Pandemie je jako válka, zdraví obyvatel má přednost před ochranou osobních dat, říká Švihlíková
Čína je jedinou velkou ekonomikou, která rostla i v časech pandemie. Růst o 2,3 procenta HDP je sice nejslabší za posledních 44 let, ale i tak mírně překonává odhady analytiků. „Platí jasná korelace, že země, které preferovaly zdraví, mají ekonomiku v nejlepším stavu,“ uvedla pro Český rozhlas Plus ekonomka Ilona Švihlíková.
Vedle Číny k úspěšným zemím řadí i Vietnam, Tchaj-wan nebo Nový Zéland, které na první místo postavily zdraví lidí a odolnost zdravotnického systému. A to na rozdíl od vyspělých zemích, které neustále dělají kompromisy mezi zdravím a ekonomikou.
Preventivní opatření byla v Číně striktní včetně uzavírání celých měst a obyvatelstvem dodržovaná, což podle Švihlíkové vyplývá z tamních konfuciánských tradic.
Například efektivnější trasování nakažených ale bylo možné i díky nižší citlivosti k ochraně osobních údajů. „Když si řekneme, že pandemie je stav naprosto výjimečný, srovnatelný s válkou, tak v takové situaci máme jiné priority a na první místo se dostává zdraví obyvatel. To neznamená, že ochranu dat vypneme napořád,“ zdůrazňuje ekonomka.
Návrat? Nemožný
Nezávislá komise: Čína i Světová zdravotnická organizace měly proti šíření koronaviru konat rychleji
Číst článek
Švihlíková poukazuje na to, že Čína má s pandemiemi zkušenost a má nastavené procesy, které může rychle aktivovat. Naopak vyspělé země byly těchto zkušeností ušetřeny, a proto byly nepřipravené – v prvních měsících pandemie například zjistily, že nedokážou v dostatečném množství vyrobit ani tak základní věc, jako je rouška.
Podle ekonomky navíc platí, že pandemie provázejí hluboké změny – některé země v nich často získají náskok, jiné naopak propadají a uzavírají si dveře pro další rozvoj.
„Pandemie a války mění svět a návrat (do doby před pandemií) skutečně není možný. Řada odvětví se významným způsobem změní – cestovní ruch, nemovitosti, kongresová turistika. A jiná zažívají rozvoj a ukazují nám nové možnosti, digitalizace mění způsob práce, komunikace i života,“ podotýká Švihlíková.
Podle ní je třeba ekonomiku restrukturalizovat: „Ekonomika je dynamický systém, mění se a nemůžete ji zakonzervovat. To by bylo velmi drahé a ve výsledku kontraproduktivní. Krize ale zároveň nabízejí řadu příležitostí například pro podporu domácího cestovního ruchu. Máme šanci ukázat, že se dokáže svou kvalitou a cenou vyrovnat i zahraničním destinacím.“
Rychlost místo vize
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za hnutí ANO) chce do konce února předložit vládě Národní plán obnovy. Ten by měl být podkladem pro to, aby Česko získalo peníze z Evropské unie na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirem.
Švihlíková doplňuje, že Česko bude čerpat i z dalších fondů, celkově nám ale chybí přehled a nějaké řídící centrum, které by dokázalo tyto zdroje smysluplně alokovat směrem k modernizaci hospodářství. „Je velký tlak na to, aby se peníze čerpaly rychle, ale jednotné zaměření a tah na branku z hlediska národohospodářského tam dost absentuje,“ míní.
„Koncem minulého roku došlo k oslabení příjmů státního rozpočtu a mnoho ministrů v Národním plánu obnovy vidí možnost, jak z těchto zdrojů financovat své běžné výdaje. A to je velmi chybná úvaha. Stát by měl být schopen si své investiční výdaje financovat sám,“ zdůrazňuje členka Národní ekonomické rady vlády.
