Nové elektrárny a sítě za 4 biliony korun. Podnikatelé vyzvali vládu ke strategickým investicím
Podnikatelé vidí budoucnost tuzemské ekonomiky dost skepticky. Z průzkumu, který si nechala zpracovat letos v srpnu Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy mezi 1267 podniky, vyplynulo, že negativně hodnotí vývoj za současných podmínek 60 procent z nich. Nejčastěji očekávají stagnaci ekonomiky nebo úpadek. Naopak optimismus vyjádřilo pouze sedm procent firem.
Výsledky průzkumu zazněly na konferenci Česko na křižovatce, kterou pořádaly všechny velké profesní komory a svazy a také iniciativa byznysmenů 2. transformace. Na konferenci vystoupil také premiér Petr Fiala (ODS).
Fiala: Česká ekonomika teď neumožňuje vyšší růst mezd. Znevýhodňuje nás vůči zahraničním firmám
Číst článek
Důvodem negativního postoje firem k budoucnosti je hlavně absence strategických investic ze strany státu. To se v různé míře může dotknout více než poloviny firem. „Dopad na českou ekonomiku může být kritický,“ upozornil prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Povolovací byrokracie
Pokračovat v podnikání v Česku v případě, že stát nebude strategicky investovat, je připraveno 42 procent firem. U velkých zaměstnavatelů ale toto procento klesá a firmy uvedly potenciální zredukování podnikatelských aktivit či zpomalení růstu. Více než polovina společností se domnívá, že strategické investice nejvíce brzdí dlouhé povolovací procesy.
Podnikatelé pak na konferenci uvedli jako hlavní problémy české ekonomiky právě velkou byrokracii při povolování staveb, které se táhne neúměrně dlouho, nedostavěné dálnice a železnice, nedostatek nových energetických zdrojů a přehřátý trh práce. Například místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani také varoval, že absence výstavby nových elektráren v minulých letech vedla ke zdražení elektřiny nad úroveň Německa a pokud se nepostaví nové zdroje, situace se bude zhoršovat.
Velkoobchodní ceny elektřiny se u nás už dostaly mírně nad úroveň cen v Německu a pokud se nic neudělá, do roku 2023 může být u nás elektřina dražší o 25 až 35 eur za megawatthodinu. Důvodem podle Cyraniho je, že Německo těží z výroby levné větrné energie a dalších obnovitelných zdrojů. Levná elektřina by se mohla v době přebytku, kdy v Německu „fouká“, dovážet i k nám a zlevnit ji v Česku.
Jenže kvůli nedostatečné kapacitě propojení sítí obou soustav to podle Cyraniho často nejde. „Sítě se takzvaně ucpou a cena na našem a německém trhu se oddělí. U nás zůstanou na trhu starší zdroje s potřebou emisních povolenek, které vyrábí za vyšší cenu. A v Německu ceny klesají. Takových dní v roce v poslední době přibývá, a proto průměrná velkoobchodní cena elektřiny u nás roste,“ vysvětlil Cyrani.
Česko tak podle něj potřebuje do roku 2030 postavit obnovitelné zdroje s kapacitou 20 gigawatt a plynové elektrárny s kapacitou 5 gigawat. Posílit je nutné také propojení s Německem. Do roku 2050 se pak mají vybudovat nové velké jaderné bloky a také stavět malé modulární reaktory. „Odhadujeme velikost těchto investic na tři až čtyři biliony korun,” řekl Cyrani.
Šéf Hospodářské komory: Vláda by měla za investici do čipů nabídnout americké onsemi až 20 miliard
Číst článek
Podpora vědy a bydlení
Podnikatelé si stěžovali také na zkostnatělý trh práce, třeba zakladatel firmy Eurowag Martin Vohánka na konferenci popsal historku, jak bylo těžké získat pracovní povolení pro vzdělaného Inda s britským pasem, který vybudoval velké IT projekty v Dubaji a Turecku, aby ho mohl zaměstnat v Česku. „Trvalo to devět měsíců,“ uvedl Vohánka.
Česko má také podle něj problém s roztříštěnu podporou vědy a výzkumu, jejichž výsledky se navíc pak nedostatečně dostávají do praxe. Ideální nejsou ani podmínky pro startupy. Pokud úspěšná inovativní firma v tuzemsku vyroste a potřebuje další kapitál, podle Vohánky ho často v Česku nenajde a skončí v zahraničních rukou.
Šéf České spořitelny Tomáš Salomon poukázal na zhoršující se dostupnost bydlení, situace je podle něj druhá nejhorší v EU. Hlavně pro mladé lidi se stává vlastní bydlení nedostupné. Aktuálně by podle něj bylo potřeba postavit 50 tisíc bytů.
Dlouhodobá strategie
Premiér Petr Fiala (ODS) na konferenci slíbil změny. Podle něj chce vláda rozvíjet šest konkrétních oblastí, kam musí strategické investice směřovat. Je to doprava, energetická infrastruktura, jádro, lithium, čipy a umělá inteligence. Problémem Česka je podle něj hlavně absence široké a dlouhodobé celospolečenské shody na hlavních prioritách směřování republiky. Vyzval k dostavbě české dopravní infrastruktury a zásadnímu posílení české energetiky.
Byrokracie jako důvod české stagnace. ‚Chybí tvrdý politický tlak, aby se rušila,‘ stěžuje si Prouza
Číst článek
„Jsem přesvědčen, že Česká republika může opět patřit mezi nejvyspělejší země světa, pokud v následujících letech dokáže naplno využít svoji geografickou polohu, ekonomický a lidský potenciál tak, aby se z ní stala opravdová hlavní křižovatka Evropy,“ uvedl Fiala.
Podnikatelé chtějí, aby se na zásadních projektech a jejich financování vláda domluvila i s opozicí a prezidentem. „Žádáme předsedu vlády, aby vyjednal s prezidentem republiky a politickými subjekty zastoupenými v Parlamentu, tedy jak s vládními, tak opozičními stranami, garanci, že strategické záměry naší země nezůstanou jen na papíře, jako polovičatá řešení nebo jako nedokončené projekty,“ uvedl šéf Hospodářské komory Zajíček.
Podle šéfa poradců prezidenta Tomáše Richtera je hlava státu připravena dlouhodobou strategii a vizi české ekonomiky podpořit.
