Zapomínáme na recepty a rady našich babiček, pak zbytečně vyhazujeme jídlo, říká šéf potravinové banky
Třetina vyprodukovaného jídla na světě se podle Organizace pro výživu a zemědělství vyhodí nebo znehodnotí. V Česku nejvíc plýtvají jídlem domácnosti, upozorňuje provozní ředitel královehradecké potravinové banky Václav Pitucha: „Dnes se chudoba projevuje tím, že lidé jedí nezdravé věci a dříve umírají.“
„Celosvětově platí, že ještě před 50 a více lety měli lidé v Africe nebo v rozvojových zemích Jižní Ameriky opravdu hlad nedostatek potravin. Teď mají potravin dost, ale ta skladba potravin je špatná,“ upozorňuje Pitucha v královehradeckém rozhlasu a vysvětluje: „Je tam hodně fast foodů, hodně slazených nápojů, takže ti lidé nejsou paradoxně vyhublí, ale naopak obézní. A nejsou zdraví. Tak se dnes projevuje chudoba.“
V Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kilogramů vyhozeného jídla za rok. „V Česku se stále potravinami plýtvá na všech úrovních, od obchodníků a řetězců, výrobců potravin až po distributory. Ale největší procento se vyplýtvá v domácnostech,“ říká Pitucha.
Nejvíc jídla vyhodí české domácnosti v létě a na podzim.
26:59
Už neplatí, že kdo pracuje, ten se má dobře. Velká část lidí se snaží a pořád je to málo, říká Trlifajová
Číst článek
„Tedy v době, kdy dozrává ovoce a sklízí se zelenina. Tím, že u nás stále více lidí žije ve městech, tak zapomínáme na staré dobré recepty našich babiček, které věděly, co udělat se zralým ovocem, které ale už třeba za dva dny už nebude možné konzumovat,“ připomíná Pitucha.
Nedopečený chléb a vyhozené maso
Podle Pituchy je v českých obchodech dostatek kvalitních potravin i těch levnějších a méně kvalitních. Například za to, že tuzemských obchodech se zpravidla prodává chléb, který brzy zplesniví, si mohou prý spotřebitelé sami.
„Lidé si zvykli, že vystavený chleba zmáčknou prsty, jestli je čerstvý. Jednak je to nehygienické. To spousta lidí to dělá dodnes. A pekaři se tomu přizpůsobili, takže chleba nedopékají. Většina běžného chleba, který si dnes kupujeme, je měkká,“ upozorňuje Pitucha.
„Chléb by se přitom měl ještě několik minut péct, aby měl tvrdou kůrku, která ho chrání před vysycháním. Bylo by v něm méně vody, která způsobuje potom plesnivění. Moje rada zní – kupujte bochníky s tmavou kůrkou. Jsou dražší, ale vyplatí se to. Jinak musíte chleba nakupovat častěji, protože je opravdu za dva tři dny v igelitu plesnivý,“ doporučuje Pitucha.
23:46
Plošné snížení DPH na potraviny zaplatí naše děti, varuje poslanec Smetana
Číst článek
Vyhazuje se i maso, Pitucha to kritizuje. „Osobně je mi to velmi nepříjemné, protože to zvíře muselo vyrůst, muselo se o něj pečovat, bylo zabito kvůli člověku a potom se to vyhodí? To mi přijde velmi nemorální,“ soudí.
Pitucha má několik rad, jak v době stoupajících cen ušetřit na potravinách: „Je potřeba vzdorovat tlaku velkých obchodních řetězců. Třeba u pokladen řetězců jsou vystavené ty nejdražší věci, které zároveň nejsou zdravé. Poradil bych trik našich babiček – před cestou na nákup si udělat seznam.“
Potravinová pomoc
Ve větších městech už fungují sdílené ledničky, kam lidé mohou ukládat svoje nespotřebované potraviny a jiní lidé si je mohou vzít, říká Pitucha z královehradecké potravinové banky. Lidé v nouzi se mohou obrátit i na jeho služby.
2:00
Vajíčka jsem neměla od Vánoc, říká seniorka. Kvůli chudobě pravidelně navštěvuje potravinovou banku
Číst článek
„Potravinová banka funguje jako distributor. Svážíme potraviny z jednotlivých obchodů řetězců, dostáváme dary od firem, regionálních výrobců i od jednotlivců. Dvakrát do roka jsou celonárodní sbírky potravin, ale jsou třeba i lokální, regionální i tady v Královehradeckém kraji a tam se sbírají trvanlivé potraviny,“ popisuje.
„Od obchodů máme převážně čerstvé pečivo, ovoce, zeleninu, která se neprodá a je většinou ve velmi dobrém stavu. To, co není použitelné pro lidi, okamžitě dáváme zemědělcům pro zvířata. U nás se vůbec nic nevyhodí.“
V Hradci Králové potraviny distribuují místní neziskové a charitativní organizace. Na ty se mohou lidé v nouzi obrátit a získat od nich jídlo uložené v potravinové bance.
Celý rozhovor si můžete poslechnout v audiozáznamu.
