Angela Merkelová, politička, jakých je právě teď nejvíc třeba
Německé volby dopadly dobře pro Angelu Merkelovou – tedy v případě, že touží stát se nejdéle sloužící kancléřkou v poválečném Německu. Pokud se jednání o vládě povlečou déle než do 17. prosince, a výsledek tomu spíše nasvědčuje, překoná Helmuta Kohla, který stál v čele spolkové vlády v letech 1982 až 1998 a jemuž Merkelová vděčí za mnoho.
Dnes se celý svět ohlíží za skvělou politickou kariérou Angely Merkelové a padají slova jako skvělá vyjednávačka, mistryně kompromisu, přesná analytička, rozvážná, vždy dobře připravená, osobnost, díky níž posílilo Německo i Evropská unie.
Ale právě způsob, jakým se kdysi odstřihla od svého politického dobrodince Helmuta Kohla, vysvětluje, proč jí mnoho lidí v CDU říká „nemilosrdná sestra“. Kohl odešel z čela CDU v listopadu 1998, pak se provalila aféra s ilegálním financováním strany. Dlouholetý předseda nemohl nevědět, ale nikdy věc jasně nevysvětlil.
A tehdy napsala generální tajemnice strany Merkelová do deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung článek s názvem Kohl stranu poškodil. Autor jedné její monografie, britský politolog Matthew Qvortrup, ho zhodnotil:
„Málokterý článek od politika způsobil v dějinách Spolkové republiky Německo takový otřes jako 1017 slov dokonale vybroušené politické zlomyslnosti Angely Merkelové. Článek byl chirurgicky přesným veřejným nařčením Helmuta Kohla… Byla tvrdší, než si uměli představit; jednala s ocelovou rozhodností.“
Potřebujeme slušné politiky
Není pochyb, že Merkelová jako málokdo jiný umí jít tvrdě za svým cílem, v minulosti se neváhala zbavit i jiných politických spojenců, její vůle po moci je pověstná. Proto ji také přezdívají: Merkiavelli.
Němci rozhodovali, kdo po 16 letech nahradí Merkelovou. Lídr CDU Laschet vhodil lístek chybně
Číst článek
Ale přece jen – když se člověk rozhlédne po obou stranách Atlantiku, je Merkelová, s čistou pověstí a klidným stylem, političkou vypočitatelnou a tak trochu starosvětskou.
Měla výjimečné vztahy k Česku a dalším východním zemím, protože pocházela z NDR a přátelila se s vědci v Praze? Každopádně svým vstřícným postojem k Viktoru Orbánovi spoluzavinila, že maďarský premiér přerostl Evropské unii přes hlavu.
Porozumění pro země, které postihl komunistický režim, rozhodně má jako žádný jiný politik na Západě. V srpnu 1961 postavil komunistický režim zeď mezi východním a západním Německem.
Merkelové bylo tehdy sedm let a později popsala tu neděli v kostele, kde byl její otec kazatelem: „Atmosféra byla příšerná. Lidé plakali. Má matka také. Nedokázali jsme pochopit, co se stalo. Nikdy na to nezapomenu.“
Merkelová svou osobní historií unikátně propojovala Západ a Východ Evropy.
Kritici kancléřce vyčítají, že neměla vize, jen řešila problémy, krize a neshody. Na to se hodí odpovědět slovy profesora z Oxfordu Timothy Gartona Ashe, znalce dějin střední Evropy, který před pár dny Českému rozhlasu v narážce na slavnou větu Nešťastná země, která potřebuje hrdiny, řekl: „Máme to štěstí, že žijeme v zemích, které nepotřebují hrdiny. Potřebujeme pouze normální, slušné politiky.“
Ano, v rozbolavělé době kulturních válek a rozdělených společností víc než sůl potřebujeme politiky, jako je odcházející Angela Merkelová.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Tři hráči o jednu Ukrajinu
Libor Dvořák
Slovenský premiér Fico hrozí předčasnými volbami z taktických důvodů
Kamila Pešeková
Proč pro Rusko platí ‚Zanechte vší naděje‘?
Alexandr Mitrofanov
Začíná velký světový celní vabank
David Klimeš