Po stopách zvratu kolem rejstříku majitelů: Češi chtěli komisi uchlácholit, pak z Bruselu přijela delegace
Ministerstvo spravedlnosti 1. dubna zveřejnilo novelu evidence skutečných majitelů. Kvapná změna přišla po kritice z Bruselu. Češi totiž podle ní unijní směrnici o praní špinavých peněz zapracovali do legislativy špatně. Ještě na začátku února to přitom vypadalo, že se úředníkům podařilo kolegy z Brusel uchlácholit. A že se rejstřík měnit nebude. Pak přišel zvrat. iROZHLAS.cz přináší rekonstrukci toho, jak se jednání vyvíjela.
Loni 12. listopadu dorazil do Prahy dopis s nepříjemným sdělením. Evidence skutečných majitelů, v rámci níž české úřady implementovaly evropskou směrnici proti praní špinavých peněz, se Bruselu jeví „jako nesprávná“. Evropská komise tak s Českem zahájila tzv. řízení o nesplnění povinnosti.
‚Opatření se jeví jako nesprávné.‘ Brusel rozjel s Českem spor o definici skutečných majitelů firem
Číst článek
„Definice stanovená v zákoně o evidenci skutečných majitelů se odchyluje. (...) Zavádí zejména kritérium finančního prospěchu, které směrnice nestanoví,“ uvedla tehdy mimo jiné v dopise, na který upozornil server iROZHLAS.cz, eurokomisařka pro finanční služby Mairead McGuinnessová.
Česká verze pojmu skutečný majitel totiž rozlišuje nejen osobu s koncovým vlivem, ale také koncového příjemce výhod. V rejstříku tak mohou být u jedné společnosti zapsáni dva různí lidé. To je například případ koncernu Agrofert, u kterého je jako koncový příjemce sice uvedený šéf hnutí ANO Andrej Babiš, ale jako osoba s koncovým vlivem manažer koncernu Zbyněk Průša.
České úřady několik měsíců trvaly na tom, že zákon je v pořádku. „Věříme, že ze strany Evropské komise se jedná pouze o nedorozumění a nepochopení legislativního textu, které se podaří v rámci odpovědi na její formální upozornění uspokojivě vysvětlit, a že řízení proti České republice bude zastaveno,“ uvedl tehdy pro iROZHLAS.cz například Šimon Blecha z tiskového odboru resortu financí.
Nakonec ale v pátek 1.dubna ministerstvo spravedlnosti urychleně předložilo změnu zákona. Na připomínky měly ostatní úřady jen týden. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS navíc chce, aby se legislativní oprava projednala zrychleně a prošla ve sněmovně jen prvním čtením.
Co tomu předcházelo? Jak se jednání vyvíjelo? A proč došlo ke zvratu?
K porušení nedochází
České úřady měly na odpověď na dopis eurokomisařky McGuinnessové dva měsíce. Raději si ale vyžádaly prodloužení lhůty, aby měly dost času na přípravu. Do Bruselu nakonec odešly dva dopisy. Ten první 24. ledna. Češi v něm odpovídali na technické dotazy týkající se fungování evidence. A také opakovali, že česká legislativa je v pořádku.
„S ohledem na výše uvedené jsou české orgány přesvědčeny, že k žádnému porušení povinností plynoucích z čl. 30 a čl. 31 AML směrnice nedochází a že tento závěr je jasně potvrzen výše uvedenými skutečnostmi,“ stojí v závěru dopisu, který má server iROZHLAS.cz k dispozici.
Obdobný obsah měl i druhý dopis, který odeslalo ministerstvo zahraničí 10. února. „V odpovědi na dopis Evropské komise ČR vysvětluje, že vnitrostátní právo je v tomto ohledu se směrnicí v souladu,“ uvedla k tomu pro Deník N mluvčí resortu Lenka Do.
Online schůzka
Někdy v době, když tři ministerstva – resort financí, spravedlnosti a zahraničí – chystaly druhý dopis pro Brusel, proběhla se zástupci Evropské komise také online schůzka. A z té měli čeští úředníci odejít s pocitem, že s definicí skutečného majitele nakonec problém nebude.
Evropská definice
Podle evropské směrnice proti praní špinavých peněz je „skutečným majitelem fyzická osoba nebo osoby, které v konečném důsledku vlastní nebo kontrolují klienta, nebo fyzická osoba nebo osoby, jejichž jménem se transakce nebo činnost provádí“.
„Ministerstvo zahraničí jednalo online s Evropskou komisí a z těch rozhovorů nabylo dojmu, že se dohodli a není třeba měnit definici skutečného majitele,“ sdělil k tomu zdroj redakci iROZHLAS.cz, který byl s průběhem jednání dobře obeznámen.
Obdobně to popsal i další zdroj serveru. „Proběhla schůzka s Evropskou komisí. Zatím se jeví neobhajitelné u Evropské komise vyjmutí některých subjektů paragrafu 7 zákona. Bude muset být zřejmě novelizace.“
Odkazoval na to, že unijním politickým špičkám vadilo, že Česko má v zákoně výčet subjektů, na které se povinnost zveřejnit koncového majitele nevztahuje a na tom Brusel trval i během jednání.
Výtky k definici skutečného majitele ale měli úředníci rozptýlit. „Co se týče ostatních požadavků, Evropská komise se spokojila s vysvětlením,“ popsal tehdy druhý zdroj.
To nyní potvrzuje i samo ministerstvo, a to v důvodové zprávě přiložené k navrhované změně zákona.
„Před odesláním finální odpovědi České republiky probíhala na pracovní úrovni jednání se zástupci Komise (DG FISMA), kdy byla z jejich strany vyjadřována možnost ustoupit minimálně od první z uvedených výtek,“ stojí v materiálu zveřejněném ve vládní elektronické knihovně eKlep. První z uvedených výtek byla právě definice skutečného majitele.
Delegace z Bruselu
Ve středu 16. února dorazila do Česka delegace Evropské komise v čele s generální ředitelkou pro obnovu a oživení Céline Gauerovou. Politická návštěva trvala tři dny až do pátku. Cílem bylo projednat tzv. Národní plán obnovy, v rámci něhož má Česko z Bruselu čerpat na oživení ekonomiky po pandemii koronaviru sedm miliard eur, tedy zhruba 180 miliard korun.
Ve čtvrtek vysoká unijní úřednice navštívila s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN) pražskou Základní školu Londýnská a pak se přesunula na jednání s poslanci a senátory. Jednala také s místopředsedou vlády pro digitalizaci a ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem (Piráti).
Miliardy v ohrožení? Babišův střet zájmů i čerpání dotací komplikují spor s Bruselem o evidenci majitelů
Číst článek
„Dále se Céline Gauerová setkala s Jozefem Síkelou (za STAN), ministrem průmyslu a obchodu, a Mikulášem Bekem (STAN), ministrem pro evropské záležitosti, s nimiž diskutovala o stavu realizace Národního plánu obnovy, o přípravě provozního ujednání a o pokroku v plnění milníků relevantních pro první žádost o platbu, včetně milníků v oblasti kontroly a auditu,“ popsala průběh čtvrteční návštěvy Evropská komise ve své tiskové zprávě.
Právě v ten den se řešila i evidence skutečných majitelů, což nyní potvrdilo ministerstvo spravedlností v důvodové zprávě k novele zákona. Jeden z milníků Národního plánu obnovy – konkrétně milník 212 – totiž podmiňuje čerpání dotací právě správnou definicí skutečného majitele.
A tehdy padla z úst Gauerové případně dalších účastníků delegace pro Česko nepříjemná informace: definice se musí změnit tak, jak to požaduje evropská směrnice.
„V jeden okamžik řešili i evidenci skutečných majitelů. Prostě řekli, že musí změnit tu definici, aby to bylo tak, jak je to v celé EU a jak je to ve směrnici. A patrně jim i dost pohrozili,“ vylíčil redakci další zdroj.
Blažkův resort to nyní v důvodové zprávě k novele popsal takto: „Komise následně shledala, že se s podaným vysvětlením nespokojuje. Konkrétně to zástupci komise sdělili zástupcům ministerstva spravedlnosti 17. února 2022 na jednání k Národnímu plánu obnovy.“
Redakce iROZHLAS.cz se na delegaci a její výsledek ve vztahu k evidenci skutečných majitelů ptala zainteresovaných ministerstev opakovaně. Dotazy ale zůstaly dlouho bez reakce. Že se bude muset rejstřík urychleně předělat, nakonec vyšlo najevo až zhruba o měsíc později.
Střet zájmů
Až 15. března připustil legislativní úpravy náměstek ministerstva spravedlnosti Antonín Stanislav. „Je pravděpodobné, že komise bude trvat na změnách zákona stran vymezení skutečného majitele a úpravě výjimek z evidenční povinnosti podle § 7 zákona o evidenci skutečných majitelů,“ uvedl na dotaz redakce.
Co vyčítá Brusel úřadům v posledním dopise ke střetu zájmů? Vadí i chybná evidence skutečných majitelů
Číst článek
O den později přitom přípravu novely potvrdilo ministerstvo pro místní rozvoj. To o ní totiž muselo informovat Evropskou komisi v rámci komunikace o auditu ke střetu zájmů kolem bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). „Evropská komise je informována o přípravě novely zákona o evidenci skutečných majitelů, která bude reagovat na podněty Evropské komise,“ uvedl mluvčí resortu Vilém Frček.
Češi totiž novými pravidly určování vlastníků firem opakovaně argumentovali v posledních měsících při komunikaci s Evropskou komisí o vypořádání střetu zájmů. Jenže Brusel posléze po českých úřadech požadoval, aby nejdříve vyřešily problém s evidencí skutečných majitelů. Protože bez toho nebude možné audit kompletně uzavřít.
Ve středu 16. března tak odeslalo ministerstvo pro místní rozvoj Evropské komisi dopis s jasným ujištěním: rejstřík skutečných majitelů se předělává. Pokud by totiž české úřady trvaly na svém, v ohrožení by nebyly jen desítky miliard z Národního plánu obnovy, Brusel by mohl zablokovat také evropské dotace na politiku soudržnosti za 550 miliard korun.
Co přinese změna evidence? Za prvé dojde k reformulací vymezení skutečného majitele podle toho, jak je to v unijní směrnici proti praní špinavých peněz. Za druhé resort omezil výjimky pro subjekty, které podle zákona nemají skutečného majitele.
Dosud bylo ve výčtu šestnáct výjimek, po novelizaci by ze zákona měly vypadnout jen veřejnoprávní právnické osoby, které jsou zřizované státem, krajem nebo obcí (např. veřejné vysoké školy, pozn. red.).
