Vláda utrácí na konci mandátu o polovinu víc než při nástupu k moci. Za vysoké schodky nemůže jen covid

Stamiliardové schodky a rekordní růst zadlužení vláda často svaluje na covid. K hlubokým schodkům měl ovšem státní rozpočet nakročeno už před pandemií, kdy kabinet utrácel peníze získané díky prosperující ekonomice. Vláda ANO a ČSSD zvyšovala výdaje nejrychleji od roku 2000, žádná jiná vláda tolik neutrácela. Přinášíme přehled, jakým způsobem se útraty státu v končícím volebním období vyvíjely.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministři vlády Andreje Babiše (ANO) před hlasováním o nedůvěře

Menšinová vláda ANO a ČSSD se chopila moci v době, kdy tuzemská ekonomika zažívala nejlepší roky | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Pozornému čtenáři tradičních stanovisek Nejvyššího kontrolního úřadu ke státnímu rozpočtu mohlo zatrnout už v srpnu 2019.

Ve více než 60stránkové publikaci plné čísel a grafů si mohl přečíst nenápadné, ale jasné varování: „V důsledku stále se zvyšujících mandatorních a kvazimandatorních výdajů a vlivem silné závislosti na plnění daňových příjmů (…) je státní rozpočet na případnou recesi připraven ještě hůře, než tomu bylo před deseti lety.“

Jinými slovy, stačí málo a rozpočet se bude potýkat s extrémně vysokými schodky.

Centrální banka neselhala, za vysokou inflaci nemůže, míní člen bankovní rady Benda

Číst článek

Ani úředníci Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nemohli předvídat, jak budou jejich slova ze stále ještě ekonomicky slušného roku 2019 prorocká. Půl roku po zveřejnění této zprávy hlásí Česko první tři potvrzené případy nového typu koronaviru a rozbíhá se nejen největší zdravotní polistopadová krize, ale rovněž krize veřejných financí.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) několikrát navyšuje schodek státního rozpočtu až na 500 miliard korun, který se sice nakonec nevyplní, ale který i tak Česko rekordně zadluží z předcovidé úrovně 1,6 bilionu korun na letošní očekávanou hodnotu 2,5 bilionu korun.

Vliv pandemie nemoci covid-19 je na aktuální stav státního rozpočtu neodmyslitelný. Nelze ale na ni svést všechno. Ani tolik skloňovaný daňový balíček, který státní pokladnu ochudil na příjmové straně zhruba o sto miliard, nebo další změny v daňovém mixu nevysvětlí, proč i na příští rok, kdy má ekonomika růst víc než o čtyři procenta, vláda počítá s deficitem v podobných mantinelech jako v době vrcholící pandemie. Problém je také ve výdajích. Na plánované útraty v příštím roce by si stát nevydělal ani s příjmy z předcovidového roku 2019. Čistě teoreticky by takový rozpočet vykázal schodek 397 miliard korun. Výdaje začaly bobtnat už před koronavirem.

Nejlepší roky

Menšinová vláda ANO a ČSSD se chopila moci v době, kdy tuzemská ekonomika zažívala nejlepší roky. Díky růstu mezd a větším útratám domácností se i do rozpočtu přelívalo více peněz. Kabinet je ovšem hned spotřebovával rychlostí, jakou žádná vláda v tomto tisíciletí. Už před covidem v letech 2018 a 2019 výdaje meziročně stoupaly zhruba o 10 procent. Od roku 2000 přitom výdaje z roku na rok průměrně rostly pětiprocentním tempem. V roce 2020 po vypuknutí pandemie útraty přidaly dokonce o pětinu.

Jak dopadla inventura vládních slibů? ‚Kabinet předává veřejné finance s obrovskou koulí na noze‘

Číst článek

Pravda, podle návrhů státních rozpočtů na letošní a příští rok se jejich růst ustálil pod zmíněným pětiprocentním průměrem, kabinetu se daří zbrzdit jejich další růst, a běžné výdaje na příští rok dokonce velmi mírně klesají. Mezi lety 2017 až 2021 ovšem celkové výdaje stouply o necelou polovinu – jinými slovy vláda na konci svého mandátu utrácí o 50 procent víc než na jeho začátku. Tak moc výdaje nestouply ani mezi lety 2006 až 2010, kdy do Česka přišla finanční krize, ani za jakékoliv jiné volební období od roku 2000. Nejblíže k této úrovni jsou roky 2002 až 2006, kdy se útraty státu navýšily o 35 procent.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která kandiduje v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny, prudký růst zdůvodňuje hlavně covidem. „Oddělme období před pandemií a po pandemii,“ namítá v rozhovoru pro Radiožurnál. „Když si vezmeme období 2017 až 2019, tak příjmy vzrostly asi o 20 procent a výdaje státu o 21 procent,“ podotýká. „Pak přišla největší celosvětová krize od 30. let minulého století a my jsme stáli na pomyslné křižovatce a rozhodli jsme jít stejnou cestou jako celý svět, to znamená dát peníze do ekonomiky a pomoci lidem a pomoci firmám.“

Výdaje kvůli pandemii?

Loni se meziročně výdaje státu zvýšily o 291 miliard korun. Jak ale už dřív upozornil NKÚ, zhruba polovina z této sumy s pandemií přímo nesouvisela. Letos mají být útraty státu dokonce o 342 miliard korun vyšší než před pandemií. Ale třeba na přímých kompenzacích vláda letos zatím vyplatila 73 miliard korun, a to většina záchranných programů už skončila.

Podle předsedkyně Národní rozpočtové rad Evy Zamrazilové je problém právě to, že vláda nešetřila v době, kdy se ekonomice dařilo a státu rostly příjmy. „V momentě, kdy máte situaci lepší než očekávanou a vyberete vyšší příjmy, ale hned je přetavíte do výdajů, tak je na stole riziko, že když se situace vrátí k průměru nebo pod něj, tak na ty výdaje už nebudete mít,“ upozorňuje. Za co konkrétně tedy vláda v minulých letech nejvíce utrácela?

Důchody a vzdělání

Z rozpočtových kapitol nejvíce nabobtnalo ministerstvo práce a sociálních věcí. V roce 2017 hospodařilo se zhruba 560 miliardami, pro příští rok počítá návrh rozpočtu se 746 miliardami, to je nárůst o 187 miliard. Většinu této sumy tvoří důchody. Za ně chce letos vláda utratit o 122 miliard korun víc než před čtyřmi lety. Už na rok 2019 kabinet naplánoval, že seniorům přidá 900 korun měsíčně, a o stejnou sumu penze navýšil i pro rok 2020. S jejich růstem nad rámec zákonné valorizace ostatně vláda počítá i v příštím roce.

Jednání o rozpočtu na příští rok pokračují. Víc peněz by měly dostat resorty školství, zahraničí i obrany

Číst článek

Výrazně se zvýšily i výdaje spojené se vzděláváním. Ministerstvo školství by mělo mít v příštím roce k dispozici o 90 miliard víc než v roce 2017. Rozdělovat by mohlo 247 miliard korun. Kabinet zde postupoval podobně jako s důchody. Učitelé se přilepšili o deset procent v roce 2019 a v roce 2020, část v tarifech, část v odměnách. Pro letošek už vláda přidávala méně. Pedagogové ale patřili dlouhodobě k nejpodhodnocenějším vysokoškolsky vzdělaným profesím.

Celkově se přitom výdaje na platy zvedly během tohoto volebního období o více než čtvrtinu. Z rozpočtu na ně letos půjde 151 miliard korun. Tak například pro minulý rok vláda prosadila pro každého zaměstnance ve veřejné sféře plošně 1500 korun navíc, pro některé profese třeba v kultuře ještě víc. Úřednické tarify se upravovaly i na začátku roku 2019.  

Kromě toho stoupaly výdaje například na obranu, sociální služby, politiku zaměstnanosti nebo třeba na investice. Schillerová si za všemi útratami stojí, připomíná ale, že se v každém rozpočtu snažila hledat také úspory.

20172018201920202021
Růstý výdajů na důchody (mld. Kč)415434472520537
Růst výdajů na platy státních zaměstnanců a související náklady (mld. Kč)120134144150151
Růst výdajů na běžný provoz státu (mld. Kč)104110106118122
Růst výdajů na vzdělávání (mld. Kč)148178200219232
Růst výdajů na obranu (mld. Kč)4349576173
Růst výdajů na investice (mld. Kč)82116139172187
Zdroj: státní závěrečné účty za jednotlivé roky a návrhy rozpočtů 2021 a 2022

„Zrušila jsem peníze na volná neobsazená místa, každý rok jsem brala každému resortu deset procent na provozních výdajích a v krizi potom pět procent, teď budeme škrtat 500 úředníků na finanční správě a skončí 187 úředníků na Českém statistickém úřadě,“ vyjmenovává. Jenže třeba provozní výdaje státu stouply za čtyři roky o necelých 20 miliard korun. To Schillerová připisuje na vrub zdražování energií a materiálů. „Nemůžete nechat úřady, aby netopily a nesvítily,“ namítá.

Neúměrné zadlužování?

Z covidové pandemie stát vychází s výdaji, se kterými už těžko může něco udělat. To ostatně připouští sama Schillerová. Podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů – tedy výdajů daných zákonem nebo nezbytných pro chod státu ­– na rozpočtových příjmech se podle NKÚ loni dostal na téměř 90 procent, v letošním rozpočtu dokonce na 99 procent.

„V roce 2021 součet mandatorních a kvazimandatorních výdajů naprosto přesně odpovídá příjmům státního rozpočtu. Cokoliv nad tyto výdaje jde na dluh. Pokud stát vybere jen tolik peněz, kolik musí zaplatit, tak je ta situace velmi napjatá,“ obává se šéfka rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Příští rok by podle ní sice mohly příjmy převýšit povinné výdaje o sto miliard, přesto to podle ní může vést k neúměrnému zadlužování.

Porovnání výdajů rozpočtových kapitol (Kč)20172022
Kancelář prezidenta republiky439,485,000420,100,862
Poslanecká sněmovna Parlamentu1,214,983,0001,501,854,982
Senát Parlamentu532,293,000653,224,364
Úřad vlády České republiky971,084,0001,288,940,725
Bezpečnostní informační služba1,370,905,0002,150,164,250
Ministerstvo zahraničních věcí7,415,565,0008,911,641,682
Ministerstvo obrany52,908,767,00090,722,088,943
Národní bezpečnostní úřad345,705,000300,385,726
Kancelář veřejného ochránce práv123,678,000162,544,491
Ministerstvo financí21,276,934,00023,258,690,591
Ministerstvo práce a sociálních věcí559,585,967,000746,282,285,911
Ministerstvo vnitra66,358,941,00092,323,873,434
Ministerstvo životního prostředí12,268,254,00023,310,794,519
Ministerstvo pro místní rozvoj7,439,774,00028,857,034,891
Grantová agentura České republiky4,107,793,0004,675,711,386
Ministerstvo průmyslu a obchodu40,668,626,00057,222,058,217
Ministerstvo dopravy56,442,910,000108,296,195,318
Český telekomunikační úřad643,824,0002,241,854,195
Ministerstvo zemědělství53,219,687,00061,945,036,567
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy157,511,440,000247,487,687,933
Ministerstvo kultury12,106,184,00015,984,940,394
Ministerstvo zdravotnictví7,980,710,00023,697,780,138
Ministerstvo spravedlnosti26,185,129,00032,641,166,305
Úřad pro ochranu osobních údajů153,795,000165,429,944
Úřad průmyslového vlastnictví196,870,000206,175,645
Český statistický úřad1,077,546,0001,281,616,766
Český úřad zeměměřický a katastrální3,108,288,0003,652,420,319
Český báňský úřad152,178,000168,890,489
Energetický regulační úřad286,379,000294,636,045
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže218,709,000251,619,841
Ústav pro studium totalitních režimů176,143,000187,542,549
Ústavní soud238,379,000236,988,895
Úřad Národní rozpočtové radyxx23,775,531
Akademie věd České republiky5,231,660,0007,002,087,138
Národní sportovní agenturaxx5,921,686,912
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí15,543,00032,201,606
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání59,531,00067,401,289
Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře9,697,00022,188,569
Správa státních hmotných rezerv2,586,792,0002,754,248,678
Státní úřad pro jadernou bezpečnost402,121,000469,121,191
Generální inspekce bezpečnostních sborů374,945,000482,304,063
Technologická agentura České republiky2,923,838,0006,076,654,829
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost90,235,000550,424,334
Nejvyšší kontrolní úřad504,122,000808,940,731
Státní dluh40,151,165,00049,966,880,286
Operace státních finančních aktiv65,022,00019,155,000,000
Všeobecná pokladní správa130,654,061,000245,793,006,507
Zdroj: státní závěrečné účty za jednotlivé roky a návrhy rozpočtů 2021 a 2022

V evropském srovnání si sice Česko drží relativně nízký podíl dluhu vůči HDP, problematická je ale rychlost, se kterou dluh kumuluje. Ta je po Maltě nejrychlejší v Evropě. Podle Schillerové to způsobilo předfinancování, ale i tak samo ministerstvo financí predikuje, že v roce 2023 dluh překročí tři biliony korun.

Rychlé zadlužování přitom nepředstavuje riziko jen kvůli případnému nárazu na takzvanou dluhovou brzdu, před kterým opakovaně varuje Národní rozpočtová rada a které očekává v letech 2026 nebo 2027. Zkomplikovat může financování důchodů.

Husákovy děti do důchodu

Pro roce 2030 se důchodový systém vlivem stárnutí populace dostane na hranu udržitelnosti a na výplatu penzí si vláda bude víc muset půjčovat, upozorňuje na to hlavní ekonom České bankovní asociace a člen výboru pro rozpočtové prognózy Jakub Seidler. „Polštář nízkého zadlužení, které jsme měli před covidem, jsme mohli využít na řešení problémů s penzijní reformou, ale vyčerpali jsme si ho částečně odůvodněně během pandemie a částečně naší laxností konsolidovat finance rychleji,“ podotýká.

Po covidu tak podle Seidlera čeká veřejné finance za relativně krátkou další krize, kterou bude příchod Husákových dětí do penzí. A jak si lze přečíst v nejnovější zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu, ani na to není rozpočet moc lépe připraven než na krizi vyvolanou pandemií.

Jakub Horáček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme