Jak poznat falešnou zprávu? 9 tipů, jak se vyhnout hoaxům a dezinformacím
Takzvané dezinformační weby, které mezi pravdivými zprávami publikují i zavádějící nebo zcela smyšlené články, získávají kvůli sociálním sítím čím dál větší publikum. Hranice mezi seriózní žurnalistikou a falešnými zprávami se na Facebooku a Twitteru smývají. Přečtěte si devět rad, jak falešné zprávy poznat.
Jak odhalila analýza Českého rozhlasu, co do počtu sdílení na sociálních sítích mají nejsledovanější zprávy z dezinformačních webů nad skutečným zpravodajstvím navrch. Popularita falešných zpráv ale není žádnou novinkou. “Je to přesně ten typ textů, který v západních zemích patří do nejnižšího patra bulváru,” říká sociolog médií z brněnské Fakulty sociálních studií Jakub Macek. “Ten se u nás v tisku po roce 1989 vlastně nikdy pořádně neprosadil, ale zjevně a nepřekvapivě má své publikum.”
Při čtení zpráv ze sociálních sítí a k rozlišení seriózního zpravodajství od hoaxů a dezinformací se lze řídit několika jednoduchými tipy:
- Nejjednoduššími ukazateli nedůvěryhodnosti zprávy jsou titulky VELKÝMI PÍSMENY a náhledové obrázky, které jsou zjevnými fotomontážemi.
- Nezůstaňte jen u přečtení titulku. Zpráva samotná nemusí titulku vůbec odpovídat.
- Zkontrolujte, jestli článek cituje zdroje - a pokud ano, jestli jsou samy věrohodné. U českých dezinformačních webů se často stává, že odkazují a zahraniční zdroje, které jsou ale samy původci falešných zpráv - nebo jsou zprávy z nich pravdivé, ale český překlad je výrazně překrucuje.
- Podívejte se, kdo je autorem textu. Je redaktor nepodepsaný či pod pseudonymem? Chybí na webu dokonce jakékoliv informace o jeho redakci? Pak za zprávy na něm nikdo neručí a není důvod mu věřit.
- Zkontrolujte datum zprávy. Na sociálních sítích se často sdílí i několik let staré články, které navozují dojem, že souvisí s aktuálním děním.
- Věnujte pozornost fotografiím v článku. Jednoduchá kontrola pomocí vyhledávače (v prohlížeči Google Chrome stačí kliknout na obrázek pravým tlačítkem a vybrat Vyhledat obrázek pomocí vyhledavače Google) může ukázat, že fotka ve skutečnosti s tématem článku nesouvisí a je pořízená v jiném čase nebo na jiném místě.
- Přemýšlejte, jaký pocit ve vás článek vyvolává. Pokud vás rozčílil už titulkem a jeho obsah je pobuřující, může být vyvolání emocí bez ohledu na pravdivost odkazu jeho jediným cílem.
- Pokud se zpráva jeví podezřele, zkuste ji ověřit ze seriózních zdrojů - buď pomocí vyhledávání, nebo přes specializované weby, které se vyvracením hoaxů a falešných zpráv zabývají. V Česku jsou to weby hoax.cz a manipulatori.cz, pro zahraniční zprávy například snopes.com.
- A nakonec: Pokud si nejste jistí, že je článek pravdivý, nesdílejte ho.
Mohlo by vás také zajímat
100 nejsdílenějších falešných zpráv v Česku: dezinformace mají větší zásah než pravdivé zprávyVšudypřítomné sociální sítě mění zavedené způsoby šíření zpravodajství. S tím, jak přibývá lidí, kteří čerpají informace především z Facebooku, zjednodušuje se i šíření dezinformací a fake news - úmyslně lživých článků. Našli jsme stovku těch, které...
Neznámí vlastníci, redaktoři a neprůhledné finance. Přečtěte, kdo v Česku šíří dezinformacePřiživují společenský neklid a strach, produkují nepřesné nebo nepravdivé informace. Na jedné straně demonizují Západ, na druhé chválí...
Všechno špatně. Nejvyšší soud ostře zkritizoval podřízené kvůli osvobození majitelky growshopůDrtivé kritice podrobil Nejvyšší soud práci podřízených instancí, které osvobodily provozovatelku dvou growshopů Renatu Zoubelovou....
Policie odhaluje stále více zločinců, neumí je ale najít. Často se přihlašují na radnicíchPolicisté řeší nový problém. Čím dál častěji totiž dokáží odhalit pachatele, zatknout je ale nemůžou. Netuší totiž, kde se zdržují,...
