Porážka Ukrajiny i vynucený mír by nám pustily žilou víc, než si umíme představit
Úvahy o tom, že prohra Ukrajiny s ruským agresorem nebo uzavření příměří za současného stavu bojů by byly pro Západ dražší, než pokračování podpory napadené země, slýcháváme již delší dobu. Nyní ale přišel americký Institut pro studium války s analýzou, která je skutečně překvapující.
Podle autorů studie by po pádu Ukrajiny byly náklady na zabezpečení západních hranic a odvrácení případného Putinova útoku doslova astronomické, mnohem vyšší, než si většina lidí vůbec dokáže představit.
Jiří Leschtina: Porážka Ukrajiny i vynucený mír by nám pustily žilou víc, než si umíme představit
Šokující je v analýze už pohled na doprovodnou mapu, zobrazující hypotetické ruské vítězství, kdy jeho vojenské síly dosahují přímo na hranici NATO táhnoucí se od Černého moře až po Severní ledový oceán. Včetně hustého řetězu ruských vojenských základen rozmístěných u hranic Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska.
Podle expertů odstrašovat a bránit se takto vyhroceným ruským hrozbám by znamenalo pro Spojené státy trvale rozmístit ve východní Evropě značnou část svých pozemních sil včetně obrovského počtu nejmodernějších letadel, která jsou obtížně zjistitelná radary.
Jednání o míru a kompromisech
Institut pro výzkum války k tomu dodává: „Vyslání a udržování těchto strojů je už z podstaty nákladné, ale dislokovat je tak rychle by pro USA znamenalo hroznou volbu mezi udržením dostatečných sil v Asii pro obranu Tchaj-wanu a mít dost sil pro zastrašení Ruska nebo jeho porážku v případě útoku na evropské spojence. To bude stát jmění a náklady budou trvat tak dlouho, jak dlouho potrvá ruská hrozba. Potenciálně neomezeně dlouho.“
Pravděpodobné dobytí Marjinky pro Rusko nepředstavuje pokrok, píše Institut pro studium války
Číst článek
Specialisté institutu také rozebírají případné uzavření příměří na stávající linii fronty. Podle nich by to byla druhá nejhorší varianta, která by „jednoduše dala Rusku čas a prostor připravit se na obnovenou válku o dobytí Ukrajiny a konfrontaci s NATO“.
Celkově tedy z analýzy vyplývá, že obě zkoumané varianty jsou horší a několikanásobně dražší než pokračování v pomoci a podpoře Ukrajiny v boji. Když k tomu nad rámec vojensko-strategických a finančních úvah přidáme varovné apely, že ponechání části Ukrajiny v Putinově smrtonosném objetí je nebezpečným precedentem pro změny hranic silou kdekoliv na světě, pak se dostáváme k pochopitelným závěrům.
Skutečně účinným omezením ruské hrozby pro Západ je úplné ukrajinské vítězství. K němu ovšem může vést jen další vojenská podpora Ukrajiny, mnohem větší, než ta dosavadní, jež bezesporu odvrátila její porážku. Ale už nedostačuje k tomu, aby Ukrajina vyhnala agresora ze země.
Namísto výzev k masivnímu zesílení vojenské podpory ale stále častěji zaznívá ve vysokých politických kruzích Západu, že v dohledné době není představitelné, že by Ukrajina vyhnala Rusy z celého svého území. A že dřív nebo později bude muset dojít k jednání o míru a kompromisech, jejichž součástí může být i přenechání dobytých území Rusku.
Jistěže tito političtí pragmatici jedním dechem dodávají, že k tomu nesmí dojít bez souhlasu Ukrajiny, natož proti její vůli. Už ale nezdůrazňují, že takový krutý kompromis by vyvolal v ukrajinské společnosti obrovské trauma s nepředstavitelnými důsledky. A Západu by nakonec stejně pustil žilou v míře astronomické, před níž varují američtí specialisté na výzkum války.
Autor je publicista
Češi jsou s vývojem po roce 1989 stále nespokojenější, Petr Fiala věří na zázraky
Apolena Rychlíková
Předpokládané překvapení – ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
Jan Fingerland
Mrtvý muž jako zdroj příjmů, to je ruská realita
Alexandr Mitrofanov
O budoucnosti by měli rozhodovat mladí politici
Kateřina Perknerová