Dárci kostní dřeně nemají při komplikacích nárok na ušlou mzdu. Podmínky jim nyní chtějí poslanci zlepšit
Zachraňují sice lidské životy, sami ale přicházejí o peníze. Řeč je o dárcích kostní dřeně. Pokud se u nich odběr krvetvorných buněk zkomplikuje a oni zůstanou upoutaní na lůžko, nemají nárok ani na náhradu ušlé mzdy. Změnit by to měla novela transplantačního zákona.
Zatímco dárce ledviny dostane v případě jakékoliv komplikace při odebírání orgánu plnou náhradu své mzdy, dárce kostní dřeně na totéž nárok nemá. Musí se spokojit jen s šedesátiprocentní náhradou a v dalších dnech s nemocenskou. Tato nerovnost už trvá léta a způsobuje nemalé komplikace.
Strávil 200 dní na JIP, podstoupil dvě transplantace. Devítiletý Radek se po léčbě vrací do běžného života
Číst článek
Jeden z případů komplikací po odběru kostní dřeně popisuje lékařka z pražského IKEM a současně poslankyně za ANO Věra Adámková: „Při řádném odběru došlo k hnisavé komplikaci, pacient byl několik týdnů v neschopnosti a dostal pouze to, co mu náleží z krátkodobé pracovní neschopnosti, takže náhle byl problém zaplatit dluh, za dítě jesle, zaplatit nájem, jeho paní byla na mateřské dovolené.“
Situaci vyřešili až zdravotníci z odběrového centra, kteří na dárce uspořádali sbírku, dodává Adámková.
Ke komplikacím nedochází u dárců podle Adámkové tak často. „U dárců kostní dřeně je to opravdu velmi raritní, ale v případě, že se tak stane, je musíme mít ošetřené,“ říká.
Mohl by to totiž být jeden z důvodů toho, že by z registru dárců začala mizet jména, v případě zmíněného příběhu se to totiž stalo. Dárci si o komplikacích mezi sebou řekli a rozhodli se podobné problémy neriskovat. Každý z nich je přitom podle lékařky jedinečný a může zachránit i několik lidských životů.
Většina poslanců ze sněmovního zdravotního výboru s novelou, která se tam již projednávala, souhlasí. Na změnu kývnul i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09, podle kterého si musíme dárce hýčkat.
„My jsme ten zákon podepsali, ministerstvo na něj dává samozřejmě kladné stanovisko,“ sdělil Válek.
Konec bezbřehého darování vajíček a spermií? Vláda chce zavést nový registr dárců pohlavních buněk
Číst článek
Ve výboru padla jediná výhrada od lidovecké poslankyně Romany Bělohlávkové, podle které by se mělo v zákoně výslovně uvést, že mezi dárce s nárokem na náhradu mzdy nebudou patřit dárci pohlavních buněk – například spermií. Jinak by se mohli o peníze přihlásit i oni.
„Opravdu chci, abychom implicitně vyjmenovali to, že pokud hovoříme o dárcích, je to o dárcích s výjimkou dárců pohlavních buněk,“ prohlásila Bělohlávková. S tím neměl nikdo problém. Poslanci připomínku do normy zapracovali a poté ji poslali ke schválení na plénu.
„Jestli někdo po odevzdání spermií potřebuje pracovní neschopnost v délce několika týdnů, pánové poraďte mu,“ glosovala tuto výhradu poslankyně Adámková.
Samotní dárci kostní dřeně reagují na změnu pozitivně. „Vzhledem k tomu, jaká je statistika dárců, tak si myslím, že by to byla asi zanedbatelná částka. Vzhledem k tomu, že máme většina z nás rodiny, za mě super nápad,“ řekl jeden z dárců Daniel Tomev.