Začíná velký světový celní vabank
S napětím se očekávalo, zda staronový americký prezident Donald Trump zahrne do své agendy prvního vládního dne i slíbené navýšení cel pro vybrané země. Nakonec se tak nestalo. Jen přikázal federálním úřadům zjistit, jak velké údajné neférové cla jiné země uplatňují vůči Americe. Čeká se tedy dál, jak Trump naloží se svými sliby uvalit až 60procentní cla na Čínu, až 20procentní na Evropu a i na mnohé jiné regiony světa.
Tedy vlastně se nečeká. Horečně probíhá příprava pozic, co se dá USA nabídnout, aby nepřistoupily k likvidaci vzájemného obchodu. A mezi nejaktivnějšími by měla být Evropa, protože ta je nyní asi v největším ohrožení.
Plyn za cla
V rámci Evropské unie je vyjednávání cel ve výhradní pravomoci unijních orgánů, to dává velkou pravomoc Evropské komisi. A ta už se snaží zachránit, co je možné.
Šéfka Komise Ursula von der Leyenová se nechala slyšet, že k utišení amerických hrozeb by mohl posloužit vzájemně výhodný byznys, tedy že by Evropa kupovala výrazně více zkapalněného plynu, kterým se už nyní nahrazuje odstřihnutou ruskou produkci.
Tady zjevně dohoda může být, protože i Trump po inauguraci řekl, že právě nákup americké ropy a plynu je to, co by Evropa měla rychle udělat.
Trump má jistě pravdu, že USA se vůči Evropě ocitá v obchodním deficitu. A také má pravdu, že Evropa mnohé věci clí více než USA.
Máme data za rok 2023 ze Světové obchodní organizace (WHO) a z nich vyplývá, že průměrné americké clo je 3,3 procenta, průměrné evropské clo je 5 procent. A když půjdeme do detailu, tak tam najdeme i argument, proč Trumpa tak iritují evropské automobilky. EU clí osobní auta 10 procenty, USA jen 2,5 procenty.
Trump se mstí svým kritikům. Mezi úředníky nezůstane nikdo, kdo s ním nesouhlasí
Číst článek
Problém je, že některé věci nejde dohodnout beze zbytku, a to i když Evropa pomine styl, jakým se nová americká administrativa rozhodla na ni tlačit.
Nic z výše uvedených dat nemůže odůvodnit hrozbu až 20procentními plošnými cly. A tým Trumpa to ví. Také ví, že nevyhnutelným důsledkem by bylo zvýšení některých cen na americkém importním trhu, což je to poslední, co by chtěl svým naštvaným voličům doručit. Je to vabank a nikdo neví, co USA s Evropou uhraje.
Celní útok ze všech směrů
Bohužel to není jediná celní válka, o kterou se Evropa musí zajímat. Trump si z cel udělal bič na celý svět a vzhledem k pokročilé globalizaci se vše nakonec zase dotkne i Evropy. Několik příkladů.
Asi nejvíce pozornosti budí Trumpova výhružka vysokými cly Číně. Že něčeho takového se Trump odváží, to naznačuje už jeho konání z prvního období, kdy právě uvalil vysoké tarify na některé čínské zboží.
Pokud by se tak stalo, kam se asi levné čínské zboží z amerického trhu přesune? Do Evropy, která se tak bude muset najednou bránit na dvou frontách.
Výroky Trumpa bychom neměli brát doslovně. Je to výzva k vyjednávání a reakci protistrany, tvrdí Pojar
Číst článek
A to pořád ještě není vše. Nejdříve ze všeho se Trump asi pustí do uvalení 25procentního cla na Kanadu a Mexiko. V Mexiku má ovšem základnu evropský automobilový průmysl a odsud následně exportuje do USA. Další velký problém pro Evropu.
Dny oslnění z Trumpova nástupu by tak měly v Evropě hodně rychle skončit a mělo by se už začít rychle pracovat na možných dohodách s USA.
Vysoké celní bariéry, které zničí mezinárodní obchod, sice nakonec nevyhnutelně poškodí samotnou Ameriku, ale mnohem dřív poškodí Evropu a v ní silně exportní země jako je Česko. Zkusme to nedopustit.
Autor je publicista
Slovenský premiér Fico hrozí předčasnými volbami z taktických důvodů
Kamila Pešeková
Proč pro Rusko platí ‚Zanechte vší naděje‘?
Alexandr Mitrofanov
Jourová vs. Musk? To je nerovný boj
Kateřina Perknerová
Trumpova opatření pro boj s migrací už narážejí na odpor
Jiří Pehe