K Tůmově rozsudku nutno přistupovat s respektem jako ke každému soudnímu rozhodnutí. Ale také se zvýšenou ostražitostí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Leschtina: Soud přivřel oko nad jednou z Babišových lží. Populisté mohou slavit

Zdaleka nejde jen o časem poněkud zavátý spor Babiše s Piráty. Ale hlavně o střet ústavně zaručeného práva na svobodu projevu a práva na ochranu dobré pověsti, kdy je nutno citlivě poměřovat, kterému z práv je třeba v konkrétní věci dát přednost. Přičemž žádné z nich nesmí přijít zcela vniveč.

Soudce Tůma dal přednost svobodě projevu, když konstatoval, že pro volební kampaň je charakteristická nadsázka, symboličnost a zkratkovitost. A právě touhle optikou je podle Tůmy třeba nahlížet na Babišův výrok.

Lež jako jiný názor?

Otázkou je, zda právě tahle optika nás dovede k jádru sporu. Babiš přímo napsal, že „Piráti chtějí nejdřív zmapovat byty, zdanit přebytečné metry a pak vám tam někoho nastěhovat. Nejlíp nějakého migranta“.

První část výroku sedí. Mapování a zdaňování bytů Piráti skutečně navrhovali. Pasáž o nastěhovávání migrantů je už ale Babišovou fantasmagorickou konstrukcí, která neměla s Piráty cokoliv společného.

Něco takového lze těžko považovat za ještě přijatelnou nadsázku nebo zkratku, jež by měla vycházet z nějakého reálného základu. Ale jen za čistokrevnou lež, vypuštěnou s cílem fatálně poškodit pověst konkurenční strany. V době, kdy se zdálo, že předseda Pirátů by mohl pomýšlet i na post premiéra.

Soudce Pavel Tůma v rozsudku připomněl, že Piráti mají přístup do médií a mohli na Babišův příspěvek reagovat, což také udělali. Jde ale také o to, že Babiš zaútočil na tehdy opoziční Piráty jako premiér, jemuž se z pozice držitele moci dostává daleko nejvíce pozornosti ve veřejném prostoru.

Na sociálních sítích jeho příspěvek vyvolal erupci, kdy na dezinformačních webech či prostřednictvím řetězových mailů byla veřejnost zasypávána děsivými vizemi, kterak Piráti budou chtít k občanům s „velkým bytem“ nastěhovat ilegální migranty. Což bylo pro Piráty zdrcující už jen proto, že migranti byli a zůstávají v kampaních krajních populistů a antidemokratů spolehlivým strašákem.

Nejen tahle Babišova eskamotáž s pravdou, ale i jiné lži, za které byl nakonec odsouzen k omluvám, příznačně zapadají do dnešní postfaktické doby. Do časů, kdy jako realita jsou nám předkládána k uvěření „alternativní fakta“ a kdy evidentní lež bývá nazývána pouhým „jiným názorem“.

Jak ale za situace, kdy slova se odpoutávají od svého smyslu a z politiky se vytrácejí základní kritéria rozlišování pravdy a lži, může zapůsobit názor soudní autority, že ve volební kampani bychom měli být smířlivější i k absolutním úletům politiků?

Nejspíš dost z nich si to vyloží, že v předvolebním boji jim projde i nestoudné lhaní. Což je přesně jedna z cest, které vedou demokratický systém k úpadku.

Autor je publicista

Jiří Leschtina Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít