Kolik by mělo Česko vydávat na obranu? Kde vzít miliardy navíc?
Prezident Petr Pavel i premiér Petr Fiala (ODS) říkají, že by Česká republika mohla vydávat na obranu tři procenta HDP – za několik let, třeba v roce 2030. Jaký racionální základ má taková prognóza? Že nám Vladimir Putin pět let počká? Nebo že obranu před agresivním Ruskem a ve stále nebezpečnějším světě za nás odpracují a zafinancují jiné země NATO?
Stavět na prvním předpokladu bezpečnost země je velmi riskantní, ne-li bláhové. A spoléhat se do značné míry na partnery v Alianci je zase neseriózní. I když jsme to 20 let dělali a až v roce 2024 dostáli závazku vynakládat na obranu dvě procenta HDP.
Říká-li premiér, že za realistické považuje bavit se o třech procentech v horizontu několika let, má pravdu v jednom: Je to realistické z pohledu kampaně před podzimními volbami do Sněmovny. Ale z pohledu zásadního bezpečnostního zájmu České republiky to realistické není.
Určitě měl pravdu prezident, když v Českém rozhlase upozornil, že rozhodnutí o výdajích na obranu musí vycházet z analýz a vyhodnocení bezpečnostních hrozeb. Ale s pravděpodobností blížící se jistotě můžeme tvrdit, že se bezpečnostní hrozby pro Evropu a Česko zvyšují – kvůli válce na Ukrajině, vývoji na Blízkém východě a koneckonců i kvůli výsledku prezidentských voleb v USA.
Nejvíc ze zemí NATO vydávalo vloni na obranu Polsko – téměř 4,2 procenta HDP a letos to bude ještě o 0,6 procent víc. Na tom se strategicky shodnou jinak skoro ve všem na krev rozhádané vláda s opozicí. Poláci se kvůli vyšším výdajům na obranu zadluží. Přes tři procenta HDP vydává také Lotyšsko 3,15, Litva necelá tři, Finsko 2,41...
Všechny tyto země jsou agresivnímu Rusku geograficky blíž a mají s ním tragické historické zkušenosti – ale copak Česká republika ne?
Nebo se opírají Poláci, Estonci, Lotyši, Litevci, Finové a další zbrojící země o nějaké pomýlené analýzy hrozeb? Koneckonců i Česko – a právě Petr Pavel a Petr Fiala – nebezpečí z Východu rozumí, což se projevuje v podpoře napadené Ukrajině.
V systému nákupů ministerstva obrany jsou fatální chyby, říká šéf Nejvyššího kontrolního úřadu
Číst článek
Vloni vydalo české ministerstvo obrany téměř 167 miliard korun a bylo to pár setin nad dvě procenta HDP.
Zvýšit výdaje na obranu na tři procenta znamená tedy přidat až sto miliard, když započteme i nutné investice do logistiky, na zaplacení a získání desítek nejlepších expertů pro ministerstvo, na rychlé čerpání zkušeností z navyšování obranných rozpočtů právě v Polsku, Finsku nebo v Pobaltí.
Kde je vzít?
A kde ty miliardy vzít? Loňské výdaje státního rozpočtu byly něco přes 2,236 biliony korun, tedy 2 234 miliardy. Najít v nich sto miliard je možné.
O víc než sto miliard připravily například ODS a ANO každý státní rozpočet snížením daně z příjmu při rušení superhrubé mzdy, které ekonomové od začátku kritizují.
A přijatelnou variantou je také výjimečně zvýšit státní zadlužení a peníze smysluplně investovat do bezpečnosti Česka a NATO. To je cesta, kterou volí Poláci.
Bezpečnostní analytik Roman Máca toto dilema pojmenoval v Českém rozhlase Plus sice trochu drsně, ale přesněji než politici: „Až sem poletí ruské rakety, tak se vyššími důchody neubráníme.“
Autor je šéfredaktor deníku Právo a Seznam Zprávy
Boj o práci? Spíš o mzdy
Julie Hrstková
Trump nařizuje odtajnění dokumentů o atentátu na Kennedyho. Už bylo na čase
Matěj Schneider
Nerovnosti rostou. Jen si jich nejsme vědomi
Kateřina Smejkalová
Tři hráči o jednu Ukrajinu
Libor Dvořák