Růst cen zhoršuje situaci nájemního trhu
Nájemné v průběhu loňského roku v Praze podražilo v průměru víc než o pětinu, cena pronájmu menších bytů v centru se zvýšila dokonce až o 40 procent. Obdobný výkyv podle informací realitních kanceláří postihl všechna krajská města, i když ne v takové výši. Zájem o nájemní bydlení loni hnala uprchlická krize i návrat zaměstnanců zpátky do kanceláří.
Poptávka po nájemním bydlení prudce stoupla i kvůli drahým hypotékám. Vlastní bydlení se vzdaluje stále většímu počtu lidí.
Majitelé bytů proto mohli zvýšit ceny nejen o inflaci. Řada z nich se snažila dohnat propad příjmů z let pandemie koronaviru, kdy nájemné v důsledku omezení pohybu, absence turistů a široce rozšířené práci odkudkoliv prudce kleslo.
Přesto se zdá, že rychlý růst cen nájemného po loňském prudkém zdražování narazil na realitu. Vedle nájmu prudce totiž stouply náklady na energie a další nezbytné výdaje. Příjmy tomu ovšem neodpovídaly. Zatímco ceny v průměru stouply z roku na rok o 19 procent, mzdy a platy reálně, po odečtení inflace, klesly skoro o desetinu.
Problém s bydlením
I proto realitní makléři mluví o tom, že další růst cen nájemného je nemyslitelný. Stále ale platí, že dokud centrální banka nezačne snižovat základní úrokovou sazbu a hypotéky nebudou dostupnější, poptávka po nájemním bydlení neklesne.
Nabídka navíc zůstává omezená, nové developerské projekty, které jsou přímo určené pro nájemní bydlení, patří většinou do luxusního segmentu a jsou pro velkou část zájemců cenově nedostupné. Rostoucí počet zájemců se tak musí obracet na trh, kde převažuje nabídka starších bytů, jejichž ceny kvůli tomu stále rostou.
V bytové nouzi se nachází nejméně 270 tisíc lidí, uvádí průzkum. Vláda připravuje zákon o podpoře v bydlení
Číst článek
Zvyšující se ceny nájemného trápí nejen nájemníky. Čím dál víc majitelů začíná řešit neplatiče. Jejich počet podle údajů služby Ideální nájemník v posledním čtvrtletí loňského roku stoupl meziročně o 11 procent. V lednu pak činil meziroční nárůst počtu neplatících podnájemníků dokonce 34 procent.
Pro srovnání, v době pandemie koronaviru na jaře roku 2021 stoupl počet neplatičů jen o osm procent. Podíl neplatících nájemníků nově vzrostl z dlouhodobého průměru ve výši jeden a půl procenta na dvě.
Současně prudce roste podíl těch, kteří se k nájemnímu bydlení ani nedostanou, protože mají dluhy a neplatí je, případně je platí se zpožděním. Záznam v některém z českých či slovenských dluhových rejstříků má 16 procent zájemců o bydlení.
Situace na nájemním trhu tak zůstává na bodu mrazu. Majitelům se totiž nevyplatí jít do rizika ani při vyšší úrovni nájemného. Ani po 30 letech legislativci nenarovnali vztah nájemník versus pronajímatel. Dostat z bytu neplatiče stále trvá několik let a stojí řádově mnoho desítek až stovek tisíc korun. Další statisíce pak stojí oprava bytu.
Výsledky na sebe nenechají dlouho čekat. Počet zájemců o nájemní bydlení poroste, stoupne podíl těch, kteří vypadnou ze sítě nájemního bydlení a nuceně se přesunou do ubytoven.
Šance sociálně slabších zájemců o bydlení dál klesne, do problémů s placením nájemného se brzo může dostat i fungující rodina. Roční nájemní smlouvy, které jsou v tuzemském prostředí nejčastější, se nezmění. I když nevyhovují ani jedné straně nájemního vztahu. Systém sociálních dávek je přes veškeré změny stále nefunkční, a to jak pro majitele bytu, tak i pro nájemníky.
V loňském roce přitom podle iniciativy Za bydlení mělo problém s bydlením celkem 600 tisíc ze 4,5 milionu českých domácností. Letos jejich počet dál vzroste.
Řešení prostřednictvím státních nájemních agentur, které majiteli zaručí jak příjem z pronájmu, tak i to, že nájemníci byt nezdemolují, se teprve připravuje. Návrh zákona o podpoře bydlení, který by měl platit od roku 2025, se stále ladí. Výstavba státem dotovaných nájemních bytů je přes veškeré sliby politiků naprosto marginální.
Boj nájemníků versus majitelů bytů neutichá, naopak se přesouvá do horké fáze. Ke škodě všech zúčastněných.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Klimatická konference v Baku a české couvání před budoucností
Petr Šabata
Ruský plyn zase teče do Česka. Hodnotová politika platí jen do doby, než přijde první sousto
Petr Honzejk
ATACMS nad Ruskem – a ty druhé rakety
Libor Dvořák
Češi jsou s vývojem po roce 1989 stále nespokojenější, Petr Fiala věří na zázraky
Apolena Rychlíková