Žádný hazard, ale konec praxe z Rakousko-Uherska. Ministerstvo hájí reformu antimonopolního úřadu
Vláda by měla během září projednat návrh reformy přezkumu veřejných zakázek. Změnit by se tak mělo fungování Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kam dohled nad veřejnými zakázkami spadá.
Celý systém se má výrazně zrychlit. Místo dvoustupňového řízení na ÚOHS, kdy nejdříve o sporu rozhodují úředníci a poté v případě odvolání jedné ze stran znovu samotný předseda úřadu na základě doporučení rozkladových komisí, by se mělo nově rozhodnout rovnou v jednom stupni. Sníží se tím i celkový počet instancí, které spory kolem zakázek řeší, a ty se tak táhnou. V současnosti jich má Česko nejvíc v EU.
Co přinese reforma antimonopolního úřadu? Pro Peníze a vliv to vysvětluje autorka novely Leona Gergelová Šteigrová
„Řekněme si úplně na rovinu, že pět instancí a monokratický systém rozhodování (rozklad samotného předsedy úřadu), staví Českou republiku do raritní pozice v rámci Evropské unie,“ uvedla v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus vrchní ředitelka na ministerstvu pro místní rozvoj Leona Gergelová Šteigrová, která je hlavní autorkou reformy. Odmítá tak výtky předsedy ÚOHS Petra Mlsny, že reforma pro přezkum zakázek znamená „nebezpečný hazard“.
Nově by měla vzniknout při antimonopolním úřadu Rada pro veřejné zakázky s tříčlennými senáty. Dva členové by byli stálí odborníci a třetí by se vybíral ze seznamu expertů podle toho, jaké oblasti se daný spor týká.
23:24
Rozhoduji jen půl procenta zakázek. Nemám moc antimonopolní úřad blokovat, tvrdí předseda Mlsna
Číst článek
Senát by spor projednával ústně se všemi stranami a během 20 pracovních dnů také vydal předběžné právní stanovisko. To by mělo vést k tomu, že se znesvářené strany na jeho základě ve většině případů dohodnou. „Když se podíváme do Německa, tak až 60 procent věcí, které se řeší, končí v tento moment,“ upozornila Gergelová Šteigrová.
Podpořit dohodu by měl i přísnější režim kaucí. Podle vrchní ředitelky návrh obsahuje povinnost stěžovatele složit vždy kauci jedno procento objemu zakázky se stropem 10 milionů korun.
Pokud na základě předběžného právního stanoviska senátu pak stěžovatel vidí, že je pravda u protistrany a svůj návrh stáhne, ušetří z kauce 65 procent hodnoty. To by měla být finanční motivace ke smíru. „Podívejme se, jak systém funguje dnes. Například napadení zadávacích podmínek tendru stojí firmu sto tisíc korun. Pokud podá rozklad, nestojí jí to nic,“ upozornila vrchní ředitelka.
Mlsna: Revoluční hazard
S hlavními body reformy ale nesouhlasí předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna. Podle něj nový postup přinese do zakázek chaos. „Říkám, že je to skutečně revoluční hazard, takto změnit přezkum veřejných zakázek v ČR, který povede k rozkolísání rozhodovací praxe,“ uvedl nedávno v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.
Podle něj můžou pak procházet zakázky, které budou prapodivné. „Já to považuji skutečně za velmi nebezpečný hazard,“ zdůraznil Mlsna. Odmítl také, že by měl jako předseda úřadu příliš velké pravomoci v případě rozkladu proti rozhodnutí prvního stupně. Podle něj má naopak monokratický způsob rozhodování své výhody.
Předseda antimonopolního úřadu potvrdil zákaz plnění smlouvy na digitalizaci stavebního řízení
Číst článek
Řadu připomínek zaslal ministerstvu k reformě i Nejvyšší správní soud (NSS). Reforma je podle něj zásadní změnou, protože v Česku je běžné dvouinstanční rozhodování. To podle NSS umožňuje jednoduše opravit případné chyby v rozhodnutí prvního stupně a navíc je ve druhém stupni jasně daná odpovědnost předsedy daného úřadu.
„Návrh je fundamentální změnou současné více než třicet let fungující právní úpravy, založené na monokratickém principu,“ upozornil předseda NSS Karel Šimka.
Podle Leony Gergelové Šteigrové je určitě pravda, že je stávající dvouinstanční model naší tradicí. „Řekla bych tak možná z dob Rakousko-Uherska. Ale je zároveň řada zákonů, kde už jednoinstanční přístup máme,“ upozornila. Jde například o nový stavební zákon, zákon o liniových stavbách, zákon o ochraně zdraví nebo o zbraních.
Zrychlení rozhodování ve sporech o veřejné zakázky má přinést také značné úspory. Podle ministerstva pro místní rozvoj jsou nyní ekonomické ztráty za každý den průtahů zhruba šest milionů korun, u velkých zakázek pak jde o zhruba miliardu za půl roku.
Více si poslechněte v audiu pořadu, který najdete nahoře vlevo v textu.
