Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů je nevhodné, aby se informace o lidech ubytovaných v hotelích a penzionech shromažďovaly v jedné státní databázi.
Peníze mělo Česko dostat od EU na 15 protipovodňových projektů. Evropská komise ale s jejich financováním z unijního covidového fondu nesouhlasí, a Česko tak musí hledat peníze jinde.
Síkela podal žádost o první balík z Národního plánu obnovy, z nějž by mělo Česko čerpat až 180 miliard korun na obnovu pocovidové ekonomiky, 25. listopadu. Komise měla na její kontrolu dva měsíce.
Důvodem, proč se stále ještě udělování dotací řeší, a to i když Babiš už není ve vládě, je evropská legislativa. Konkrétně článek 61 evropského finančního nařízení.
V minulých týdnech se o podobu zákona rozhořel boj mezi vládními Piráty a opozičním hnutí ANO. To přijetí zákona podmiňovalo vyškrtnutím paragrafu, který má přímý dopad na jejich šéfa Andreje Babiše.
Národní plán obnovy je podkladem pro čerpání peněz z mimořádného fondu, který připravila Evropská unie v souvislosti s koronavirovou pandemií. Česko mělo původně možnost získat 179 miliard korun.
Správnou definicí skutečného majitele podmínil Brusel také čerpání více než 180 miliard korun z unijních fondů na oživení pocovidové ekonomiky v rámci Národního plánu obnovy.
V tisku se ve středu dočtete, že třetinu cílů vytyčených v Národním plánu obnovy ministerstva nebudou schopna splnit. Upozorňuje na to Deník N, který získal audit ministerstva průmyslu a obchodu.
Chyby v evidenci skutečných majitelů firem, které odhalila Evropská komise, mohou tak mít širší dopad. Pokud je vláda neopraví, riskuje soudní spor i ztrátu miliard na oživení ekonomiky po covidu.
Podle červnového průzkumu České školní inspekce má závažné mezery ve znalostech a dovednostech po dlouhé výuce na dálku minimálně 36 500 žáků základních škol a 18 tisíc středoškoláků.
Česko může už v září dostat první část ze 180 miliard korun, na něž má nárok z mimořádného unijního fondu obnovy. Předtím ale musí vyřešit střet zájmů premiéra Andreje Babiše.
Národní plán obnovy pro Česku republiku byl v Bruselu schválen. Bylo přitom víc rozpaků než slávy. Přesto je plán obnovy tím nejrozumnějším, čeho se Evropa i Česko v poslední době dočkaly.
Takzvaný plán obnovy je návrhem, jak Česko utratí peníze ze speciálního pandemického fondu Evropské unie. Česko má nárok na 7,1 miliardy eur, tedy v přepočtu přes 180 miliard korun.
První zemí, které Komise schválila plán bylo Portugalsko. Ve skupině schválených zemí jsou pak podle unie i Španělsko, Řecko a Dánsko, kam šéfka von der Leyenová pojede v dalších dnech.
Praha/Brno||Lenka Kabrhelová, Matěj Válek, Ondřej Franta|Zprávy z domova|Vinohradská 12
Takzvaný Národní plán obnovy by měl podle představ Evropské komise posunout členské státy na cestě k zelené nebo digitální transformaci. Odpovídají tomu projekty, se kterými přišlo Česko?
Nejméně 37 procent rozpočtu Národního plánu obnovy musí jít na omezení emisí a klimatickou adaptaci. Asociace pro mezinárodní otázky vyčísluje podíl na 25 procent a varuje, že EK plán nemusí schválit.
Do roku 2026 bude Česko čerpat téměř 200 miliard korun z evropského fondu pro obnovu a modernizaci ekonomiky. Co všechno se skrývá v seznamu projektů a to může proměnit život v Česku?
„Vedení ministerstva vůbec nepochopilo zadání, nepochopilo, co to je klimatická změna a jakým způsobem se na ni adaptovat,“ přidává se Jiří Malík z organizace Živá voda.
„Máme 41 procent takzvaných klimatických projektů. Povinnost byla 37 procent,“ uvedl vicepremiér Karel Havlíček. Ředitelka Hnutí Duha Anna Kárníková ale upozorňuje na možné problémy.
Česko nestihlo do konce dubna poslat do Bruselu Národní plán obnovy. To je ale ta nejmenší potíž s programem, který měl zemi připravit na druhou polovinu 21. století.
„Pandemie a války mění svět a návrat není možný. Řada odvětví se významným způsobem změní, jiná zažívají rozvoj a ukazují nám nové možnosti,“ podotýká Švihlíková.