Obchodní řetězec Albert od loňského roku pořádá večerní svozy potravin jako je zelenina, mléčné produkty a další. Připojit by se mohly i daší supermarkety.
Z prvních dat výzkumu vyplývá, že mladí oproti starším generacím jedí méně trvanlivých a více čerstvých potravin. To by mohlo naznačovat, že jedí zdravěji. Také to ale znamená, že potraviny málo suší.
Za rok zachránili 18 tisíc porcí jídel, denně to činí 66 obědů. A předali je charitám. „To je obrovské množství, když si vezmete, že by ty porce skončily v koši,“ říká manažerka projektu Zachraň oběd.
V sobotu probíhá opět sbírka pro potravinové banky. Darovat můžete cokoliv. „Řekla bych, že jsou lidé ekologicky vyspělejší,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Věra Doušová.
Už několik let vyráží sbírat přebytky dobrovolníci z neziskové organizace Zachraň jídlo. Její zakladatelka upozorňuje, že o skutečném množství potravinového odpadu máme v Česku jen mlhavé povědomí.
Zima ještě neskončila a v některých částech Evropy už se přihlásil problém, který se obvykle dostavuje až v létě. Nadprůměrné teploty a nedostatek sněhu i dešťové vody způsobují už teď nebývalé sucho.
Praha||Iva Hadj Moussa, Richard Vrdlovec|Společnost
„Plýtváme spíš levnějšími potraviny. V průměru vyhodíme víc než 10 procent z počtu nakoupených kilogramů potravin,“ říká Veronika Mokrejšová z Vysoké školy ekonomické.
Nejvíc jídla vyhodí Češiv létě a na podzim. „Tedy v době, kdy dozrává ovoce a sklízí se zelenina. Zapomínáme na recepty našich babiček, které věděly, co udělat se zralým ovocem,“ říká Pitucha.
Ve Francii bude do dvou až čtyř let zakázáno ničení nového neprodaného zboží, jako je oblečení, hygienické potřeby, kosmetika a elektronika. Bude tak první zemí na světě, která plýtvání učiní přítrž.
Dánsko během uplynulých pěti let zredukovalo plýtvání potravinami o pětadvacet procent. V boji proti vyhazování jídla se tak stalo šampionem mezi evropskými zeměmi. Za vším stojí jediná žena – Ruska Selina Juulová, která se na základě vlastních zkušeností s nedostatkem jídla rozhodla naučit Dány šetrnosti.
Šišaté jablko nebo křivá mrkev. Nevzhledné plodiny, které často supermarkety ani nedávají do regálů, protože by si je prý zákazníci nekoupili. Jinak nezávadné ovoce a zelenina tak často končí v koši. Nově se to snaží změnit iniciativa Zachraň jídlo. Rozjíždí podpisovou internetovou kampaň proti plýtvání potravinami s názvem Jsem připraven. Právě podpisy lidí, potenciálních zákazníků, mají přesvědčit supermarkety, že kupující mají zájem i o nevzhlednou plodinu.
V kavárně pelhřimovského kina Vesmír stojí nově veřejná lednice. Lidé sem mohou nosit potraviny, které nejsou prošlé a které zároveň nestihnou spotřebovat. Jídlo si z veřejné ledničky může vzít každý.
Nevzhledné pečivo za dobrovolný příspěvek prodají na Jungmannově náměstí v Praze dobrovolníci z iniciativy Zachraň jídlo. Třistapadesát špatně zapletených vánoček tak nemusí pekárna vyhodit. Skupina Zachraň jídlo dlouhodobě bojuje proti plýtvání potravinami.
Tisíce tun potravin končí ve spalovnách. Například v Česku vychází na jednoho obyvatele 170 kilogramů vyhozeného jídla ročně. Výrobcům nebo prodejcům se nevyplatí potraviny darovat chudým, protože i z takového daru musejí platit 15 procent DPH.
Kontrolní výbor viní třebíčské radní ze špatného hospodaření. Podle závěrečné zprávy město řádně nepřipravilo zadávací dokumentaci ke stavbě aquaparku Laguna. Tím se prý stavba prodražila o 12 milionů korun, tedy je o 21 procent více než vysoutěžená cena.
Charitativní organizace se opět snaží lobbovat ve vládě, aby zrušila daň na darované potraviny. Doposud totiž musí každý obchodník zaplatit patnáct procent DPH a teprve pak může potraviny darovat chudým. Většina z nich kvůli tomu neprodejné, ale zároveň nezávadné potraviny likviduje. Ve většině zemí Evropské unie je tato daň zrušená a doporučuje to i Evropská komise.
Některé státní instituce výrazně plýtvají penězi při nákupu a provozu informačních technologií. Dnes to oznámilo sdružení Acta Non Verba, které provedlo ve spolupráci s Nadačním fondem proti korupci průzkum u dvanácti státních úřadů.
Dobrovolníci dnes na pražském Václavském náměstí rozdali stovkám lidí zeleninové karí. Uvařili ho ze surovin, které by obchody musely brzy vyhodit buď kvůli vzhledu nebo kvůli prošlému datu spotřeby. Smyslem takzvané Hostiny pro tisíc bylo upozornit na plýtvání potravinami.
Netradičně protestovat proti plýtvání jídlem se dnes bude v dolní části pražského Václavského náměstí. Dobrovolníci ze skupiny Zachraň jídlo pořádají zdarma hostinu pro tisíc lidí.
Každý z nás vyhodí v průměru ročně více než 170 kilogramů jídla, které by se ještě dalo jíst. V koši každého člověka končí každý den zhruba půl kila potravin, především těch, kterým prošlo doporučené datum spotřeby. Lidé z Vysočiny zjišťují, že to jde i jinak.
Lidé na světě vyhodí podle britské organizace Institution of Mechanical Engineers až polovinu jídla. Může za to například špatné uskladnění potravin nebo množstevní slevy prodejců.
Jedenáct milionů tun potravin skončí v Německu každoročně v popelnicích. Spolková ministryně zemědělství Ilse Aignerová dnes v Berlíně představila studii, jak takové plýtvání zastavit.
V rámci Světového dne potravin začíná v pražském kině Světozor 1. ročník mezinárodního filmového festivalu Alimen Terre, který má upozornit na plýtvání potravin nebo nešetrné zacházení s přírodními zdroji a zároveň na zodpovědnou produkci a konzumaci masa.
Americká vláda promrhala na výdajích v Afghánistánu a Iráku za poslední dekádu přibližně třicet miliard dolarů. K takovému závěru dospěla vyšetřovací komise složená ze zástupců obou hlavních amerických stran, která hodnotila výdaje na kontrakty v obou válečných konfliktech. Podle kontrolního orgánu může za plýtvání federálními penězi přílišné spoléhání na prostředníky, chabé plánování i obyčejné podvody.