Pro základní představu se dá říci, že index Ifo propadl na úroveň, na které byl na přelomu let 2012 a 2013, tedy v období posledního ekonomického zpomalení.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Pokud se experti nepletou, pak je krize za dveřmi

Zároveň se důvěra propadá rychleji než tehdy, dalo by se to přirovnat zhoršování nálady v období těsně před nástupem hluboké finanční krize, tedy před létem roku 2008. Jakoby se opakoval scénář z největšího ekonomického propadu, který západní Evropa zažila od světové války.

Ifo je důvěryhodnější instituce než většina jejích konkurentů a svou schopnost předpovídat už častěji osvědčila. Přesto není úplně jisté, že její temná předpověď vyjde tentokrát. I v takovém případě by šlo o velkou událost. Pokud se nic zvláštního nestane, tak se bude muset Ifo i další instituce zamyslet nad tím, jak vlastně dělají své prognózy.

Agenda české vlády

Pokud ovšem agentura varuje před reálným vývojem, pak Německo čekají dva možné scénáře. Dosud je možné opakování katastrofy z roku 2008. Zní to přehnaně, ale data takové tvrzení umožňují. Anebo dojde jen k mírné recesi, zřejmě o něco hlubší než v roce 2012.

Je možné hledat různé souvislosti a důvody, proč k něčemu takovému v Německu dochází. Ovšem z českého pohledu je podstatné, že se německému vývoji brzy přizpůsobíme. Ztráta optimismu mezi zdejšími podnikateli není podle Českého statistického úřadu tak hluboká, ovšem v minulosti jsme už zažili, že křivky ekonomického vývoje jsou u nás o něco víc příkré.

Převzato z Plusu

Úvahy o tom, kdy přijde recese, nejsou zase ničím příliš zvláštním, tentokrát ovšem mohou pracovat s větší pravděpodobností než kdykoli v posledních pěti letech. Proto upozorňují, že rizika pro podnikání a další ekonomické transakce jsou přinejmenším ve středoevropském prostoru vážnější, než bývá zvykem.

Z českého pohledu to má jednu důležitou souvislost, kterou právě v těchto dnech pojmenoval Nejvyšší kontrolní úřad.

„S příchodem ekonomické recese lze očekávat obdobný vývoj jako v letech 2008 a 2009, tedy významný propad daňových příjmů,“ varují experti a upozorňují, že po posílení daňové byrokracie může být dopad krize na rozpočtové příjmy ještě silnější než před jedenácti lety. Tím vzniká přirozená starost, jak to dál půjde s financováním citlivých veřejných služeb třeba v sociálním oboru nebo ve zdravotnictví.

Veřejný prostor je plný všemožných obav a sporů, na kterých nebude za pár měsíců záležet, anebo nehrozí příliš vážnými důsledky. Pokud se však zastaví ekonomika, pak se změní všechno, a proto je rozumné předejít tomu, aby změny k horšímu byly co nejméně dramatické. Bohužel však při pohledu na agendu tuzemské vlády je zřejmé, že podstatná rizika ekonomického propadu zůstávají stranou zájmu.

Autor je komentátor serveru Echo24

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít