Hůlová: Říct, že umělci vytvářejí kulturní identitu, je konstruktivnější než skuhrat o podporu
Po několikaměsíčních debatách a vyjednáváních s kulturními asociacemi vláda koncem dubna schválila vytvoření statusu umělce a s ním spojeného registru. „Status umělce je v tom materiálu definován jako osvědčení o zápisu do registru umělců. V této podobě by se to mělo jmenovat ‚Registrace určité skupiny profesionálů v oblasti kultury‘, protože jako umělec se tam tak snadno nedostanete,“ kritizuje spisovatelka Petra Hůlová.
„A to ne proto, že byste nesplňoval kritéria, o kterých lze diskutovat, ale že jste umělec, který má vyšší než průměrný plat. Nevím, jestli tohle zpochybňuje váš status umělce,“ pokračuje.
Jak Hůlová dále uvádí, na překážku je i to, pokud má žadatel více než polovinu příjmů z jiné než umělecké činnosti. Na status umělce by kvůli tomu nedosáhl například její muž, který je hudebník a držitel dvou Cen Alfréda Radoka a nyní má nominaci na komiksovou cenu Muriel.
„Nikdy si uměním nevydělal tolik co svým běžným zaměstnáním. Tím pádem umělec, který má tolik cen a desítky let tvůrčí kariéry, tam nespadá. Přitom on je zrovna typ člověka, který podporu potřebuje. Dělá kvalitní věci, ale peníze za to nejsou,“ dodává literátka, podle níž se zde vytváří zdání velkého balíku peněz, který si teď umělci na základě zvláštních kritérií rozdělí.
Víc škody než užitku
„Ono to vyznívá, že stát vytváří nějaký seznam zasloužilých umělců. Těch peněz je tam strašně málo, avizovaných 126 milionů je opravdu velmi tristní podpora. Mohly by za to vzniknout dva až tři hrané filmy, jeden třeba hodně dobrý animák, který by získal cenu na nějakém významném festivalu,“ uvažuje novinářka Apolena Rychlíková.
24:12
Měl by stát více podporovat umělce? ‚Nejistota je součástí našeho povolání,‘ říká spisovatelka Hůlová
Číst článek
Česko je podle ní o desítky let pozadu za Německem či skandinávskými státy, i přes spousty chyb ale zavedení statusu umělce oceňuje jako krok správným směrem. „Podmínky jsou nastaveny zbytečně moc tržně, to je podle mě hlavní problém. Veleúspěšný umělec nemusí nutně znamenat vydělávající a vydělávající nutně nemusí být veleúspěšný,“ dodává.
Naopak podle komentátora Davida Klimeše jde o krok stranou. Lepším řešením by podle něj bylo přidat peníze do již existujících nástrojů kulturní politiky, které jsou podfinancované.
„Přináší to víc neštěstí, z mého pohledu to není žádný status umělce, ale byrokratická pravidla pro rozdělení 126 milionů,“ soudí novinář. Vadí mu například podmínka 24 měsíců předcházející umělecké činnosti, která vylučuje absolventy, přestože právě ty by bylo žádoucí různými pobídkami udržet u řemesla, v němž nejspíš nikdy nevydělají velké peníze.
Budování identity
Ministerstvo kultury podle Hůlové nebralo zřetel na připomínky uměleckých asociací. „Výsledek je strašně slabý. Ukazuje se, že stát nemá autentický zájem umělcům pomoci. A umělci nepřišli na efektivní způsob, jak tlačit. Zajímavý nápad by byla stávka filmařů nebo spisovatelů, ale na rozdíl od jiných odvětví má tento sektor hrozně malé páky,“ konstatuje.
25:19
Češi by se v zahraničí měli prezentovat skrze kulturu. Jsme v ní skvělí, říká ředitelka Českých center
Číst článek
Naproti tomu Rychlíková se domnívá, že stávka divadel či muzeí by mohla vytvořit relativně významný tlak. Připouští ale, že její vlastní snaha založit odbory dokumentaristů ztroskotala na neochotě těch úspěšnějších se solidárně angažovat.
„Možná je to špatné přirovnání, protože má trochu vlastenecký nádech, ale bavilo by mě se na kulturu dívat jako na sport. Typicky mistrovství světa v hokeji je projevem národní hrdosti – a já třeba cítím hrdost, když nějaká moje kolegyně nebo kolega získají nějakou filmovou nebo literární cenu,“ uvádí.
Hůlová upozorňuje na to, že národní identitu vytvářejí umělci, a právě tímto způsobem by možná bylo dobré argumentovat před veřejností.
„My žádnou jinou identitu než tu národně-kulturní nemáme a kultivují ji umělci. Někdo to dělá blbě, někdo dobře, je spousta špatných umělců, ale když jim nasypeme, tak na tom budou makat. Když budeme říkat, že je tu plno lidí, co se o něco snaží, ale neuživí se tím a měli by dostat podporu, tak já tomu rozumím, ale možná to navenek působí jako skuhrání. A odráží se to v té zpětné vazbě,“ uzavírá.
Poslechněte si celý díl Chyby systému, audio najdete nahoře ve článku.
