„Poprvé od dob studené války se musíme obávat o své přežití. Doufám, že najdeme společná řešení,“ uvedl při prezentaci třistaosmdesátistránkové zprávy, ve které vládám „sedmadvacítky“ a institucím EU předložil 170 doporučení, jak se černému scénáři vyhnout.

Přehrát

00:00 / 00:00

Karel Barták: Pokud se Evropa nevzchopí, čeká ji dlouhá agonie, tvrdí italský politik Draghi

Mnohá z nich jsou dosti odvážná. Jejich naplnění by vyžadovalo značnou politickou vůli. Přicházejí ovšem ve chvíli, kdy v zemích jako Německo či Francie, které byly vždy motorem evropské integrace, řádí politické krize a převládá bezradnost.

Draghi si nebere servítky: „Prokrastinace způsobila pomalejší růst a určitě nevedla k větší shodě. Dosáhli jsme bodu, kdy budeme muset obětovat svůj blahobyt, životní prostředí nebo svobodu, pokud se neodhodláme k činům,“ vzkázal premiérům členských zemí a pohlavárům evropských institucí.

Moderní Marshallův plán

Nezbytné reformy nebudou zadarmo. I při ideální mobilizaci soukromého kapitálu bude třeba masově investovat z veřejných zdrojů – Draghi odhaduje potřeby na zhruba pět procent HDP, tedy více než dvojnásobek toho, co měla Evropa k dispozici po 2. světové válce v podobě Marshallova plánu.

Evropa musí investovat do dekarbonizace, digitalizace, obrany, vědy a výzkumu, do inovací, do nového modelu zahraniční obchodní politiky. Každé z těchto oblastí věnuje Draghi obsáhlou kapitolu.

Dospívá například k závěru, že pokud má dekarbonizace skutečně Evropě prospět, musí být mnohem lépe koordinována. Nelze tolerovat vysoké ceny energií, které podvazují ekonomiku. Fungování trhů s energiemi je třeba od základů změnit. Jinak se zelená transformace obrátí proti jejím tvůrcům.

Zaostávání za Spojenými státy se za poslední desetiletí stalo hmatatelnou realitou. Americké domácnosti bohatnou třikrát rychleji než ty evropské. Třetina nadějných evropských startupů odchází za oceán, protože v Unii je dusí přemíra regulace.

Zatímco v Americe udávají tón obří firmy v oblasti špičkových technologií, v EU jsou to nadále jen automobilky. Evropa zastydla ve 20. století, zatímco svět se řítil dál. Prohlubující se závislost na Číně ji činí stále více vydíratelnou.

Draghi se domnívá, že EU má teoreticky k dispozici nezbytné nástroje, aby tento trend zvrátila. Musí se však zásadně vylepšit fungování svého vnitřního trhu a zejména se chovat daleko více jako jednotný blok.

Členské státy se musí semknout kolem reforem a usilovat o dosažení společných cílů. Na vlastní pěst neuspěje nikdo. Draghi proto žádá daleko vyšší míru integrace, včetně častějšího hlasování kvalifikovanou většinou v Radě EU.

Pokud se to nestane, nečeká podle Draghiho Evropskou unii náhlá smrt, ale spíše dlouhá agonie. Tedy nevalné vyhlídky pro nás všechny. 

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz

Karel Barták Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít