Předčasné nadšení, žádný konec krize. Česká ekonomika se může brzy vrátit do recese
Česká ekonomika stále není z nejhoršího venku. Podle viceguvernéra České národní banky Vladimíra Tomšíka je možné, že hospodářství se může vrátit do recese. Nasvědčují tomu poslední údaje o vývoji ekonomiky.
Hrubý domácí produkt se podle předběžných statistických údajů ve třetím čtvrtletí mezikvartálně snížil o půl procenta.
Pokud se situace nezlepší a ekonomika klesne i v posledních třech měsících tohoto roku, Česko se vrátí do recese.
Podle ekonomů je pravděpodobnost docela vysoká. Analytičku z Next Finance Markétu Šichtařovou by takový vývoj nepřekvapil.
Nad vývojem české ekonomiky se v Ozvěnách dne Radiožurnálu zamýšleli ekonomové Petr Zahradník a Michal Brožka
„Podle mého názoru teď není úlet, když mluvíme znovu o recesi. Úlet spíš byl, když jsme ta předčasně oslavovali údajný konec krize. Krize v české ekonomice ještě rozhodně neskončila,“ zdůrazňuje Šichtařová.
O předčasném nadšení mluví i Petr Zahradník, hlavní ekonom společnosti Conseq Investment Management.
„Touha vynořit se nad hladinu byla tak silná, že jak analytici, tak tvůrci hospodářské politiky se spíše uchylovali k nadějným vlaštovkám, jako je například velký přírůstek nových zakázek průmyslových výrobců, zejména exportního charakteru, a stále se zvyšující saldo obchodní bilance,“ připomíná Zahradník.
Analytik Raiffeisenbanky Michal Brožka nicméně upozorňuje, že odhad Českého statického úřadu pro třetí čtvrtletí nekoresponduje s velkou řadou dat přicházejících z domácí i zahraniční ekonomiky. Skutečný výsledek tedy nemusí být tak pesimistický.
„Vývoj české ekonomiky ve třetím kvartálu byl velmi odlišný i od našich sousedů a sám statistický úřad, který by neměl svá přání tolik přenášet do svých prognóz, 8. listopadu vydal zprávu o tom, že česká ekonomika je pravděpodobně z recese venku. Zlepšují se i indikátory, jako je důvěra spotřebitelů a tak dále, takže ještě uvidíme, jak to ve třetím kvartále vlastně vypadalo,“ říká Brožka.
ČNB se snaží povzbudit vývoz a poptávku
Dosavadní oživení ekonomiky táhl spíš průmysl a export než domácí poptávka, což by mohlo dál posilovat korunu. Proto centrální banka počátkem listopadu intervenovala na devizových trzích, aby měnu oslabila. Kurz plánuje držet delší dobu na úrovni 27 korun za euro.
Centrální banka zahájila 7. listopadu devizové intervence s cílem oslabit korunu, její kurz chce držet kolem 27 korun za euro. Slibuje si od toho udržení a tvorbu nových pracovních míst i zamezení ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly podle ČNB mnohem větší v případě deflace.
Podle analytika Patria finance Davida Marka je v pořádku, že se centrální banka snaží povzbudit vývoz a poptávku. V opačném případě by se totiž mohla dostat ekonomika do deflace.
„Lidé odkládají své nákupy a firmy své investice v očekávání toho, že zboží bude neustále zlevňovat. To vede k poklesu produkce, následně k poklesu zaměstnanosti, a při nižší zaměstnanosti a poklesu mezd opět klesá spotřeba a celý kruh se točí ve spirále, která směřuje směrem dolů,“ říká Marek.
Zásah ČNB naopak kritizovala řada ekonomů, podnikatelů, prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus. Ti oba mimo jiné uvedli, že deflace české ekonomice nehrozí.
Objevily se spekulace i o dalším možném oslabení měny, připustil to člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal.
Dnes guvernér centrální banky Miroslav Singer řekl, že ČNB zatím měnu dál oslabovat nebude. Oznámil to s tím, že kurz okolo sedmadvaceti korun za euro je teď dostačující. Nevyloučil však, že do roku 2015 banka ještě do kurzu nějak zasáhne.
