Většina Čechů si myslí, že naši budoucnost ohrožují klimatické změny. Vyplývá to z výzkumu STEM, podle kterého s tímto výrokem souhlasí 84 procent české veřejnosti. Devět z deseti občanů souhlasí, že bez snižování emisí neochráníme naši krajinu.

Rozšířená představa Čechů jako klimaskeptiků tak podle STEM přestává být platná. Zároveň se ale veřejnost obává negativních důsledků nízkoemisní transformace – například, že může ohrozit český průmysl.

„Češi už vnímají změny klimatu jako naléhavé, především kvůli tomu, jak moc sucho zasáhlo českou krajinu,“ poznamenal analytik STEM Nikola Hořejš. 

Uhlíková neutralita

Česká veřejnost se ovšem zatím v problematice příliš neorientuje. 53 procent dospělých se s termínem uhlíková neutralita (dosažení rovnováhy mezi emisemi uhlíku a jejich pohlcováním z atmosféry do takzvaných úložišť uhlíku - pozn. red.) vůbec nesetkalo, i když je podle STEM termínu věnována poměrně velká pozornost. 

„Pro vyšší snížení emisí, směrem ke klimatické neutralitě, v současné době zpracováváme analýzu možných opatření a jejich nákladů. V každém případě se takové snížení neobejde bez zásadních strukturálních a technologických změn ve všech sektorech národního hospodářství, a to včetně změn v návycích, chování a uvažování společnosti,“ uvedla pro server iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.

Podle Pospíšilové plán pro čistou mobilitu počítá s rozvojem elektromobility, vozidel využívající zemní plyn (CNG a LNG) nebo vodíkovou technologii. „Dalšími opatřeními jsou například snižování spotřeby v budovách a přechod na obnovitelné zdroje energie.“

Česká republika se přihlásila k cíli uhlíkové neutrality Evropské unie do roku 2050, sama totiž ve svých dlouhodobých plánech počítá aktuálně se snížením emisí skleníkových plynů o 80 % do roku 2050 v porovnání s rokem 1990.

Zájem o českou krajinu

Osm z deseti občanů se zajímá o českou krajinu, šest z deseti o změnu klimatu. Lidé v Česku podle STEM poslední tři roky výrazně pociťují zhoršování životního prostředí, a to ovlivňuje jejich pohled na globální problémy. 

„Zatímco česká krajina je dlouhodobě důležitým zdrojem hrdosti a součástí národní identity, změna klimatu je pro veřejnost tématem novým, nejasným a proměnlivým,“ řekl analytik Hořejš „Vnímání uhlíkové neutrality tak nejsilněji závisí na tom, jestli si ji občané spojí s dopady na českou krajinu,“ dodává.

Obavy z vysokých nákladů

Zdražování a mírných negativních dopadů se bojí většina populace (74 %). Veřejnost se totiž silně obává vysokých nákladů na snižování emisí. A to platí i pro ty, kteří se snižováním emisí souhlasí (87 %).

Jen každý čtvrtý si myslí, že na snižování emisí může Česko vydělat. Je tedy vysoce pravděpodobné, že veřejnost nevěří, že přeměna ekonomiky na nízkoemisní se může státu finančně vyplatit.

Mladí podporují modernizaci

Ze studie také vyplynulo, že veřejnost jako celek nemá jednoznačný názor na to, zda se mají investice v českém průmyslu orientovat na ochranu pracovních míst, nebo raději na modernizaci průmyslu.

Obecně modernizaci podporují mladí a vzdělaní lidé, jejichž profesí se ale robotizace dotýká obecně méně a jejich schopnost adaptace na technologickou změnu je vyšší.

„Je důležité zdůraznit, že věková skupina 60+ by více než lidé do 30 let chránila současná místa v průmyslu. Jedná se tedy do jisté míry o jiný generační pohled na problematiku ochrany pracovních míst. Mladí lidé by spíše zaváděli nové technologie, robotizaci a digitalizaci,“ upřesnila analytička STEM Trtíková Vojtková.

Data agentury STEM pochází z dlouhodobé studie o vztahu ke globálním problémům a EU vypracované v listopadu 2019 až lednu 2020. Celkem odpovědělo 1111 respondentů metodou osobních rozhovorů. Výzkum provedli tazatelé STEM a STEM/MARK. Výzkum podpřilo Zastoupení Evropské komise v ČR a Nadace BLÍŽ K SOBĚ.

Tereza Kráčmarová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít