Česko má ve skříni zdravotnického kostlivce za šest miliard korun
Konec exministra Petra Arenbergra v čele pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady nám připomíná, že už brzy vypadne ze zdravotnické skříně jeden hodně drahý kostlivec. Právě ve vinohradské nemocnici se měl uskutečnit velký plán Andreje Babiše – Český onkologický institut za zhruba šest miliard korun.
Od začátku budil projekt vášně – nesouhlasila s ním část odborné veřejnosti, na Vinohradech se roky připravuje nové traumacentrum, nikoliv centrum onkologické.
Petr Šabata: Česko má ve skříni zdravotnického kostlivce za šest miliard korun
Vloni v červenci o něm prohlásil dnešní ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP09, že by bylo lepší vybudovat kvalitní onkologické centrum v každém kraji, aby se lidé nemuseli „doprošovat v megalomanském centru v Praze“. Nicméně tehdejší ministr Petr Arenberger centrum podporoval a především – dostalo se do Národního plánu obnovy, Česko si tedy o peníze řeklo Evropské unii. A tady je ten kámen úrazu.
V Národním plánu obnovy má Česko až 180 miliard korun na projekty, které by měly přinést obnovu po koronavirové krizi. Mimořádný celoevropský fond na tyto účely schválili šéfové zemí EU v červenci 2020. Je v něm 750 miliard eur, tedy skoro 20 bilionů korun a je historicky zcela ojedinělý v tom, že si na jeho naplnění země EU poprvé společně půjčily. Učinily tedy něco, co například Německo vždy zcela vylučovalo.
Přijdeme o další miliardy?
Jde o výjimečný fond vyvolaný výjimečnými okolnostmi, jinak se z něj čerpá a změny jsou takřka nemožné. Pokud tedy vláda Petra Fialy a ministerstvo zdravotnictví s Českým onkologickým institutem na Vinohradech nepočítají, a to je hotová věc, o šest miliard korun z evropských peněz Česko s největší pravděpodobností přijde. Nebude možné přesměrovat je, dokonce ani na jiné části onkologického programu.
Před časem se Slovensko, kde se zpožďují reformy obsažené v plánu obnovy, zeptalo Evropské komise, zda by bylo možné v dokumentu učinit nějaké změny. Odpověď byla nekompromisní: položky v plánu obnovy není možné přesouvat, měnit anebo vypouštět.
„Odpověď je ne. Vnímejte to jako smlouvu mezi Slovenskem a Evropskou unií. Prostředky jsou vázané na konkrétní projekty,“ citoval z tvrdé odpovědi slovenský Denník N.
Jistě by stálo za pokus o změně ve schváleném Národním plánu obnovy jednat a o šest miliard na onkologickou péči nepřijít. Slovenští diplomaté po prvním pokusu ale varují, že úspěch je takřka vyloučený.
Pro Česko z toho plynou přinejmenším dvě ponaučení: miliardy na megalomanský plán Andreje Babiše (a Petra Arenbergra), neprojednaný ani s odborníky ani s opozicí, měla země využít mnohem lépe – rakovina je v Česku druhou nejčastější příčinou úmrtí.
A pokud chce nová vláda měnit Národní plán obnovy, ať na to zapomene, nebo přijdeme o další miliardy. Evropská unie v mimořádné situaci udělala mimořádný krok, a Česká republika to – nepochopila.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Dávky nenahradí problémy, které nahromadila mizerná rozpočtová politika
Julie Hrstková
Nesentimentální rozloučení Motoristů s Přísahou
Ondřej Konrád
Vývoj směřuje jinam, než naše vláda předpokládala
Jan Vávra
Česko hospodaří nejlépe ve střední Evropě. Dokonce lépe než Rakousko
Luboš Palata