Odvolací soud v Haagu rozhodl v neprospěch aktivistů. Shell nemusí drasticky snižovat emise
Ropná společnost Shell nemusí drasticky snižovat emise oxidu uhličitého, rozhodl v úterý odvolací soud v Haagu. Odmítl tak stížnost ekologických aktivistů a jiných nevládních organizací. Prvoinstanční soud před třemi lety Shellu nařídil, aby do roku 2030 snížil emise skleníkových plynů o 45 procent ve srovnání s rokem 2019. Shell po úterním oznámení soudu uvedl, že je spokojen. Naopak aktivisté chtějí dál bojovat proti znečišťovatelům.
Odvolací soud v Haagu stížnost aktivistů zamítl v celém rozsahu. S původním verdiktem souhlasí v tom bodě, že má Shell zodpovědnost za to, aby snížil emise skleníkových plynů v zájmu ochrany lidí před globálním oteplováním. Ochrana před nebezpečnými změnami klimatu je podle soudu lidským právem. Shell má ale podle soudu právo si rozhodnout, jak snížení emisí zajistí.
V úterním zdůvodnění odvolací soud mimo jiné uvedl, že britsko-nizozemská firma už činí kroky k tomu, aby splnila cíle pro snížení emisí, jak si je stanovila. Podle soudu také není jasné, zda požadavky na rychlejší snižování emisí způsobených používáním produktů Shellu pomohou v boji proti klimatickým změnám.
7:28
Peníze na snížení emisí ať dají i investoři. Sama Evropa to nezvládne, tvrdí šéf delegace na COP29
Číst článek
„I když má Shell jako velká ropná a plynárenská společnost zvláštní odpovědnost, neznamená to, že můžeme uplatnit obecný cíl snížení o 45 procent,“ řekla předsedající soudkyně Carla Joustraová k požadavku aktivistů, co a jak má Shell podle nich dělat. „Obecně je každé snížení emisí skleníkových plynů příznivé pro zmírnění změn klimatu,“ pokračovala Joustraová. „To ale neznamená, že přikázat nějaké snížení firmě Shell bude mít stejný efekt,“ dodala.
V branži se od podání původní žaloby mnohé změnilo. Invaze ruských vojsk na Ukrajinu z února 2022 přechodně vedla k prudkému růstu cen ropy a plynu, což byla částečně reakce na sankce, které západní státy zavedly vůči Rusku a jeho energetickému sektoru. Vlády a s nimi také akcionáři pak začali volat po úsporách a v mnoha případech bylo výsledkem i zmírnění ambicí při ochraně klimatu.
Generální ředitel firmy Shell Wael Sawan je s verdiktem odvolacího soudu spokojen. Shell je podle něj přesvědčen, že jde o správné rozhodnutí pro globální transformaci energetiky, pro Nizozemsko i pro samotný Shell. Firma uvedla, že je na cestě ke splnění cíle u vlastní produkce, kde měl podnik loni emise o 30 procent nižší než v roce 2016.
7:21
‚Beznadějný konec pro ochranu klimatu.‘ Vědci varují před Trumpovým návratem do Bílého domu
Číst článek
Poprvé u soudu
Původní rozhodnutí firmě nařizovalo, aby do roku 2030 snížila i ty emise, které jsou způsobeny používáním jejích produktů. Soud se tehdy v prvoinstančním řízení přiklonil ke klimatickým aktivistům, kteří případ v roce 2019 zahájili, a rozhodl, že má Shell povinnost snížit své emise skleníkových plynů, aby ochránil lidi před globálním oteplováním.
Proces proti Shellu iniciovalo sedm uskupení, včetně organizace Greenpeace nebo nizozemské skupiny Milieudefensie z aktivistické organizace Přátelé Země. Tehdy to bylo poprvé, co se ochránci životního prostředí obrátili na soudy, aby přiměli velkou energetickou společnost změnit strategii. Přátelé Země po úterním verdiktu uvedli, že budou nadále bojovat proti velkým znečišťovatelům ovzduší.
„Tohle bolí,“ řekl šéf Přátel Země Donald Pols. „Tento případ ale zároveň ukázal, že velcí znečišťovatelé nejsou nad zákonem,“ citovala jej agentura Reuters. Organizace bezprostředně po verdiktu nesdělila, zda se odvolá a obrátí se ještě na nizozemský nejvyšší soud.
Shell už v roce 2021 měl ve svém odvětví jednu z nejodvážnějších strategií ochrany životního prostředí. Firma si dala tehdy cíl snížit uhlíkovou náročnost svých produktů nejméně o šest procent do roku 2023, o 20 procent do roku 2030 a o 45 procent do roku 2035. Do roku 2050 chce být zcela uhlíkově neutrální. Všechny tyto cíle se vztahovaly k hodnotám z roku 2016.
Stejně jako některé další podniky v tomto odvětví se i Shell začal méně angažovat v obnovitelných zdrojích, kde může dosažení zisku trvat déle ve srovnání s těžbou ropy a plynu. V letech 2023 až 2025 ale Shell plánuje investovat deset až 15 miliard dolarů (238 až 358 miliard Kč) do nízkouhlíkové energetiky.
Německo bude pumpovat skleníkové plyny na dno moře. Chce tak řešit klimatickou změnu
Číst článek
Případ v Haagu, kde měl Shell sídlo do roku 2022, než dokončil změnu podnikové struktury a přesunul se do Londýna, je považován za klíčový pro obě znesvářené strany obecně – tedy pro těžební sektor na straně jedné a pro ochránce klimatu na straně druhé. Inspiroval i další soudní spory. Při odvolacích slyšeních na začátku tohoto roku Shell uvedl, že požadavky, aby firmy snižovaly emise, nemohou vznášet soudy, ale pouze státy.
Úterní verdikt odvolacího soudu přichází v době, kdy se koná v ázerbájdžánské metropoli Baku mezinárodní konference COP29 věnovaná ochraně klimatu. Debatuje se tam rovněž o dalším postupu při zajištění transformace energetiky od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům.
Akcie společnosti Shell na burze v Londýně krátce po poledni ztrácely asi půl procenta na 25,35 libry za kus. Na burze v Amsterodamu byl pokles trochu výraznější.
