Obchody poslaly za pololetí 5500 tun potravin bankám. Šetřit pomáhají i večerní svozy rychle se kazícího jídla

Zhruba 5500 tun potravin, které by se jinak vyhodily, odevzdaly za první polovinu letošního roku obchodní řetězce potravinovým bankám. Oproti loňsku jejich množství narostlo zhruba o šest procent. Přispěly k tomu večerní svozy potravin, které začal na konci loňského roku zavádět obchodní řetězec Albert. Brzy by se navíc do večerních svozů mohly zapojit i další řetězce.

Reportáž Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Albert

Řetězec Albert pořádá od loňska večerní svozy potravin (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

„Teď vybíráme a kontrolujeme produkty na zelenině, kde sbíráme pro naši organizaci saláty, které bychom už dnes normálně neprodali,“ říká pro Radiožurnál Kateřina, která je zástupkyně manažerky prodejny v Jesenici u Prahy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž o nakládání obchodních řetězců s potraviny

Večer před zavírací dobou prochází mezi regály a hledá označené potraviny, kterým končí spotřeba a musely by se jinak vyhodit. „Rovnou pípáme a skládáme to do banánových krabic. Ještě spěcháme od mléčného oddělení, tak vybereme jogurty a mléko,“ dodává.

Postupně procházíme oddělení zeleniny, mléčných výrobků nebo masa. Tedy potravin, které se do obvyklých ranních svozů do potravinových bank už nedostanou, protože jejich spotřeba do té doby vyprší.

„Potravinová banka přijíždí zpravidla každý pracovní den do našich prodejen a bere si pečivo, ovoce, zeleninu a další sortiment, zejména suchých potravin, které neprodáme. Večerní dary jsou čerstvý sortiment jako maso, mléčné produkty, ale vidíme tam i saláty, tapas čili drobné pochutiny v kelímcích,“ vysvětluje mluvčí Albertu Jiří Mareček.

Přímo na tuto prodejnu si pro banánové krabice s jogurty, grilovanými kuřaty, ale i zákusky, kterým končí spotřeba, přišla Lenka Klestilová z organizace Kvalitní podzim života. Jídlo následně rozdá hlavně seniorům a matkám samoživitelkám.

„Jezdíme do domácího prostředí. Pečovatelky některé klienty znají osobně a samy vyhodnocují, který ten klient co potřebuje,“ vysvětluje. Dostane bedýnku, vezme ji do auta a ještě večer objíždí klienty a rozváží jim, co potřebují.

26:02

Všechny české obchody mají nižší zisk než jediný agropotravinářský komplex, srovnává Prouza

Číst článek

„Jedeme vyzvednout ještě jeden Albert a už jedeme za potřebnými,“ dodává už u naloženého auta Lenka Klestilová. Potraviny se takto vyzvedávají každý den zhruba na 80 prodejnách řetězce Albert. Přidat by se k večerním svozům mohly brzy ale i další řetězce.

Na několika svých prodejnách už je testuje například Tesco. „Další řetězce se na to chystají nebo s nimi jednáme, aby to zavedly podobně. Protože samozřejmě, když už pak jede auto, tak je lepší, aby svezlo více obchodů třeba i více řetězců,“ říká ředitel České federace potravinových bank Aleš Slavíček.

Potravinové banky navíc chystají další velký projekt. Využívat chtějí více maso, kterému končí spotřeba. Svážet by se mohlo z obchodů od září.

„Ve spolupráci s ministerstvem zemědělství a Státní veterinární správou jsme dojednali, že budeme subjekt, který může maso, kterému by ten den prošla doba spotřeby, zamrazit a o nějakou dobu protáhnout životnost,“ vysvětluje.

Podle Aleše Slavíčka registrují potravinové banky za poslední dva roky zhruba 30 procentní nárůst zájmu o potravinovou pomoc. Loni se jim podařilo vybrat přes 13 tisíc tun potravin. Většinu jim dodaly právě obchodní řetězce. Ty musejí část potravin, které by se jinak vyhodily, darovat povinně od roku 2018.

Patrik Salát Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme