Angela Merkelová, politička, jakých je právě teď nejvíc třeba

Německé volby dopadly dobře pro Angelu Merkelovou – tedy v případě, že touží stát se nejdéle sloužící kancléřkou v poválečném Německu. Pokud se jednání o vládě povlečou déle než do 17. prosince, a výsledek tomu spíše nasvědčuje, překoná Helmuta Kohla, který stál v čele spolkové vlády v letech 1982 až 1998 a jemuž Merkelová vděčí za mnoho.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Angela Merkelová

Angela Merkelová | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Dnes se celý svět ohlíží za skvělou politickou kariérou Angely Merkelové a padají slova jako skvělá vyjednávačka, mistryně kompromisu, přesná analytička, rozvážná, vždy dobře připravená, osobnost, díky níž posílilo Německo i Evropská unie.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Angela Merkelová, politička, jakých je právě teď nejvíc třeba

Ale právě způsob, jakým se kdysi odstřihla od svého politického dobrodince Helmuta Kohla, vysvětluje, proč jí mnoho lidí v CDU říká „nemilosrdná sestra“. Kohl odešel z čela CDU v listopadu 1998, pak se provalila aféra s ilegálním financováním strany. Dlouholetý předseda nemohl nevědět, ale nikdy věc jasně nevysvětlil.

A tehdy napsala generální tajemnice strany Merkelová do deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung článek s názvem Kohl stranu poškodil. Autor jedné její monografie, britský politolog Matthew Qvortrup, ho zhodnotil:

„Málokterý článek od politika způsobil v dějinách Spolkové republiky Německo takový otřes jako 1017 slov dokonale vybroušené politické zlomyslnosti Angely Merkelové. Článek byl chirurgicky přesným veřejným nařčením Helmuta Kohla… Byla tvrdší, než si uměli představit; jednala s ocelovou rozhodností.“

Potřebujeme slušné politiky

Není pochyb, že Merkelová jako málokdo jiný umí jít tvrdě za svým cílem, v minulosti se neváhala zbavit i jiných politických spojenců, její vůle po moci je pověstná. Proto ji také přezdívají: Merkiavelli.

Němci rozhodovali, kdo po 16 letech nahradí Merkelovou. Lídr CDU Laschet vhodil lístek chybně

Číst článek

Ale přece jen – když se člověk rozhlédne po obou stranách Atlantiku, je Merkelová, s čistou pověstí a klidným stylem, političkou vypočitatelnou a tak trochu starosvětskou.

Měla výjimečné vztahy k Česku a dalším východním zemím, protože pocházela z NDR a přátelila se s vědci v Praze? Každopádně svým vstřícným postojem k Viktoru Orbánovi spoluzavinila, že maďarský premiér přerostl Evropské unii přes hlavu.

Porozumění pro země, které postihl komunistický režim, rozhodně má jako žádný jiný politik na Západě. V srpnu 1961 postavil komunistický režim zeď mezi východním a západním Německem.

Merkelové bylo tehdy sedm let a později popsala tu neděli v kostele, kde byl její otec kazatelem: „Atmosféra byla příšerná. Lidé plakali. Má matka také. Nedokázali jsme pochopit, co se stalo. Nikdy na to nezapomenu.“

Merkelová svou osobní historií unikátně propojovala Západ a Východ Evropy.

Kritici kancléřce vyčítají, že neměla vize, jen řešila problémy, krize a neshody. Na to se hodí odpovědět slovy profesora z Oxfordu Timothy Gartona Ashe, znalce dějin střední Evropy, který před pár dny Českému rozhlasu v narážce na slavnou větu Nešťastná země, která potřebuje hrdiny, řekl: „Máme to štěstí, že žijeme v zemích, které nepotřebují hrdiny. Potřebujeme pouze normální, slušné politiky.“

Ano, v rozbolavělé době kulturních válek a rozdělených společností víc než sůl potřebujeme politiky, jako je odcházející Angela Merkelová.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme