Petice pro restrukturalizaci Národní galerie. ‚Jde o akt nedůvěry,' říká signatářka a odbornice Zapletalová
Pod peticí požadující restrukturalizaci Národní galerie přibývá podpisů. Podepsané populární osobnosti kritizují vedení galerie. Od instituce se odvrátila i akademická sféra. „Odchod předních odbornic a odborníků z rad a komisí, činnost Národní galerie ochromuje,“ říká pro Český rozhlas Plus Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
Můžete připomenout, co vás a vaše kolegy a kolegyně vedlo k sepsání petice a odchodu z rad a komisí Národní galerie?
Myslím si, že těch problémů je více, ale tím, co zafungovalo jako určitý spouštěč, aktuálně na počátku června, bylo odvolání pana docenta Martina Musílka z pozice vedoucího odboru vědy a výzkumu Národní galerie.
Rozhovor s Janou Zapletalovou, vedoucí katedry dějin umění na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
Proč to byl ten spouštěč? Byla jeho role v něčem klíčová?
My jsme přesvědčeni, že osoba pana docenta Musílka byla naprosto klíčová pro Národní galerii. Jedná se nejenom o velmi renomovaného odborníka ve své oblasti, ale rovněž o někoho, kdo oplývá velkými manažerskými kompetencemi.
V minulých letech se mu podařilo dosáhnout celé řady úspěchů pro Národní galerii. Ať už z hlediska hodnocení vědy a výzkumu nebo etablování Národní galerie mezi těmi nejprestižnějšími vědeckými institucemi v České republice.
To, čeho jsme si také velice vážili napříč republikou, byla jeho schopnost nějakého networkingu, a to spojování expertů z různých oblastí a navazování vztahů Národní galerie s akademickou sférou a dalšími oborovými institucemi po celé republice i na mezinárodní úrovni.
Developer oceněný za kulturu smí zbourat památku. Ministerstvo mu vyhovělo, i přes protest památkářů
Číst článek
Můžete jmenovat některé ty granty nebo záležitosti, na kterých se pan Musílek podílel a které byly tak významné, že bylo nutné opustit některé ty rady a komise?
Aktuálně je zapotřebí zmínit přípravu velkého grantového projektu v rámci celostátní výzvy vědeckých projektů OP JAK.
To jsou projekty excellence ve vědě a výzkumu, kdy pan docent Musílek připravil společně s kolegy z Univerzity Karlovy, z Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky a s Vysokou školou umělecko-průmyslovou, projekt za 150 milionů, který je aktuálně v hodnocení. On sám tam působí na pozici hlavního navrhovatele, což je naprosto klíčová pozice a v případě odvolání pana docenta Musílka z té pozice to v podstatě ohrožuje získání toho projektu a v případě, že by byl získán, tak následné řešení.
Přece jenom propuštění některého z pracovníků není ojedinělá věc a ředitelka na něj má právo, ne?
Jednoznačně, je to plně v kompetencích paní ředitelky, což my všichni respektujeme. Na druhou stranu, to zdůvodnění, které bylo poskytnuto, je velmi vágní, nepřesvědčivé. Pro nás, z hlediska celé řady kolegů napříč oborem, a institucemi v republice, se jedná o to, že ohodnocení pana docenta Musílka je takové, že půjde velmi těžce nahradit.
Co tedy znamená rezignace odborníků na členství v radách a komisích pro činnost Národní galerie?
Jedná se o zcela bezprecedentní akt vyjádření nedůvěry vůči vedení Národní galerie. Rezignovalo 23 z 26 specialistů napříč institucemi, jako jsou univerzity, Akademie věd a naše přední instituce muzejní a galerijní. Povede to k značnému ochromení činnosti v celé řadě odvětví pro Národní galerii.
Zájem o umělkyně roste. Ceny jejich děl se zvyšují, stále ale zaostáváme za zahraničním trhem
Číst článek
Například?
Asi nejdůležitější z nich je akviziční komise, kde rezignovalo 14 z 16 členů. To znamená, že komise v podstatě není usnášeníschopná, zanikla. V případě, že akviziční komise nefunguje, neexistuje, to znamená, že nelze přijímat jakékoliv dary, pozůstalosti a nelze nakupovat jakákoliv díla, protože ke všem těmto činnostem je zapotřebí, aby se akviziční komise vyjádřila.
Potom samozřejmě se to týká řady dalších projektů, ať už se jedná třeba redakčních, edičních počinů, jako je vycházení periodik, vycházení publikací, ale i další jakékoliv spolupráce.
Například paní profesorka Marie Rakušanová z Univerzity Karlovy vypověděla smlouvu na přípravu mezinárodní výstavy Kubismu, která měla být v letech 26 až 28. Obáváme se, že do značné míry to bude paralyzovat fungování Národní galerie.
Od sepsání té petice je to zhruba měsíc. Co se od té doby změnilo? Jednají s vámi zástupci Národní galerie a Ministerstva kultury o tom, jak tu nastalou situaci řešit?
Paní ředitelka všem signatářům petice napsala týden po té petici veřejný dopis, ve kterém vyjádřila snahu záležitosti řešit.
Je otázka, nakolik se jí to podaří a jakým způsobem se podaří ty komise zase obnovit, aby tam byly důstojným způsobem zastoupeni reprezentanti oboru od zahraničních specialistů až po zástupce reprezentantů akademické obce. Obávám se, že ti kteří rezignovali, nebudou ochotni se vrátit.
Národní filmový archiv kvůli úsporám možná bude propouštět. České filharmonii pomohly dary
Číst článek
Je velká otázka nad tím, zdali naši kolegové budou ochotni na případnou nabídku k zaplnění uvolněných míst, reagovat pozitivně.
A ta nabídka zatím nepřišla?
Já o žádné nevím, ale já jsem mezi těmi signatáři, takže je přirozené, že o tom nevím.
No a jak tedy celkově hodnotíte fungování Národní galerie pod ředitelkou Alicjí Knast? Je podle vás v této vyhrocené situaci důvod uvažovat o jejím odvolání?
Hodnotit tu situaci je velice komplikované, protože bychom se museli dotknout celé řady různých činností.
To, co je asi důležité říct, že my jsme se jako zástupci akademické odborné veřejnosti, rozhodli učinit, a to bylo velmi těžké rozhodnutí, učinit toto symbolické gesto.
Nyní bude záležet na vedení Národní galerie a vedení ministerstva kultury, jakým způsobem na tu nastalou situaci budou reagovat.
Já se domnívám a přála bych si, aby došlo k obnovení důvěry a spolupráce, ale nedokážu si představit, že by to mohlo být za stávajícího vedení Národní galerie.
