Protože ale bylo k dispozici zhruba 220 tisíc vstupenek, postaral se republikánský tým, aby mimo jiné připadly těm politikům, k nimž má Trump blízko a kterým by pobyt na washingtonském výsluní mohl pomoci.

V Latinské Americe to je například kontroverzní argentinský prezident Milei, který je pokládaný za jednoho z nejučenlivějších Trumpových žáků, nebo salvadorský diktátor Bukele.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lukáš Jelínek: I když Trumpova hvězda pohasne, trumpismus v Evropě přežije

Starý kontinent na inauguraci reprezentovali zejména zástupci stran sdružených v europarlamentní frakci Patrioti pro Evropu.

Z Česka tak dorazily delegace hnutí ANO, Motoristů sobě i šéf Přísahy Robert Šlachta. Ostatním českým trumpovcům zůstaly oči pro pláč a mohli si leda – jako poslanec za SPD Jiří Kobza v České televizi – narazit červenou kšiltovku sdělující, že Trump udělá Ameriku opět velkou.

O odlesk slávy 47. prezidenta USA ale stojí i kabinet Petra Fialy. A tak od politiků ODS slýcháme, jak pevné vazby má na republikány koalice Spolu. Vládní bezpečnostní poradce Tomáš Pojar je dokonce ve Washingtonu a snaží se vést konzultace s Trumpovými spolupracovníky.

Kdyby u nás zítra přistáli Marťani, museli by získat dojem, že jediným svorníkem české politiky je veškerým hodnotám vzdálená neřízená střela v Oválné pracovně.

Tím se dostáváme k motivaci těch, kteří u nás před Trumpem stojí v hlubokém předklonu. U jedněch vítězí chladnokrevný pragmatismus, který by ještě šlo obhájit českými národními zájmy, u druhých pak snaha přihřát si vlastní polívčičku a vytěžit maximum pro svoji popularitu.

Zajímají ho peníze a moc

Mnohé usnadňuje Trumpův odpor k progresivismu a všemu co souvisí s woke-kulturou. Naopak na prvním místě stojí tradice a konzervativní hodnoty, přestože jediným, na čem kdy Trumpovi záleželo, jsou peníze a moc.

Možná je to tím, že brát ohledy na druhé nebo přizpůsobovat se regulacím, psaným i nepsaným pravidlům už řadu lidí unavuje, každopádně se Trumpovi podařilo za sebou shromáždit stále vlivnější politickou frontu akcentující národ, suverenitu i despekt vůči globálnímu řádu a globálním institucím.

Odtud také spojenectví s evropskou krajní pravicí, do které tolik investuje i Trumpova pravá ruka Elon Musk.

Schválně si ale počkejme, kolik červených kšiltovek zůstane na hlavách poté, jakmile země typu České republiky začne čerstvý americký kurz poškozovat. Nebo se snad máme radovat z Trumpova protekcionismu, hrozících celních válek, izolacionalismu, tlaku na vojenské výdaje ve výši pěti procent HDP nebo z vyjednávání s ostatními mocnostmi za zády menších států?

A nezapomene nakonec prezident USA na své evropské fanoušky? Jeho cílem přece není spasit svět, on je srdcem byznysmen, jemuž záleží na povznesení jeho domoviny a hladkém chodu její ekonomiky.

Třeba dokonce i tentokrát zůstane za očekáváními a nedojde ani na handrkování s Dánskem o Grónsko nebo s Panamou o tamní průplav.

I u nás nakonec nad sympatiemi k Donaldu Trumpovi převáží obliba trumpismu, coby politiky těžící z pocitu mnohých lidí, že jsou na obtíž, na okraji a nikomu na nich nezáleží. Jejich hněv už dohnal americké demokraty a pomalu též válcuje jednu evropskou zemi za druhou.

Autor je politický analytik

Lukáš Jelínek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít