Výstup na rozhlednu je očišťující. Při stoupání nahoru se starosti rozplynou, říká šéf přátel rozhleden

Nejznámější rozhledna na světě je Eifellova věž v Paříži. U nás je to pražská Petřínská rozhledna, která byla také úplně první, kterou ve svém životě navštívil předseda Klubu přátel rozhleden Vladislav Šembera. Toho se ptáme v pořadu Host Radiožurnálu. Kolik rozhleden v České republice máme? Čím jsou nové rozhledny architektonicky zajímavé? A která je světovým unikátem?

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda Klubu přátel rozhleden Vladislav Šembera

Předseda Klubu přátel rozhleden Vladislav Šembera | Foto: Patricie Strouhalová | Zdroj: Český rozhlas

Lidé mají možnost až do 31. ledna hlasovat v anketě o nejzajímavější rozhlednu, která byla loni postavená. Kolik vůbec máme u nás rozhleden?
To číslo se mění, protože rozhledny nejenom vznikají, ale i zanikají. Teď přes zimu je jich přístupných vzhledem k meteorologickým podmínkám méně. Nicméně v tuto chvíli se pohybujeme kolem čísla 470.

Přehrát

00:00 / 00:00

V poslední době je výstavba rozhleden svěřována do rukou renomovaných architektů, pochvaluje si předseda Klubu přátel rozhleden Vladislav Šembera. Vznikají nádherná díla

Na které rozhledně jste byl naposledy?
Naposledy jsem navštívil rozhledny na jižní Moravě. Zajímavá je třeba rozhledna Nad vinohrady nebo vyhlídka Soudek udělaná ze starého sudu vína. Hezky se z ní dají pozorovat vinohrady a je tam úžasný klid.

Není to jenom prázdná fráze, že pohled shora dává člověku nadhled?
Já myslím, že není, protože než se dostanete nahoru, než vystoupáte na rozhlednu, zapomenete na starosti, necháte je někde dole a pak už se jenom rozhlížíte po kraji a po naší krásné přírodě. Pro mě je výstup na rozhlednu vždycky očišťující.

V loňském roce u nás byly postaveny čtyři rozhledny. Čím jsou zajímavé?
Dřevěná rozhledna Strážnice u Mělníka patří mezi menší rozhledny, měří pouhých osm metrů, i tak je z ní ale krásný pohled na horu Říp, Ještěd a celé České středohoří.

Doubí u obce Vážany je nová rozhledna postavená na místě, kde kdysi byla rozhledna, která ale spadla, protože byla postavená ze dřeva. Na jejím místě byla nyní postavena kovová rozhledna, z níž se můžeme rozhlížet směrem na Bílé Karpaty a Pálavu.

Dřevěná rozhledna Doubravka v pražských Kyjích. | Zdroj: Hasiči Praha/Twitter

Rudíkov byla původně jenom vyhlídka se zábradlím. Obec toto místo nyní zvýšila na osm metrů. A rozhledna je typická tím, že je postavená z kamene, kovu a dřeva.

Jeden z nejhezčích počinů, které se loni udály, je čtvrtá rozhledna připomínající římskou hlásku v obci Tučín. Je to betonová věž, pocitově nejvyšší ze všech čtyř rozhleden. Má něco přes 11 m a je z ní vidět třeba Kelčský Javorník nebo Praděd.

Která rozhledna je u nás ta nejvyšší?
Musíme rozlišovat, odkud se díváme. Například z elektrárny Ledvice, kde jsou komentované prohlídky, se můžete rozhlížet z výšky 144 metrů. Když ale vyjdete na Praděd, který je vysoký 73 metrů, tak se sice rozhlížíte z této výšky, ale jste výš než Sněžka. To znamená nějakých 1637 metrů vysoko. Rozhledna na Pradědu je tedy asi nejvyšší bod, ze kterého se lze v České republice rozhlédnout.

Odkud je podle vás nejhezčí výhled?
Asi Štěpánka u Příchovic v severních Čechách. Ani ne tak kvůli výhledu, jako spíše kvůli samotné rozhledně. A pak také kamenná rozhledna na Krásenském vrchu uprostřed Slavkovského lesa.

Jak dlouhá je u nás tradice stavět vyhlídkové stavby? Kdy se začaly stavět ty první?
První věže se začaly stavět jako obranné nebo pozorovací strážní věže v rámci nějakého hradu nebo opevněného místa. Pokud ale mluvíme o rozhlednách jako takových, ty začaly vznikat na přelomu 18. a 19. století. V roce 1796 vznikla rozhledna Krásný dvůr, v roce 1801 zámecká rozhledna v Uherčicích a v roce 1802 lednický minaret a naše první kamenná rozhledna na Kleti.

Rozhledna na Vlčí hoře, kterou zničil požár, uvítala znovu turisty. Podezřelého ze zapálení čeká soud

Číst článek

Největší boom zaznamenaly rozhledny v 19. století, kdy začaly působit česko-německé okrašlovací spolky a následně Klub českých turistů. Bohužel po druhé světové válce nastal útlum ve stavění rozhledem a další boom vznikl až po sametové revoluci, v 90. letech a přispěl k tomu i pořad pana Munzara Rozhlédni se, člověče.

Kromě rozhleden existují i podhledny. Byl jste v některé?
Byl jsem v jedné, ale moc rád bych se podíval do podhledny Svinná u České Třebové, která vede asi 110 cm dolů. Její majitel František Uma řekl, že ji vybudoval kvůli svým přátelům, protože jeden má nemocné nohy a druhý se bojí výšek. Jde o světový unikát.

Proč má Ladislav Šembera rád kontroverzní rozhledny? A proč z některých rozhleden už není nic vidět? Poslechněte si celý rozhovor výše.

Patricie Strouhalová, opa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme