Přes tři tisíce dětí za čtyři měsíce. O umělé oplodnění IVF je v Polsku zájem, stát ho znovu proplácí
Některé polské kliniky hlásí vyčerpání letošních prostředků na umělé oplodnění metodou in vitro. Stát přitom mimotělní oplodnění znovu proplácí teprve od června tohoto roku. Zájem je obrovský a úspěšnost vysoká. V zemi, která se potýká s prohlubující se demografickou krizí, pomohla metoda IVF za čtyři měsíce k třem a půl tisícům těhotenství.
„Já teď procházím procedurou, která mě má připravit na přijetí zárodků. Vajíčka už mi odebrali, předtím jsem procházela hormonální stimulací,“ vypráví čtyřicetiletá Agnieszka, která se se svým partnerem Mariuszem snaží o dítě devět let.
„Celá procedura trvá dlouho. Beru léky, hormony, které ovlivňují moje tělo. Beru taky léky na endometriózu. Všechno to moje tělo hodně zatěžuje. Šance, že otěhotním, je mezi dvaceti a třiceti procenty,“ popisuje. Agnieszka trpí endometriózou a adenomyózou, což jsou onemocnění, která komplikují až znemožňují početí přirozenou cestou. Od roku 2019 tak zkouší metodu mimotělní oplodnění IVF (in vitro fertilizace), kterou od června tohoto roku znovu proplácí polský stát z rozpočtu.
Její partner Mariusz dodává, že několikaletá léčba úplně proměnila jejich život. Kvůli těhotenstvím v okolí přišli o některé známé, kteří nevěděli, jak s nimi dál komunikovat.
Musí také jinak nakládat s volným i pracovním časem než zdravé páry. Roli hrají také výdaje. Za vyšetření i procedury už zaplatili obrovské peníze. „Vzdali jsme se dovolených, občas to chce hodně přesčasů, nebo i druhou práci, abychom měli na další léčení,“ popisují.
Když polský parlament loni v listopadu přijal zákon o obnovení financování mimotělního umělého oplodnění, znamenalo to nejen pro Agnieszku a Mariusze, ale i další tisíce párů v Polsku úlevu.
„Počet cyklů in vitro v Polsku od června vzrostl, a to na dvojnásobek. A také víme, že už 3,5 tisíce žen díky proceduře otěhotnělo,“ popisuje první výsledky státního programu proplácení in vitro profesor Rafał Kurzawa, prezident polské společnosti reprodukční medicíny a embryologie.
Polsko přitom už v minulosti IVF proplácelo, a to v letech 2013 až 2016, jak také připomíná specialista na gynekologickou endokrinologii a reprodukci. „Díky programu se tehdy narodilo více než 22 tisíc dětí. Cena početí a donošení jednoho toho dítěte přitom nebyla nijak vysoká. Vyšlo to na asi 2,5 tisíce eur. Takže myslím, že to byla dobrá investice.“
Ženy často nemají dostatek informací o své plodnosti. Dostávají se do úzkých, říká koučka
Číst článek
Vysoký zájem
Kvůli vysokému zájmu o program mezi páry, které usilují o dítě, už ale některé kliniky letos uzavřely registraci pacientů. Na tento rok vyčerpaly peníze. Stát rozdělil půl miliardy zlotých (tedy necelé 3 miliardy korun) na tento rok mezi kliniky docela symetricky. Páry si ale mohou vybírat, do péče jakého zařízení se svěří, což vede podle profesora Kurzawy k nerovnoměrnému vytížení.
„Jsou kliniky, které vykonávají tisíce procedur in vitro ročně a samozřejmě tyto kliniky čerpají ty přidělené prostředky od státu rychleji než kliniky, které vykonají takových procedur 250, 400 ročně,“ říká s tím, že právě v tomto bodě vidí příležitost pro změnu.
„Myslím si, že ty peníze by do budoucna mohly jít přímo za pacientem,“ nabízí řešení. Zmiňuje také případ Rumunska, kde pár dostává na léčbu voucher, který pak uplatňuje v dané klinice a ta na jeho základě čerpá konkrétní finanční prostředky.
Stát zaspal start registru dárců spermií a vajíček. Zákon sice platí, databáze ale zatím není připravená
Číst článek
Od letoška do roku 2028 vydá Polsko na asistovanou reprodukci pomocí IVF 2,5 miliardy zlotých, tedy v přepočtu přes 14,5 miliardy korun. Letošní rok je ale co do rozdělení peněz nestandardní. Kliniky totiž finance na celý rok čerpají až od června, kdy program začal fungovat. Takže některá zařízení nemají šanci všechny takto získané peníze vyčerpat a pak je otázka, co se stane se zůstatkem.
‚Gigantická investice‘
I přes to, že některým klinikám naopak stačily k vyčerpání prostředků čtyři měsíce, se profesor Rafał Kurzawa nedomnívá, že by státem vyčleněné peníze v rozpočtu nestačily.
„Samozřejmě není finanční částka, kterou by nešlo utratit. Takže si můžeme představit, že by ta podpora mohla být ještě větší. Ale i tak, 2,5 miliardy zlotých je gigantická investice. Je to opravdu velká podpora pro páry, které mají problémy s plodností. Mimo to je dobré připomenout, že v Polsku jsou od roku 2013 proplácené i léky na léčbu neplodnosti. To je něco, co minulá vláda Práva a spravedlnosti nezrušila, na rozdíl od proplácení in vitro,“ říká.
V současnosti Polsko proplácí pouze párům až čtyři cykly, tedy čtyři stimulační programy s následným podáním pravděpodobně většího počtu embryí. Ženě přitom nesmí být více než 42 let. V případě, že pár chce použít vajíčka od dárkyně, jsou takto proplácené dvě procedury a příjemkyně nesmí být starší 45 let. Věkový limit je stanovený i pro muže, a sice 55 let. Polsko také proplácí zmražení vajíček nebo spermií lidem, kteří se chystají podstoupit onkologickou léčbu.
Ženy stále víc odkládají mateřství. Reprodukční centra pomáhají otěhotnět pacientkám v průměrném věku 36,2 let
Číst článek
Jak podle odborníka na asistovanou reprodukci profesora Kurzawy, tak podle Agnieszki a Mariusze je program nastavený dobře, liberálněji než v letech 2013 až 2016. Je otevřený pro velký počet párů. Podle dat zveřejněných na webu polské vlády se v zemi s léčitelnou neplodností potýká 1 milion až 1,5 milionu párů.
Změny na klinikách
Podle Agnieszky pak ale rozhodně je prostor pro změny na samotných klinikách. Ne všechny totiž prý přistupují například k vyšetřením stejně precizně.
„Některé kliniky vám ani nenabídnou všechna vyšetření. Například v mém případě až poslední diagnostika ukázala, že jsem poslední čtyři roky trpěla zánětem dělohy. Kvůli tomu pravděpodobně skončily nezdarem také pokusy o oplodnění in vitro. Pak jsou tu kliniky, které po vás chtějí poplatky za něco, co ale proplácí v rámci programu stát. Ale věřím, že to vzniklo jen nedorozuměním, přeci jen je ten program spuštěný nově,“ přemítá Agnieszka. Do budoucna by se podle ní mohl program rozšířit i o psychologickou pomoc pro páry.
Agnieszku a Mariusze čeká další přenos embryí do dělohy možná už za pár týdnů. Doufají. „Teď ještě čekáme na výsledky testů, protože mi to zkomplikoval jeden vir. Už jsem sice vyléčená, ale testy odhalily velmi malé množství toho viru, takže výsledky vypadají, jako kdybych pořád byla nemocná. Možná je to falešný výsledek. Mohly to způsobit ty léky, co teď beru. Takže jestli teď nové testy dopadnou dobře, vloží mi zárodky do dělohy za měsíc, jestli ne, možná za tři měsíce?“
Polsko může mít brzy nový zákon o registrovaném partnerství. Umožnil by i společnou péči o potomky
Číst článek
Celý proces doprovází čekání a podle Mariusze je to to psychicky nejnáročnější. „Kolik vajíček se podaří odebrat. Kolik se jich podaří oplodnit. To začínáte třeba na čísle deset, ale do druhého dne to spadne na pět. Pak zbydou dva zárodky, pak jenom jeden. Těch pět dní, to je na nervy velmi náročné období,“ popisuje Mariusz s tím, že je to ještě náročnější, než samotné čekání na výsledky gravidity.
Agnieszka a Mariusz za posledních šest let vyzkoušeli několik klinik ve třech různých městech. Tráví hodiny dojížděním – na zákroky, na vyšetření, k doktorům. Místo u moře nebo v horách hledají ubytování v blízkosti klinik. Roky všechno přizpůsobovali snaze počít dítě, což je jen víc a víc stresovalo. Proto začali cesty pojímat jako poznávací zájezdy.
