Národní filmový archiv kvůli úsporám možná bude propouštět. České filharmonii pomohly dary
Příspěvkové organizace ministerstva kultury propouští a šetří. Například pražské Národní technické muzeum muselo snížit počet plánovaných výstav. Národní památkový ústav musel k 1. lednu propustit 130 lidí. Národní galerie má letošní rozpočet nižší o šest milionů korun. Památníky Lidice a Ležáky ruší akce a zkracují otevírací dobu. Česká filharmonie je na tom podle Českého rozhlasu Plus lépe díky darům. Národní filmový archiv zvažuje propouštění.
Ředitel České filharmonie David Mareček potvrdil, že filharmonie se dopady konsolidačního balíčku, kvůli kterému musí ministerstvo kultury šetřit, až tolik nedotknou, neboť už před lety spustili program pro mecenáše a sponzory, a právě peníze z tohoto fondu jim pomohou rozpočet dorovnat.
Poslechněte si rozhovor Martiny Maškové s ředitelem Národního filmového archivu Michalem Bregantem
„Práce toho fundraisingového týmu přinesla určité ovoce a díky tomu můžeme letošní výpadek krýt ze sponzorských nebo mecenášských peněz, ale je to myslím situace dočasná, to znamená, letos to takhle dokážeme, v příštích letech by to byl asi problém,“ řekl Českému rozhlasu Plus.
Některé další příspěvkové organizace ministerstva kultury podle něj mohou použít podobný postup, ale zdaleka ne všechny.
„Myslím, že se to liší případ od případu. Národní divadlo je nesmírně silná značka, která je takto silně vnímaná i veřejností, to znamená, že u nich se dá předpokládat, že ta fundraisingová aktivita by mohla přinést výsledky. U jiných to tak snadné být nemusí, protože zájem sponzorů je skutečně vázaný na to, jak moc ta příspěvková organizace, která s nimi jedná, je dokáže zviditelnit, jak moc dokáže naplnit jejich potřeby nebo jejich očekávání,“ popsal Mareček.
Lanovka na Ještěd se kulturní památkou nejspíš nestane. Ministerstvo návrh zamítlo
Číst článek
Jak je na tom Národní filmový archiv, jehož sbírky jsou mezinárodně uznávané a který se stará o unikátní filmová díla, o která se zajímají filmaři z celého světa, vysvětluje v rozhovoru jeho ředitel Michal Bregant.
Můžete využít peníze od mecenášů?
David Mareček to řekl naprosto přesně. Ta atraktivita v České filharmonii je v úplně jiné kategorii než v našem případě. Máme velké štěstí v tom, že manželé Kučerovi ze svých soukromých vlastních peněz podporují digitální restaurování českých filmů, akorát že tyhle peníze se spotřebují na technickou realizaci, která se neděje u nás.
To znamená, že nás se jejich sponzorské dary vůbec netýkají. Jsme opravdu závislí na tom, co nám ministerstvo kultury jako zřizovatel dá na provoz a co si vyděláme vlastní činností.
Nevím, zda můžete rušit nějaký konkrétní program, pokud je naplánovaný – asi hůře. Co tedy můžete změnit, můžete omezit, abyste letos rozpočtově vyšli?
Už jsme udělali různá ekonomická opatření tak, abychom dopad minimalizovali, to znamená, že zapojujeme další finanční zdroje, abychom se nemuseli dostat do situace, kdy bychom museli propouštět větší množství zaměstnanců.
Ale ekonomická situace je – řekněme – vážná, ne snad ještě kritická, ale znamená, že budeme muset pravděpodobně některé pracovní smlouvy ukončit, budeme muset dál vysvětlovat zaměstnancům, kteří pracují kvalifikovaně, oddaně a s vysokou profesionalitou, že jejich práce nemůže být ohodnocena tak, jak by si zasloužili.
23:50
Šéf filmového archivu: Nejen Forman a Chytilová. Zrcadlem společnosti jsou i amatérská rodinná videa
Číst článek
Řádově asi kolika lidí by se mohlo týkat to případné propouštění?
Máme asi 124 přepočtených pracovních úvazků. Obávám se, že když se budeme hodně snažit, tak třeba skončíme někde na dvou třech.
Ale i to je zásah do organizace, do struktury, protože rovnováha mezi tím, co instituce jako je Národní filmový archiv má dělat, co je její poslání, to znamená hlavně péče o sbírku, která je obrovská a kterou musíme předávat dalším generacím v co nejlepším stavu, a jsme aktivní součástí české kultury nejen kinematografie, a to prostě nese určité závazky jak na národní, tak na mezinárodní úrovni.
Takže už optimalizujeme možnosti, jak můžeme. Snížili jsme náklady na kde co, ale musíme se bránit tomu, aby redukce ohrozily vlastní podstatu.
Jestli tomu dobře rozumím, tak to, co je klíčové, je zajistit provoz v depozitářích, abyste uchovali památky, které máte v Národním filmovém archivu. Proto propouštění.
Je to tak. Je to komplex činností, protože naše portfolio je opravdu velmi rozsáhlé a nejsou v něm žádné zbytečnosti. Ale musíme vždycky hledat rovnováhu tak, aby podstata nebyla poškozena a aby nějaký rozvojový potenciál pořád žil, protože se nemůžeme zakonzervovat, nemůžeme žít jen ze slavné minulosti, musíme se aktivně podílet na tom, co se dneska děje v našem oboru.
Dlouhodobě je známo, že kultura je podfinancována. Takže pokud jste měli nějakou možnost se na snížení finančních příspěvků připravit, šlo to a v jakém smyslu?
Abych byl spravedlivý, musím říct, že ministerstvo kultury nás na to připravovalo dlouhou dobu. Ani oni neměli ta čísla, se kterými by bylo možné něco seriózně plánovat. Takže v hierarchii zřizování kultury jsme všichni víceméně ve stejné pasti.
České filmy na jedné adrese. Nová videotéka aspiruje na ‚dvojku‘ domácího sledování
Číst článek
Vymýšleli jsme – a všechny příspěvkovky – způsoby, kde je možné uspořit, aniž by to uškodilo provozu nebo těm institucím. Takže jsme třeba byli v situaci, že v uplynulém roce, který byl pro nás mimořádně úspěšný, jsme nemohli rozdělit žádné odměny zaměstnancům.
Můžete připomenout, které součásti vaší sbírky v depozitářích jsou momentálně – řekněme – nejvzácnější, nejdůležitější a kdo všechno sbírky využívá?
Využívání je velmi široké a pestré, protože fungujeme jako veřejná instituce. A když se podíváte třeba na naše vlastní činnosti, to znamená poskytování licencí k československým filmům, které jsou v naší sbírce, tak to předloni dělalo asi 133 milionů korun, z toho velkou část odvádíme autorům a hlavně Státnímu fondu kinematografie, ale je to naše činnost, která nám pomáhá zajišťovat základní provoz, protože ten příspěvek na to nestačí.
Je těžké kategorizovat, co je více a co je méně významné. Důležité je to, že sbírka je propojená, že jak písemné archiválie, fotografie, pozůstalosti, scénáře, tak filmy samotné, ať už v té původní filmové podobě, tak v podobě digitálních dat, se uchovávají jako jeden propojený komplex, který se snažíme maximálně zpřístupňovat.
