Dnes jezdí vysokoškoláci do zahraničí na studijní pobyty, v baroku podnikali mladí šlechtici kavalírské cesty. Trvaly i několik let. Historici teď chtějí zprávy o těchto cestách zanést do map.
Psal se rok 1952 a dva dny před Štědrým dnem se musela rodina Hildprandt vystěhovat ze svého zámku v Blatné. O životě v exilu i o návratu na zámek mluví baronka Germenis-Hildprandtová.
„Jako malý chlapec složil vnitřní přísahu, že se bude snažit o ochranu demokracie, když se v roce 1948 dozvěděl o smrti Jana Masaryka,“ popisuje historik Jaroslav Šebek.
Tomu, jak fungoval ústav šlechtičen na Pražském hradě, se podrobně věnuje kniha Michaely Žákové Chudé aristokratky? V pořadu Ex libris ji představila Milena Štráfeldová.
Aristokraté chtěli reprezentovat svými velkolepými sídly stejně jako okázalou spotřebou, oblibou luxusu a čím dál více také kulturním mecenátem, který se projevoval například sbíráním uměleckých děl.
Archeolog a šlechtic Ludvík Belcredi 20 let prozkoumával hrad Skály, dalších 10 let fakta zpracovával. Nyní je představuje v knize Hrad Skály. Vydal své tajemství.
Otec britské královny Alžběty II, Jiří VI. byl posledním indickým císařem a během její vlády došlo k rozkladu britského impéria, vysvětluje historik Jan Županič.
Malebný skotský ostrov Ulva se stane majetkem pěti z šesti jeho obyvatel, kteří se ho rozhodli koupit proto, aby se jejich domov nedostal do rukou některého z ruských oligarchů.
Když české země čelily v minulém století hrozbě nacistického diktátu, postavila se šlechta proti snahám okupantů. V prohlášeních z let 1938 a 1939 vyjádřili její zástupci věrnost vlasti. Jejich čin teď připomíná putovní výstava na Pražském hradě.
Fenomén Schwarzenberg přilákal v posledních měsících do veřejného života několik další šlechticů, Lobkowicze, Czerniny a další, což možná prolomilo určitá tabu, která si Češi s takzvanou modrou krví dlouho spojovali. Dává to prostor k tomu, podívat se střízlivým okem do minulosti, konkrétně jak šlechta ‚ustála‘ dva totalitní režimy minulého století. Zkoumání dostane dnes a zítra punc odbornosti, a to na pražské Filozofické fakultě, která na toto téma pořádá spolu s Ústavem pro studium totalitních režimů mezinárodní vědeckou konferenci.
Dědička hlubocké větve rodu Schwarzenbergů Alžběta Pezoldová se uchází o pozemky ve Zlaté uličce na pražských Hradčanech. Její žalobu dnes projedná Obvodní soud pro Prahu 1. Ten předešlé jednání z letošního února odročil.
Pražský odvolací soud dnes bude řešit, komu patří Schwarzenberský a Salmovský palác v Praze. Dědička hlubocké větve šlechtického rodu Schwarzenbergů Alžběta Regina Pezoldová se soudí s ministerstvem kultury o to, že paláce patřily jejímu adoptivnímu dědečkovi Adolfu Schwarzenbergovi.
Restituentka Kristina Colloredo-Mansfeldová předala zpět státu renesanční zámek Opočno na Rychnovsku. Krajský soud v Hradci Králové totiž loni v září rozhodl, že patří České republice. O provoz se budou i nadále starat zaměstnanci Národního památkového ústavu Pardubice.
Potomci rodu Schaumburg-Lippe nemohou žádat o navrácení majetku. Krajský soud v Hradci Králové dnes potvrdil rozsudky Okresního soudu v Náchodě, který loni v dubnu zamítl šest žalob potomků šlechtického rodu. Podle verdiktu jim nenáleží právo zdědit několik nemovitostí na Náchodsku.
Němci nemají valný zájem o šlechtickou smetánku a jejich svatby. Ukazuje to nejnovější průzkum veřejného mínění, který si objednal časopis TV Today u institutu "emnid."
Ústavní soud už podruhé v krátké době potvrdil restituční nároky potomků rodu Salmů. V létě soudci prohlásili, že poslední majitel panství Hugo Salm byl československým občanem a dědicové tak mají nárok na vydání miliardového majetku. Teď odmítli stížnost Lesů České republiky.
Dědička po hraběti Karlu des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová dnes u Okresního soudu v Semilech opět neuspěla. Soudce Vít Záveský zamítl její nároky na vrácení pozemků na okraji Turnova. Podle soudu Kammerlanderová uplatnila svůj nárok nesprávně, když žalovala současné majitele pozemků.
Šlechtický rod Salmů na vrácení zámeckého parku v Blansku příliš nespěchá. Potomci Salmů, kteří ve čtvrtek uspěli u Ústavního soudu s tvrzením, že jejich předek Hugo zůstal po válce československým občanem, nebudou uplatňovat restituční nároky na zámek v Blansku, bývalé rodové sídlo. Toho se potomci Salmů vzdali už v roce 2002, když se neodvolali proti stanovisku tehdejšího ministra zemědělství Fencla. Ten rozhodl, že se na zámek nevztahuje zákon o půdě, a tudíž že nepodléhá restitucím.
Potomci šlechtického rodu Salmů mají naději na vydání miliardového majetku. Ústavní soud rozhodl, že poslední majitel panství Hugo Salm byl československým občanem. Zrušil totiž předchozí rozhodnutí ministerstva vnitra a Nejvyššího správního soudu, když uznal, že prozatímní osvědčení o trvání Salmova občanství od dobových úřadů bylo důležitější, než později zrušená část Benešových dekretů. Soud přihlédl i k dalším svědectvím.
Ústavní soud rozhodl, že zemřelý šlechtic Hugo Salm byl československým občanem. Dědicům rodu se tak otevřela cesta k uplatňování nároků na 7000 hektarů pozemků na Blanensku, včetně lesů v Moravském krasu nebo zámku v Rájci nad Svitavou.
Pražský palác Kinských zůstane definitivně českému státu. V odvolacím jednání o tom dnes rozhodl Městský soud v Praze. Nevyhověl tak žádosti potomka šlechtického rodu Františka Oldřicha Kinského, aby mu byla budova na Staroměstském náměstí vrácena. Stát při konfiskaci podle dnešního verdiktu soudu postupoval v souladu se zákonem.
V britských médiích se rozproudila polemika kolem princezny z Kentu, která způsobila pozdvižení v jedné newyorské restauraci. O případu informují noviny a včera byl také na přetřesu v jedné televizní debatě. Někteří šlechtičnu brání. Podle nich není rasistkou.
Pětatřicetiletý následník dánského trůnu princ Frederik se dnes oženil. Za manželku si vzal o tři roky mladší australskou právničku Mary Donaldsonovou. Svatbu v dánské metropoli Kodani provázely mohutné oslavy a zástupy nadšených lidí.
Z miliardových restitucí nedostane šlechtická rodina Salmů zřejmě nic. Salmové žádali navrácení sedmi tisíc hektarů pozemků na Blanensku včetně turisticky oblíbeného zámku v Rájci. Nejvyšší správní soud ale potvrdil rozhodnutí ministerstva vnitra, že Hugo Salm nebyl československým občanem.
František Oldřich Kinský, který se v České republice domáhá vydání rodového majetku, zvažuje žalobu na ministra kultury Pavla Dostála. Vadí mu hlavně to, že Dostál kritizoval rozhodnutí soudů, které daly Kinskému za pravdu. Kinský v Česku podal 157 žalob na navrácení majetku - zatím uspěl v pěti případech, jeden spor prohrál. Žalobu na ministra by podle svého právníka podal v Rakousku.
Potomek šlechtického rodu Kinských František Oldřich zatím nezískal majetek v Jiřetíně pod Jedlovou na Děčínsku ani na Choceňsku. Oba soudy dnes líčení odročily. V prvním případě proto, že právní zástupce Kinského požádal o čas na přípravu závěrečného návrhu, ve druhém pak důvodem k odročení byly pochybnosti o pravosti listin dokazujících původ Františka Kinského.
Postup při řešení restitucí majetku šlechtických rodů dnes Nejvyšší soud nesjednotil. V málo známém případu z Kolínska pouze rozhodl, že při jeho řešení mají přednost restituční zákony před občanským zákoníkem. Tento verdikt se ale nedá uplatnit například na kauzy Kinského či Harracha, kteří žádají o vrácení svých majetků zabavených po druhé světové válce.
