Právě v pondělí se měli vrátit do tříd deváťáci a maturanti, ale zůstávají doma, stejně jako většina jejich spolužáků – s distanční výukou. A taky začínají ty nejpodivnější jarní prázdniny.
Rok 2021 má všechny předpoklady, aby se stal rokem bublin. Společnost rozdělují názory na nákazu koronavirem, na očkování a letošní rok je také rokem nejdůležitějších, totiž sněmovních voleb.
V obtížné koronavirové situaci polovina Visegrádu blokuje využití miliard, které jsou životně důležité pro Česko, Slovensko, Itálii, Španělsko i další země, včetně Polska a Maďarska.
Když se řekne Česko, málokomu se dnes ve světě vybaví značka Škoda, plzeňské pivo a dokonce ani Václav Havel ne. Ale – nejhorší koronavirový malér v Evropě.
Není divu, že lidé hledí do koronavirové budoucnosti s nedůvěrou. Informace, které se k nám dostávají, jsou znepokojivé, zamýšlí se nad aktuální situací šéfredaktor ČRo Plus ve svém komentáři.
Letošní krajské volby se mohou pyšnit téměř 40procentní účastí. Je to druhá nejvyšší účast v historii krajských voleb, více občanů přišlo vhodit svůj hlas jen v roce 2008.
V červenci se na summitu EU schválily miliardové dotace na reformy členských státu. Plány musí jednotlivé země poslat do 15. října. Jak je na tom Česká republika?
Jednoduchá odpověď zní – není toho schopná. Na rozdíl třeba od Finska, kde se dlouhodobá reforma školství povedla, v Česku nejsou politici schopni se shodnout a získat pro změny školy a rodiče.
V příštích letech vezme vláda v zastoupení každého občana 200 tisíc korun a nějak je utratí. Pro představu, jak výjimečné množství peněz se bude vynakládat, slouží tento přepočet dobře.
Zájmy čtyř zemí visegrádského spolku se rozcházejí už nějaký čas, ale právě kolem zásadních bruselských jednání o obnově ekonomik a o budoucnosti unie to už bije do očí.
První velký historický zlom už nastal: EU se kvůli obnovování ekonomik společně zadluží. To vždy principiálně odmítal největší plátce do rozpočtu – Německo. Teď souhlasí.
V disciplíně „Jak správně zvládnout Velikonoce v čase koronaviru“ se Česko určitě nezařadilo do světové špičky. Mnoho lidí pochopilo mírné uvolnění pravidel jako pokyn začít si žít předkononavirově.
Dnešní politici by se měli učit od Winstona Churchilla, který se i za druhé světové války pevně držel demokratických pravidel. Šlo o stovky tisíc životů.
Tisíce lidí v pátek večer na Slovensku tleskaly všem lidem v první linii boje s koronavirem. Než se něco podobného stane v Česku, je na místě poděkovat alespoň slovy.
Demokracie ve střední Evropě loni podstoupila řadu zatěžkávacích zkoušek. Také Česko žilo kauzami kolem trestně stíhaného premiéra. Co čeká demokracii v našem regionu v roce 2020?
Slovensko má další vládu Roberta Fica, i když jejím předsedou už není Robert Fico. Ministerstvo vnitra dál řídí Robert Kaliňák, ačkoliv už v pondělí na funkci ministra rezignoval.
