Dárci kostní dřeně nemají při komplikacích nárok na ušlou mzdu. Podmínky jim nyní chtějí poslanci zlepšit

Zachraňují sice lidské životy, sami ale přicházejí o peníze. Řeč je o dárcích kostní dřeně. Pokud se u nich odběr krvetvorných buněk zkomplikuje a oni zůstanou upoutaní na lůžko, nemají nárok ani na náhradu ušlé mzdy. Změnit by to měla novela transplantačního zákona.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vládní návrh počítá se zachováním anonymity dárců pohlavních buněk, zavádí nad darováním ale větší kontrolu

Dárce kostní dřeně má při komplikacích nárok na šedesátiprocentní náhradu mzdy (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Zatímco dárce ledviny dostane v případě jakékoliv komplikace při odebírání orgánu plnou náhradu své mzdy, dárce kostní dřeně na totéž nárok nemá. Musí se spokojit jen s šedesátiprocentní náhradou a v dalších dnech s nemocenskou. Tato nerovnost už trvá léta a způsobuje nemalé komplikace.

3:32

Strávil 200 dní na JIP, podstoupil dvě transplantace. Devítiletý Radek se po léčbě vrací do běžného života

Číst článek

Jeden z případů komplikací po odběru kostní dřeně popisuje lékařka z pražského IKEM a současně poslankyně za ANO Věra Adámková: „Při řádném odběru došlo k hnisavé komplikaci, pacient byl několik týdnů v neschopnosti a dostal pouze to, co mu náleží z krátkodobé pracovní neschopnosti, takže náhle byl problém zaplatit dluh, za dítě jesle, zaplatit nájem, jeho paní byla na mateřské dovolené.“

Situaci vyřešili až zdravotníci z odběrového centra, kteří na dárce uspořádali sbírku, dodává Adámková.

Ke komplikacím nedochází u dárců podle Adámkové tak často. „U dárců kostní dřeně je to opravdu velmi raritní, ale v případě, že se tak stane, je musíme mít ošetřené,“ říká.

Mohl by to totiž být jeden z důvodů toho, že by z registru dárců začala mizet jména, v případě zmíněného příběhu se to totiž stalo. Dárci si o komplikacích mezi sebou řekli a rozhodli se podobné problémy neriskovat. Každý z nich je přitom podle lékařky jedinečný a může zachránit i několik lidských životů.

Většina poslanců ze sněmovního zdravotního výboru s novelou, která se tam již projednávala, souhlasí. Na změnu kývnul i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09, podle kterého si musíme dárce hýčkat.

„My jsme ten zákon podepsali, ministerstvo na něj dává samozřejmě kladné stanovisko,“ sdělil Válek.

Konec bezbřehého darování vajíček a spermií? Vláda chce zavést nový registr dárců pohlavních buněk

Číst článek

Ve výboru padla jediná výhrada od lidovecké poslankyně Romany Bělohlávkové, podle které by se mělo v zákoně výslovně uvést, že mezi dárce s nárokem na náhradu mzdy nebudou patřit dárci pohlavních buněk – například spermií. Jinak by se mohli o peníze přihlásit i oni.

„Opravdu chci, abychom implicitně vyjmenovali to, že pokud hovoříme o dárcích, je to o dárcích s výjimkou dárců pohlavních buněk,“ prohlásila Bělohlávková. S tím neměl nikdo problém. Poslanci připomínku do normy zapracovali a poté ji poslali ke schválení na plénu.

„Jestli někdo po odevzdání spermií potřebuje pracovní neschopnost v délce několika týdnů, pánové poraďte mu,“ glosovala tuto výhradu poslankyně Adámková. 

Samotní dárci kostní dřeně reagují na změnu pozitivně. „Vzhledem k tomu, jaká je statistika dárců, tak si myslím, že by to byla asi zanedbatelná částka. Vzhledem k tomu, že máme většina z nás rodiny, za mě super nápad,“ řekl jeden z dárců Daniel Tomev.

Veronika Rodriguez Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme