na rozpad v minulých letech, na který narážíte, člověk, který do úřadu nastoupil teprve nedávno? 
Robert Fico je premiérem počtvrté, a ta síť se budovala roky. 

Je to tedy dlouhodobý proces…?
Přesně tak, je to dlouhodobý proces. Je to chobotnice, kterou se podařilo trošičku narušit v roce 2020, kdy vyhrál volby Igor Matovič, ale obecně i ty další roky. Není to jen osobou Roberta Fica, ale i vazbami na oligarchy a mafiánské struktury. Ty mají i jiní, například strana Borise Kollára Jsme rodina. Jsou tam různé vazby na různá jména, které teď nebudu jmenovat, protože to českým posluchačům asi nic neřekne. Ale aby to bylo pochopitelné – je to dlouhodobě budovaná síť, a Slovensko opravdu běží na operačním systému, který nastavil Vladimír Mečiar. Instituce i proces demokracie nebyly ještě úplně finalizovány.

Takže se Slovensko ještě nedostalo z období 90. let a mečiarizmu?
V podstatě ne. Zažíváme něco podobného, jen v bledě modrém.

Opoziční vzdor

Fico má určitě poměrně silnou podporu, ale jsou i lidé, kteří opět vycházejí do ulic a demonstrují. V posledních dvou měsících byly protesty poměrně silné, nicméně se nezdá, že by něco změnily. Mohou něco změnit, pokud se lidé opět setkají po Ficovu víkendovém projevu nebo po tom, co viděli na tiskové konferenci po velmi napjatém setkání V4?
Obávám se, že ne. Protesty primárně přispěly k jedné věci, a tou je sjednocení opozice – Progresivního Slovenska, Svobody a Solidarity a Slovenského křesťansko-demokratického hnutí. Stranu Igora Matoviče, OĽANO – ponovu hnutí Slovensko – z této organizace vyloučili, což je podle mě správný krok. Protesty ve spolupráci s obstrukcemi v parlamentu umožnily to, že se některé věci přijaly později, Robert Fico chtěl mít změny trestního zákona hotové už do Vánoc. Všechno už mají nachystané, takže to budou postupně dávkovat. Myslím, že za současné situace, s takových nastavením společnosti a zároveň s tím, jak Robert Fico plánuje ovládnout i mediální scénu, například blokováním mainstreamových médií… Zjistil, že mainstreamová média nepotřebuje, a to má obrovský výtlak na sociálních sítích. Za poslední rok to jen na Facebooku bylo skoro sedm milionů interakcí, v porovnání s prezidentkou Čaputovou, která má necelé dva miliony. Od té doby, co je Fico v úřadu, dal už několikrát rozhovor jednomu z největších prokremelských plátků na Slovensku, Infovojně, kde oslavuje dezinformační média. Říká jim občanská média a děkuje jim za to, že mají jiný názor. A plány na změnu mediální scény mají i s RTVS, kterou chtějí přetvořit na státní televizi. Mají k tomu velmi blízko nakročeno – zrušili koncesionářské poplatky, plánují rozdělit rozhlas a televizi a tak dále.

Jaké měsíce Slovensko pod vládou Roberta Fica čekají?
Černé… Bohužel nebudu moc optimistická, protože to opravdu nevypadá moc dobře. Vážně jsme svědky pokusu o nastolení autokratického režimu. A jediné, co s tím můžeme dělat, je, že se budeme starat o to, aby nadále fungovala nezávislá média, a aby přežila občanská společnost. Ale já osobně bohužel žádný světlý scénář nevidím. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, CNN Prima News, FB Roberta Fica, Novinky.cz.