Česko má poslední šanci ‚podojit‘ unii. Jako Babiš by se choval každý premiér, míní novinář Houska
Ve stínu britských voleb se minulý týden konal důležitý summit Evropské unie. Lídři členských zemí se shodli na tom, že unie bude do roku 2050 uhlíkově neutrální – kromě Polska, které si vyjednalo výjimku.
Polsko na summitu požadovalo příslib financí pro regiony závislé na fosilních zdrojích, aby mohly přejít na čistou energii. Podle návrhu Evropské komise by ve fondu mělo být 100 miliard eur a další půjčky a garance ve výši zhruba bilionu eur.
„Poláci nepodepsali, aby si vytvořili co nejlepší vyjednávací pozici do bitvy o rozdělení peněz,“ míní redaktor a komentátor Hospodářských novin Ondřej Houska.
Podle něj jde o standardní polský přístup – je ale otázka, zda se vyplatí: „Zatímco Babiš vyjednal půl věty, tak Poláci vybojovali miliardy, ale slyšel jsem, že Poláci tímto blokováním naštvali úplně všechny,“ dodává.
Houska tím naráží na větu, kterou do závěrů summitu prosadil český premiér Andrej Babiš (ANO): „Některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu.“
Podle bývalého zpravodaje Českého rozhlasu v Bruselu jde ale pouze o konstatování faktu. „V žádném případě nejde o historický úspěch, jak tvrdí premiér, ale je to pokrok a Česko alespoň něčeho dosáhlo,“ připouští.
Závěrečný dokument potvrzuje právo zemí určit si svůj energetický mix, Česko ale jako jediná země trvalo na explicitní zmínce o jádru. Houska potvrzuje, že výsledná formulace je natolik bezzubá, že s ní nakonec souhlasily i země jako Lucembursko nebo Rakousko.
Poslední šance
Lídři na summitu projednávali také návrh příštího víceletého rozpočtu, který bude platit od roku 2021. „Zatím nemáme shodu na ničem – jak má být rozpočet velký absolutně, ani kolik by měly dostat jednotlivé kapitoly jako zemědělství nebo věda a výzkum,“ popisuje Houska.
„Tak, jako se při vyjednávání o rozpočtu chová Andrej Babiš, by se choval kterýkoli jiný český premiér – evropské dotace a zemědělství. To není žádná babišovina.“
Ondřej Houska
Za vším je podle něj spor o peníze. Vedle tradičních priorit Evropské unie, jako jsou zemědělství a regionální politika – tedy pomoc chudším zemím, roste tlak na to, aby finance šly na nové priority – boj s migrací a s klimatickou změnou.
Česko bude i v příštím rozpočtovém období patřit mezi čisté příjemce, v tom následujícím bychom už ale mohli být čistými plátci.
„Teď je poslední šance Evropskou unii podojit a sáhnout si na relativně velké evropské peníze. A nedivme se tomu,“ podotýká Houska.
