Počítačové hry můžou léčit. Pomáhají už s autismem i tupozrakostí
Počítačové hry už se v podobě různých vzdělávacích programů dostaly do školních lavic. Využití v medicíně pro ně teď hledají i lékaři i vědci. Používají je například děti s očními vadami nebo autisté. Dnes programátoři představí hru, která by mohla pomáhat v boji proti Alzheimerově chorobě.
Počítačová hra už pomohla například 13tiletému Bartoloměji trpícímu autismem. Podle jeho matky Aleny díky ní začal poznávat výrazy v lidských tvářích.
„S nástupem této hry uviděl výraz a ptal se, co se mi stalo. Tahle složka empatie se tam objevila. To, že se nějak tvářím, něco značí,“ popsala.
Některé počítačové hry už dnes pomáhají například dětem se zrakovými vadami. Jak léčba funguje, zjišťovala Iveta Vávrová
Počítačové hry se využívají i v léčbě tupozrakosti u dětí.
Podle vrchní sestry Léčebny zrakových vad ve Dvoře Králové nad Labem Jany Štěpánové je práce s počítačem víc baví.
„Pro naše děti je to zpestření. Je to podle obtížnosti a například vymalovávají různé obrázky, obkreslují. Je to zaměřené na to, aby se to nemocné očičko co nejvíc namáhalo. Klasické vyšívání nebo vypichování obrázků má ale samozřejmě taky svoje kouzlo,“ řekla.
Počítačové hry tak mohou mít vedlejší zdravotní efekty. Profesor Bob Stone z birminghamské univerzity zkoušel ulevit od bolesti zraněným pacientům pomocí virtuální procházky po venkově. Promítal ji na obrazovku nebo do speciálních brýlí.
Podle profesora Jiřího Žáry, vedoucího katedry počítačové grafiky při ČVUT, je ale počítačových her v medicínské praxi málo.
„Mám pocit, že to byli spíše vývojáři počítačových her, kteří se chtěli uplatnit jinde než na trhu s běžnými hráči. Medicína je spíše opatrnější v přístupu k novým technologiím a zatím jsem nepozoroval, že by ze strany lékařů byla velká poptávka nebo zájem o vývoj,“ shrnul.
Vliv na chování člověka
V posledních letech vědci čím dál častěji zkoumají vliv počítačových her na chování člověka. A právě v této oblasti mají podle psychiatra Cyrila Höschla, ředitele Národního ústavu duševního zdraví, léčebný potenciál.
„Hra klade nároky na výkon v takových oblastech, jako je paměť, rychlost, přesnost, vnímání, odhad situace, rychlá orientace v různých složitějších situacích, schopnost předpovídat, co se v následujícím okamžiku stane. To jsou všechno věci, které podléhají tréninku jako hra na piano,“ vysvětlil.
Počítačové hry by se podle něj mohly uplatnit v různých oblastech.
„U dětí při různých kognitivních deficitech, v parciálních poruchách v psychickém vývoji, mimo jiné i u onemocnění autistického spektra,“ vyjmenoval.
„Taky by se mohly objevit a jsou už součástí kognitivní remediace u počínajících demencí ve stadiu, kdy je ještě člověk schopen komunikovat, hry hrát a na určité úrovni svoji provozní paměť a jiné schopnosti trénovat,“ dodal Cyril Höschl.
Právě dnes chtějí programátoři představit novou hru. Měla by pomáhat v boji proti Alzheimerově chorobě.
