Investujeme další miliardy nejen do vzdělání ukrajinských dětí, ale dáváme i výrazný finanční impuls celému systému, aby si poradil se speciálními potřebami českých školáků.
Slovensko zůstalo rozštěpené. Šéf Směru a bývalý trojnásobný premiér Robert Fico v prohlášení k ruské agresi uvedl: Ruská federace se rozhodla řešit ohrožení vlastních národních zájmů vojenskou silou…
Statistický úřad zveřejní na začátku března i celostátní údaje za 4. čtvrtletí a celý rok. Poměr se ještě sníží v neprospěch škol. Na konci roku se totiž vyplácí odměny a mzdy v ekonomice poskočí.
V uplynulých dvou letech se přesvědčivě ukázalo, že se nedá dobře vládnout bez důvěry ve společnosti, bez důvěry občanů, lidí, kteří například mají dodržovat protiepidemická opatření.
Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Dobšík komentoval krok vlády: „Deklarovaná priorita školství nové vlády dostala velkou trhlinu. Ještě ani nezačali a už zklamali.
Teď už občanům Česka nezbývá než doufat, že nová vláda Petra Fialy (ODS) ví, co činí, když nechce prodloužit nouzový stav a nechystá na svátky nová omezení.
Ministr v demisi povinnost zavádí, ministr budoucí ji zruší. Vlastimil Válek (TOP 09) upozorňuje, že taková povinnost se nedá vymáhat a vlastně se celá akce ani nedá zvládnout.
Česko jako by mělo dva různé časy, není to poprvé v době epidemie, ale tentokrát je to rozdíl do očí bijící. Jeden je čas politiků. A pak tu je čas, který diktuje epidemie.
Klimatická konference v Glasgow je a není důležitá. Důležitější ale je, aby klimatické změně rozuměli občané, uvědomovali si, co se proti ní dá dělat a žádali to od svých politiků, píše Petr Šabata.
Netřeba si dělat iluze, že prezident Miloš Zeman sestavování vlády usnadní. Několikrát řekl, že první pokus udělí vítězné straně, nikoliv koalici: Pokusí se o to tedy Andrej Babiš (ANO).
První školní den vyzval ministr Robert Plaga (za ANO) učitele, aby se nesnažili okamžitě a bezhlavě dohánět látku, kterou v minulém koronavirovém roce nestihli probrat.
Jak může klimaticky odhodlaná společnost – a to výzkum dokládá – spolupracovat s vládou na řešení, když nezná její názory? Propast mezi očekáváním veřejnosti a konáním politiků je hluboká.
Přijetí Černé Hory a Srbska, které jsou v přístupových rozhovorech nejdál, ale i Albánie, Severní Makedonie, Kosova i Bosny a Hercegoviny by bylo pro Unii přínosné, stejně tak pro země Visegrádu.
Ze série rozhovorů s významnými evropskými politology a historiky o širším kontextu voleb v Česku ale plyne, že epidemie přece jen vliv na rozhodování voličů mít bude, byť zprostředkovaně.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová prohlásila, že by Evropská unie měla o zahraničněpolitických otázkách hlasovat kvalifikovanou většinou, nikoli jednomyslně. Mělo by se tedy zrušit právo veta.
Slováci byli první, kteří Česku vyjádřili solidaritu v krizi a vyhostili tři ruské diplomaty. Kreml hned vypověděl tři Slováky z Moskvy. Pro nového premiéra Hegera to nebylo snadné rozhodování.
Je hrůzostrašná představa, že je Česká republika na periferii Evropy bez partnerů především v NATO cílem ruské hybridní války i reálných teroristických útoků.
Podle srovnání webu education.org byly u nás školy zcela nebo částečně zavřené už 282 dní, na Slovensku 264, v Německu 209, v Rakousku 184, ale ve Španělsku už jen 105 a ve Francii 68 dní.
Právě v pondělí se měli vrátit do tříd deváťáci a maturanti, ale zůstávají doma, stejně jako většina jejich spolužáků – s distanční výukou. A taky začínají ty nejpodivnější jarní prázdniny.
Rok 2021 má všechny předpoklady, aby se stal rokem bublin. Společnost rozdělují názory na nákazu koronavirem, na očkování a letošní rok je také rokem nejdůležitějších, totiž sněmovních voleb.
V obtížné koronavirové situaci polovina Visegrádu blokuje využití miliard, které jsou životně důležité pro Česko, Slovensko, Itálii, Španělsko i další země, včetně Polska a Maďarska.
Když se řekne Česko, málokomu se dnes ve světě vybaví značka Škoda, plzeňské pivo a dokonce ani Václav Havel ne. Ale – nejhorší koronavirový malér v Evropě.