To předpokládá několik věcí. Jednou jsou peníze. Dánsko hodlá zvýšit výdaje na obranu nad tři procenta HDP, tedy vysoko nad dosud závazná dvě procenta.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Dánsko se zlobí a zbrojí

A to ještě letos, žádné postupné navyšování. Není to přitom tak dávno, co se i Dánové pohybovali pod touto hranicí, ale nyní se rozhodli to změnit. 

S tím souvisí druhá důležitá podmínka. Jde i o rychlost rozhodování. Ta je, podle Frederiksenové, důležitější než cokoli jiného. Nákupy zbraní mají probíhat bez obvyklých výběrových řízení, které by mohly proces zdržet. Dodejme, že Dánsko je stát s velmi nízkou mírou korupce a vysokou mírou politické kultury a vnitropolitického konsenzu. 

Nejistá budoucnost

Krátce před těmito rozhodnutími uveřejnila Dánská obranná zpravodajská služba svou analýzu situace. Podle ní hrozí Evropě do pěti let válka ze strany Ruska proti jedné nebo více evropským zemím. Může se tak stát, pokud Moskva začne vnímat Severoatlantickou alianci jako slabého protihráče, a jestliže se oslabí americké garance vůči evropským partnerům. Hrozí obojí. 

Dánové pravděpodobně vycházejí z předpokladu, že potenciální nejasný výsledek války na Ukrajině posílí ruskou motivaci k uplatňování vojenské hrozby. Zpráva vychází z pozorování, že Rusko si v posledních třech letech kvůli válce na Ukrajině vytvořilo vojenské i výrobní kapacity, které nemají v Evropě žádný protějšek. 

Je také množné, že takto nasměrované Rusko bude hledat způsob, jak tyto nadbytečné kapacity uplatnit, nebo otestovat.

Nejčastěji se proto uvažuje o útoku proti některému z baltských států pomocí hybridního, těžko vymezitelného útoku. Tuto část Evropy navíc část ruské elity stále vnímá jako své teritorium.

Dánsko je ale znepokojeno i bezpečnostní hrozbou, kterou může Rusko představovat vůči Grónsku a Faerským ostrovům. Jde o dánská území s vysokou mírou autonomie, včetně vlastních vlád a parlamentů.

Kodaň vnímá, že Moskva se nyní také soustředí na expanzi na sever, a chce pro svůj další postup získat vliv v této části světa. Proto už vloni začala Kodaň investovat do nových lodí, dálkových dronů, satelitního sledování Země, a dokonce i psích spřežení a jejich posádek. 

Trumpův faktor

Jenže o Grónsko se zajímá ještě někdo jiný. Donald Trump opakovaně hovořil o tom, že Spojené státy podle jeho mínění Grónsko potřebují pro svou bezpečnost, nepochybně také v souvislosti s ruskými záměry. Americká armáda tam působí už od 2. světové války v rámci zablokování německé expanze.

Není zřejmé, jaký je Trumpův konečný cíl – tedy vymoci si maximalistickými požadavky ještě větší práva na ostrově, anebo skutečně dostat Grónsko pod plnou americkou kontrolu. 

Znepokojení Dánové tedy kvůli Grónsku, a dokonce už v roce 2022 po ruském útoku na Ukrajinu, začali systematicky posilovat spolupráci s evropskými partnery. Udělali současně další strategická rozhodnutí, jako je obrat k výraznému posílení vlastní obranyschopnosti. 

Dnes už si moc neuvědomujeme, že Dánsko bylo ještě v 19. století cosi jako „malá říše“ s mocnou armádou a velkými ambicemi. Nikdo se dnes neobává, že lépe vyzbrojení Dánové budou zpátky dobývat své državy v Německu, Norsku, nebo dokonce v Africe a Asii. 

Jen v Kodani udělali závěr, že jako prozíravý a dospěle uvažující stát se musejí připravit na nestabilní období, které hrozí. Vycházejí z toho, že mír se nevytváří mluvením o míru, ale schopností odradit nepřítele.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít