Konference hodnotí roli šlechty za obou totalit
Fenomén Schwarzenberg přilákal v posledních měsících do veřejného života několik další šlechticů, Lobkowicze, Czerniny a další, což možná prolomilo určitá tabu, která si Češi s takzvanou modrou krví dlouho spojovali. Dává to prostor k tomu, podívat se střízlivým okem do minulosti, konkrétně jak šlechta ‚ustála‘ dva totalitní režimy minulého století. Zkoumání dostane dnes a zítra punc odbornosti, a to na pražské Filozofické fakultě, která na toto téma pořádá spolu s Ústavem pro studium totalitních režimů mezinárodní vědeckou konferenci.
„Toto téma nebylo doposud příliš diskutováno ani ve vědecké obci. Během posledních let se tímto tématem začal zabývat především Ústav pro studium totalitních režimů,“ říká odborný garant konference docent Václav Horčička.
O roli šlechty v dobách nacistické i komunistické totality mluvil na Rádiu Česko docent Václav Horčička
Podle něj bylo působení šlechty v naší společnosti málokdy oceňováno, historicky již od 19. století. I proto byla otázka moderní historie šlechtických rodů zatím spíš opomíjená.
„Nyní je zde prostor pro objektivnější pohled na dějiny a otevření témat spojených s totalitními režimy a působením šlechty v těchto obdobích,“ uvádí Horčička.
Historici se zabývají jak úlohou šlechty v protinacistickém odboji, tak i kolaborací šlechty s nacismem. Velmi živou otázkou, i díky probíhajícím restitučním sporům, je konfiskace majetku šlechty po druhé světové válce. Zajímavá je i historie šlechty v exilu a okolnosti konfrontace šlechty s komunistickým režimem.
„Je třeba říci, že šlechta nikdy netvořila jednotnou skupinu a dokonce i uvnitř jednotlivých šlechtických rodů byly přístupy k pravicové totalitě velmi odlišné,“ dodává historik Horčička.
