Ropná společnost Shell nemusí drasticky snižovat emise oxidu uhličitého, rozhodl odvolací soud v Haagu. Shell je s verdiktem soudu spokojen, aktivisté ale chtějí dál bojovat proti znečišťovatelům.
Oxid uhličitý by se primárně izoloval ze vzduchu, poté by se proměnil do kapalného stavu a následně uložil do skulin v podzemí například v místech, odkud se již dříve těžila ropa či zemní plyn.
Návrh zákona počítá s postupným snižováním spotřeby ropy a zemního plynu, aniž by je zakazoval. Švýcarsko se v něm zároveň zaváže, že bude produkovat více energie z obnovitelných zdrojů.
Podle analýzy, kterou vypracoval britský letecký sektor, se ceny letenek budou zvyšovat minimálně o 10 až 20 procent, a to už v nejbližších letech. Lidi od cestování to ale zřejmě neodradí.
Podle ČEPS by už v roce 2030 výroba elektřiny spolu s běžným importem nestačila na pokrytí spotřeby Česka po dobu 105 hodin za rok. Tento „nedostatek“ jen přitom přípustný jen po dobu 15 hodin.
Mezinárodní federace fotbalových asociací FIFA má do budoucna velké plány expanze svých turnajů. Více fanoušků cestujících letadly ale znamená větší uhlíkovou stopu.
Firmy, pokud vypouštějí oxid uhličitý, si kupují certifikáty znečištění, což je má motivovat k tomu, aby ho produkovali méně. Nyní se má počet práv na znečištění snižovat rychleji, než se plánovalo.
Rozhodnutí premiérky protestovat proti královým plánům pravděpodobně zvýší napětí mezi ní a panovníkem. Buckinghamský palác nicméně tvrdí, že jejich setkání minulý měsíc bylo „srdečné“.
Z tábora ekonomů a podnikatelů je v posledních měsících slyšet takové sýčkování nad tím, kam to hospodářství spěje. Některé vize – přitom vcelku běžně veřejně pronášené – mají až katastrofický náboj.
„V tuhle chvíli Česká republika nemá žádnou představu, jak by evropský cíl měla naplnit. Spolu s hnutím Greepeace jsme představili, jakým způsobem by se toho dalo dosáhnout,“ říká Anna Kárníková.
Agentura AP připomněla, že v porovnání s ostatními bohatými zeměmi jde o poměrně skromný cíl. Podle BBC se navíc očekává, že jednotlivé země si na konferenci v Glasgow stanoví ambicióznější cíle.
I na Rusko čím dál víc dopadají klimatické změny. V pilotním projektu teď nechává stavět sedm uhlíkových polygonů. Vědci zjišťují, nakolik jsou různé krajiny samy o sobě schopné uhlík pohlcovat.
Vypadá snad takhle začátek hospodářské krize, o které se už léta tvrdí, že jednou musí přijít? Současná situace připomíná spíš přehřátý stroj globální ekonomiky hrozící výbuchem.
Josef Morkus připomíná, že v Česku stále pochází polovina elektřiny ze spalování uhlí. A podle zdrojů elektrické energie se liší okamžik, kdy se už elektromobil vyplatí z hlediska produkce emisí.
Plán cesty k uhlíkové neutralitě v mnoha zemích chybí. „Důležitější, než kdy vypustíme poslední CO2, je, jak toho dosáhneme,“ říká ředitel iniciativy Fakta o klimatu Přibyla.
„Chceme-li zabránit zhoršování klimatické krize, musíme dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Z tohoto hlediska je plán nevyhnutelný,“ tvrdí Davidová z Centra pro dopravu a energetiku.
ČEZ chce dosáhnout uhlíkové neutrality hlavně tak, že plánuje zavírat uhelné elektrárny, a naopak budovat obnovitelné zdroje. Výkon bezemisních zdrojů by měl být v roce 2030 šest tisíc megawattů.
Jako uhlíková či klimatická neutralita se obvykle chápe stav, kdy jsou veškeré uhlíkové emise určitého subjektu vyváženy mechanismy na jejich zneškodnění.
„Musíme změnit naše myšlení v tom smyslu, že přijetí rozhodných opatření proti změnám klimatu povede ke změnám ve struktuře průmyslu a ekonomiky, které přinesou velký růst,“ řekl Jošihide Suga.
Podle průzkumu STEM se ale veřejnost obává vysokých nákladů na snižování emisí. Češi také nemají jednoznačný názor na to, zda má český průmysl investovat do modernizace, anebo chránit pracovní místa.
Ekonom ovšem zároveň zdůrazňuje, že Zelenou dohodu Evropa potřebuje a může díky ní získat i globální výhodu – pokud se podaří přesvědčit i další světové hráče.
Lídři zemí visegrádské čtyřka a Rakouska budou probírat témata, na která mají různé pohledy - energetika a životní prostředí. Nesnodnou se hlavně v tématu jaderné energie a uhlíkové neutralitě.
Zaměstnancům se daně sníží v prvních třech tarifních pásmech - z 25 na 20, ze 35 na 30 a ze 42 na 40 procent. Vyšší zdanění u neekologických provozů či zařízení hodlá kabinet zavést od roku 2022.
Už Klaus byl přesvědčen, že díky naší jedinečné zkušenosti víme mnoho věcí lépe než západoevropské země. I jiní politici se ale snažili dokázat, že v Čechách víme lépe než ostatní, co je správné.
Ve stínu britských voleb se minulý týden konal důležitý summit EU. Lídři členských zemí se shodli na tom, že unie bude do roku 2050 uhlíkově neutrální – kromě Polska, které si vyjednalo výjimku.