Analytik: Česká armáda potřebuje peníze i lidi. Přilákat nové se jí zatím nedaří
Jana Černochová se stala ministryní obrany přesně před třemi lety. Podle jejích slov se resort nemusí za svou dosavadní práci stydět. Jak si šéfka resortu vedla během bezpečnostní krize? A v jakém stavu je v současnosti česká armáda?
„Z celkového hlediska lze Janu Černochovou hodnotit jako úspěšnou. Čelila největší bezpečnostní krizi, kterou jsme za dlouhou dobu viděli. Bylo potřeba dát co nejvíc dohromady armádu, která dlouho trpěla zásadním podfinancováním. Na druhou stranu byl její mandát trošku zjednodušený tím samým. Konečně bylo po mnoha letech jak armádě samotné, tak politické scéně i veřejnosti jasnější, na co vlastně armádu potřebujeme, jak by měla vypadat a kam by měla směřovat,“ hodnotí mandát Jany Černochové Jan Ludvík, odborník na mezinárodní bezpečnost z Institutu politologických studií UK.
Stav armády
Kromě nákupu letounů, bojových vozidel a tanků musí resort obrany počítat i s drobnějšími výdaji.
„Potřebujeme toho ještě víc. Tyto nejviditelnější nákupy samozřejmě vyvolávají největší pozornost, ale armáda ještě potřebuje i spoustu dalších drobností, které resort také řeší, a často ho to zabavuje úplně stejně jako koupě stíhačky. Ministerstvo třeba musí koupit polní jatka a pekárnu. Znamená to, že pro sekci akvizic je to velmi náročné období, které je ještě zkomplikováno inflací,“ vysvětluje Ludvík.
Jak je na tom česká armáda, pokud jde o počet vojáků? „To je jedna z velkých výzev, která teď před armádou stojí. Uběhlo dvacet let od profesionalizace armády. Lidé, kteří tenkrát v profesionální armádě zůstali, když skončila povinná vojenská služba, dospívají do věku, kdy často už odchází do důchodu. Odchází velké množství vojáků a vojaček a zároveň armáda, která teď potřebuje lidí ještě více, stojí před otázkou, jak si personál udržet, alespoň ten, který zůstat může a chce, a jak zároveň získávat nový. To je něco, co se zatím ještě stoprocentně nedaří.“
Tanky, Keňa, sociální sítě. Neshody mezi Řehkou a Černochovou pokračují, nepoškozuje to armádu?
Číst článek
Platy na základních pozicích ve státním sektoru jsou pod průměrnou mzdou. „Chce to, aby lidé vstupující do armády za současných podmínek byli trochu srdcaři. Podmínky, za kterých budou sloužit zejména ze začátku nejsou finančně zajímavé, a byť peníze nejsou všechno, přece jenom každý musí nějakým způsobem zabezpečit svůj život, a to armádu znevýhodňuje,“ popisuje Ludvík.
Dvě procenta na obranu
Taková výše HDP podle Jany Černochové není strop, nýbrž podlaha.
„Česká republika se zavázala, což je politicky důležité, vydávat dvě procenta. Zároveň se jeví politicky obtížné vydávat víc. Kde brát peníze? Tak, že si je půjčíme nebo zvýšíme daně, a obojí je pro současnou vládu něco, co dělat nechce,“ přibližuje Jan Ludvík z Institutu politologických studií UK.
