‚Koukáme na něj jako na blázna s mocí.‘ Protesty by mohly urychlit odvolání jihokorejského prezidenta
Stanné právo, které v úterý v noci vyhlásil jihokorejský prezident Jun Sok-jol, trvalo jen šest hodin. Přesto jsou Jihokorejci stále v ulicích a požadují jeho odstoupení nebo odvolání. „Lidé jsou naštvaní, že se něco takového může stát v roce 2024. Jde o ostudný okamžik moderní korejské historie, proto cítí potřebu dát najevo svůj názor a zastavit bláznivého prezidenta,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Korejec Joumin Won.
Když Joumin Won z města Kojangu sousedícím s metropolí Soul prvně zaslechl o vyhlášení stanného práva, myslel si, že jde o vtip. O takové možnosti spekulovala opozice už od září, všichni to ale vnímali jako přehánění. Prezidentovo vysvětlení, že se tímto způsobem pokouší „vymýtit síly, které napomáhají Severní Koreji“, ho proto nejen překvapilo, ale i rozhořčilo.
„Na základě jeho předchozích kroků jsme mohli odhadnout, že by to mohl udělat. Obecně na něj koukáme jako na blázna s mocí,“ hodnotí Won, jak je prezident, který se dostal k moci v roce 2022, vnímaný korejskou veřejností.
Prezidentův krok byl odsouzený k neúspěchu. Nyní se rýsuje několik scénářů, říká Chamrová o Jižní Koreji
Číst článek
Proto se ihned poté sešly tisíce lidí v Soulu u parlamentu, kam byla poslaná i armáda. Ta měla bránit budovu nejen před demonstranty, ale také před politiky, kteří chtěli prezidenta přehlasovat. Aby se někteří zvolení zástupci lidu dostali do budovy, museli i přelézat zdi. „Šel jsem zezadu, kde je ochrana laxní, přelezl jsem zeď a vstoupil jsem dovnitř,“ popsal britské stanici BBC situaci mluvčí parlamentu Woo Won-šik. „Museli jsme ochraňovat demokracii,“ vysvětlil.
Stejně jako politici, kteří prezidenta jednohlasně přehlasovali, i běžní Korejci vnímají jeho krok za nedemokratický. Won říká, že se nejčastěji mezi lidmi mluví o puči nebo o vyhlášení občanské války.
Podobně situaci vidí i Tereza Novotná, výzkumná spolupracovnice institutu pro evropskou politiku Europeum a zároveň politoložka na Svobodné univerzitě v Berlíně specializující se na Jižní Koreu. „Není pochyb o to, že se pokusil o puč a prostě mu to nevyšlo,“ říká pro iROZHLAS.cz.
Jeho krok označuje za nelogický, který mohl vzniknout tím, že se „možná napil trochu víc sodžu a rozhodl se, že do toho půjde“, uvádí s odkazem na oblíbenou korejskou pálenku.
Oživil vzpomínky na masakr
Protest trvající už téměř 24 hodin a v teplotách kolem nuly není podle Novotné překvapivý. „Korea je známá tím, že obyvatelstvo je schopné vynutit si politickou změnu. Je to znak demokracie a důkaz, že lidé nejsou pasivní, a když se jim něco nelíbí, tak opravdu vyjdou do ulic. To se děje pravidelně,“ popisuje.
Poslední velké protesty, kterých se v roce 2017 zúčastnilo přes 16 milionů lidí, vedly k odvolání prezidentky Pak Kun-hje obviněné z korupce. Zároveň každou středu už od roku 1992 demonstrují Korejci před japonskou ambasádou a požadují spravedlnost pro ženy, které se pod japonskou okupační vládou musely stát sexuálními otrokyněmi.
Současnou situaci si zároveň lidé spojují s posledním stanným právem, které bylo vyhlášeno na přelomu 70. a 80. let, kdy zemi vládla vojenská správa. Protest, který ve městě Kwangdžu na jihu země následoval, armáda krvavě potlačila. Na celkovém počtu obětí povstání dodnes nepanuje shoda. Oficiální čísla hovoří o několika stovkách mrtvých. Neoficiální odhady stoupají až ke třem tisícům obětí.
„Masakr v Kwangdžu je jedním z výrazných momentů v historii Jižní Koreje, na který všichni dosud vzpomínají,“ líčí Novotná, která povědomí o události v Koreji přirovnává k československému srpnu 1968. „Není to tak, že každý zná detaily, ale událost je zakořeněna v politické paměti země. Pamětníci to přenáší z generace na generaci.“
6:52
Stanné právo v Jižní Koreji? ‚Možná si myslel, že ho armáda podrží,‘ říká o tamním prezidentovi expert
Číst článek
Stejně tak se o masakru v Kwangdžu dozvěděl od svých rodičů i Won, který k němu také odkazuje. „Prezident i ministr obrany jsou zaseklí v 80. letech minulého století. Naštěstí my v 80. letech nežijeme a každý okamžik můžeme živě streamovat na YouTube,“ popisuje.
Odvolání nebezpečného vůdce
Situace podle magazínu Foreign Policy pravděpodobně skončí odvoláním prezidenta, parlament by o tom měl rozhodnout v pátek. Hlasovat proti němu budou zřejmě také zástupci jeho Strany lidové práce, kteří zvedli ruku proti stannému právu. Na jeho místo dočasně nastoupí premiér.
To uvítá i většina veřejnosti – Junova podpora před úterními událostmi nedosahovala ani 20 procent. „Nejnebezpečnější vůdce je ten, který je hloupý, ale má moc. Náš prezident je toho perfektním příkladem. Doufám, že lidé si teď uvědomí, že hlasováním pro stupidní lídry můžou hodně poškodit naši zemi,“ líčí Won.
