Zásadní varování, že s námi není všechno v pořádku, ukazuje údaj, podle kterého finanční situaci své domácnosti hodnotí jako dobrou 69 procent dotázaných. Samo o sobě to není špatné číslo – dvě třetiny lidí se má dobře. Ovšem je to o pět procent méně než na jaře. V tom je problém.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Za mě vždy hlasuje peněženka

Po vpádu Rusů na Ukrajinu – a pod vlivem vysokých cen elektřiny – se hodnocení rodinných financí přirozeně zhoršilo.

Jak přešel šok a poměry se vyjasnily, začala se nálada zlepšovat, v Česku i celé Evropě. Teď se ale – na rozdíl od všech evropských zemí – hodnocení finančních poměrů v Česku opět poměrně silně zhoršilo.

Ekonomicky to nedává smysl

To musí mít přece důvod. Čistě ekonomicky to nedává valný smysl, když reálné mzdy rostou a vysoko vyrostly výdaje také na důchody i ostatní sociální dávky. Třeba Čechy z nějakého důvodu zasáhla podzimní chmura, třeba je zneklidnila vyostřená kampaň pro podzimní volby, a při jarních průzkumech bude zase všechno lepší.

Nepochybně by si to přála vláda Petra Fialy (ODS), její obliba podle Eurobarometru poklesla o čtyři procenta, a to na 24 procent. Katastrofa to není, některé předchozí vlády na tom byly hůře.

Ovšem necelý rok před volbami, při kterých chce koalice Spolu se Starosty obhájit většinu ve Sněmovně, to není příjemná zpráva.

Výsledky průzkumů jako kdyby naznačovaly, že stav mé peněženky bude rozhodovat o tom, koho budu volit. Přitom ani tak nejde o to, kolik v peněžence mám skutečně peněz, ale jestli mi to tak připadá.

Může v tom hrát roli zkušenost několika posledních let, která byla vyplněna krizí. Jak svědčí různé statistiky, z pohledu značné části populace jsme prožívali jeden malér za druhým, museli jsme se uskrovňovat, hledat různá řešení, a chtěli bychom, aby to už skončilo. Ovšem nemůže to skončit jen tím, že se naše příjmy vrátí na úroveň před krizí.

Jen Češi a pak Estonci

Užitečné je srovnat příjmy a sebedůvěru občanů východoevropských členských států Evropské unie. Ve většině z nich skutečně po krizovém propadu došlo k významnému navýšení příjmů, logicky se posílila spokojenost se stavem domácích financí. Nápadnou výjimkou jsou Češi a Estonci.

Před krizí to byly, pokud jde o ekonomickou prosperitu, nejúspěšnější národy, během krize se jim však ostatní země jako například Slovinsko, Chorvatsko, Polsko a Litva nápadně přiblížily, pokud je nepředběhly.

Zároveň právě Češi a Estonci zažili nejhorší inflační šok, který způsobil největší nárůst cen elektřiny.

Hůř se nemáme, ale...

Objektivně se tedy nemáme hůř, jak by snad vyplývalo z poklesu pozitivních hodnocení rodinných financí. Ovšem pocit z ekonomického rozměru našeho života se zhoršil.

Pokud jde o platy, stále jsme daleko za sousedními Němci i Rakušany, a vůbec se jim neblížíme. Navíc si mnozí z nás při krizi uvědomili, že naše dosavadní rezervy na velké ekonomické otřesy nestačí.

V politice to může znamenat hodně. Pokud očekáváme, že vláda zajistí finanční bezpečí a vzestup životní úrovně, pak to znamená dostatečný motiv zbavit se té vlády, která to zajistit schopná není.

Logicky vzato to ani žádný politický subjekt zajistit nemůže, proto také pokaždé volíme někoho jiného, stačí, když nám lepší život slíbí dost přesvědčivě. Země jako taková se s tímto přístupem voličů nikam nedostane, ale to už je riziko hlasování peněženkou.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy.

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít