Poradce prezidenta: Takto se státní rozpočet sestavovat nemá. Ještě na něj ale lze změnit názor
Státní rozpočet pro rok 2025 už schválili poslanci po dlouhých jednáních. Během těch ale byly slyšet i hlasy expertů. „Rozpočet v některých položkách hodnotím negativně a pokud by se mě na to pan prezident zeptal, tak mu dám své stanovisko,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ekonomický poradce prezidenta, hlavní ekonom Deloitte a do nedávna také člen Národní ekonomické rady vlády David Marek.
Premiér Petr Fiala (ODS) označil schválený rozpočet za dobrý a odpovědný, ministr financí Zdeněk Stanjura (ODS) dodal, že je budoucí rozpočet realistický a že jsou v něm rekordní investice. Naopak stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) opakuje, že rozpočet je nepravdivý a podle politiků SPD je nereálný a nezodpovědný. Člen národní ekonomické rady Petr Janský zase řekl, že pravdu mají podle něj do jisté míry všichni. Souhlasíte?
Mohu to hodnotit ze dvou pozic. Z role poradců prezidenta nám, myslím, nepřísluší hodnotit kvalitu z hlediska fiskálních efektů. Tam se snažíme soustředit na to, aby v rozpočtu byly všechny položky co nejpečlivěji zaznamenány a aby byly dostatečně transparentní.
Fiskální konsolidaci ještě nemáme dokončenou, uvádí ekonomický poradce prezidenta
Z pohledu nezávislého ekonoma si myslím, že je dobře, že jsme podstoupili fiskální konsolidaci, která by se v příštím roce měla zastavit a vzít si jakýsi oddechový čas. To je vzhledem k blížícím se volbám asi pochopitelná situace.
Zároveň ale říkám, že nemáme dokončenou fiskální konsolidaci, tam nám ještě pár desítek miliard deficitu seškrtat chybí, abychom se dostali na dráhu stabilizovaného dluhu v relaci k HDP.
V minulých týdnech jste k rozpočtu mluvil o čtyřech výhradách, na které upozorňovala už Národní rozpočtová rada. Mluvil jste o tom, že příjmy z emisních povolenek jsou nadhodnocené o 11 miliard, naopak u dotací na obnovitelné zdroje jste říkal, že v rozpočtu je o 23 miliard méně, než bude pravděpodobně potřeba. Za problematické jste označil i to, jak rozpočet přistupuje k platům nepedagogických pracovníků a že jsou podhodnocené prostředky na starobní důchody. Začněme s emisními povolenkami. Ministerstvo financí se odvolává na odhad expertů z ministerstva životního prostředí. Proč jste přesvědčen, že je to nadhodnocené, dá se to v tuto chvíli vůbec říci?
Pokud by se při očekávaném objemu emisních povolenek měl naplnit rozpočtový příjem tak, jak je v rozpočtu, jedna emisní povolenka by musela stát více než 100 euro za tunu. Aktuální cena je kolem 60 euro za tunu.
Ukázka soudržnosti vládní koalice, řekl k rozpočtu Stanjura. ‚Vláda pošlapala zákony,‘ opáčila Schillerová
Číst článek
Pokud by měla emisní povolenka vystoupat nad 100 euro za tunu, pak bude rozpočet až ten druhořadý problém, ekonomika by měla při takto drahé ceně energie podstatně závažnější problémy.
‚Nebezpečný precedent‘
V rozpočtu jsou podle vás díry za 43 miliard korun. Je to zásadní částka, když výdaje rozpočtu mají být dva biliony a 327 miliard?
Zaprvé tady jde o určité principy. I kdyby to nebylo 43 miliard, ale čtyři miliardy, výtky by stejně byly na místě, protože mi tímto způsobem nepřijde odpovědné sestavovat státní rozpočet.
Teď můžeme mluvit o třech, čtyřech případech. Pokud nad tím mávneme rukou, kolik jich bude v návrhu státního rozpočtu na rok 2026 a 2027? Osm, 12, nebo 16? Je to nebezpečný precedent. Zlozvyk je potřeba vždy zaškrtit v začátku, než se začne opakovat.
Druhá věc je, že 40 miliard není málo. Kvůli 40 miliardám korun na řešení škod po povodních se musely přepisovat dva státní rozpočty: rozpočet na rok letošní a návrh rozpočtu na příští rok. Na tyto úpravy se energie našla, ale na to, aby se opravily objemově stejně velké prostředky v rozpočtu na příští rok, se energie nenajde?
Sněmovna v závěrečném čtení schvaluje rozpočet. Jednat bude moci přes noc
Číst článek
Další, kdo bude mít silné slovo, bude prezident Petr Pavel. Ten v pondělí označil za předčasné dotazy na to, jestli státní rozpočet na příští rok podepíše, a dodal, že před odletem na pracovní cestu do Austrálie poslal tři dotazy k návrhu rozpočtu premiéru a ministru financí. S oběma bude po návratu jednat. Jaké tři dotazy jim poslal?
Jedná se o výčet problematických položek, o kterých jsme se bavili. To jsou už notoricky známé věci z posledních dnů a týdnů a u těchto položek s otazníkem se budeme ptát na odpovědi.
‚Čekáme na odpovědi‘
Platí i po úterním schválení rozpočtu to, co jste říkal v minulých týdnech, tedy že budete panu prezidentovi navrhovat, aby rozpočet nepodepsal?
Ono se to možná mediálně sklouzlo. Já rozpočet hodnotím negativně v některých položkách a pokud by se mě na to pan prezident zeptal, tak mu dám své stanovisko. On se ale ani nemusí zeptat, můžeme vést diskuzi a on může rozhodnutí udělat sám.
My jsme pouze poradní hlas, který může a nemusí být vyslyšen, ale přišlo mi transparentní říkat otevřeně, co si o tom myslím, když se mě vaši kolegové novináři ptali na můj názor.
Ubrat Mlsnovi, přidat neziskovkám. Piráti chtějí vyčlenit v rozpočtu na boj s korupcí extra 8 milionů
Číst článek
Říkám otevřeně, co si o tom myslím možná i proto, aby vznikl prostor pro nějakou diskuzi a abychom nebyli jako tajemný hrad v Karpatech, ze kterého na poslední chvíli vypadne překvapivé rozhodnutí. Přijde mi zodpovědné být z naší strany transparentní a říkat dopředu a na rovinu jasný názor.
Kdyby se vás pan prezident zeptal, vaše doporučení by bylo stále stejné, tedy nepodepsat?
Teď opravdu čekáme na odpovědi. Uvidíme na diskuzi. Pokud se v ní objeví zásadní argumenty, které budou vysvětlovat sporné položky v rozpočtu, je možné si k tomu udělat kladné stanovisko. Pokud ne, tak můj současný názor zůstává neměnný, takto by se rozpočet sestavovat neměl.
Poslechněte si celý rozhovor, audio najdete nahoře ve článku.