Do Korunní komory v katedrále svatého Víta se vstupuje jen výjimečně, většinou u příležitosti vystavení klenotů. Letos to můžete stihnout už jen do pondělí.
Výstava Fragmenty paměti v Drážďanech představuje zapůjčený svatovítský poklad včetně Korunovačního kříže. Zahájení se kromě představitelů pražského Arcibiskupství účastnil také prezident Petr Pavel.
„Z pohledu 21. století to zní nepochopitelně, ale v té době byl panovník skutečně pánem židů. Židé patřili přímo královské pokladně. Panovník mohl na jejich majetek sáhnout v podstatě kdykoliv.“
Hostem Radiožurnálu byl známý český ortoped Jan Bartoníček, který zkoumal kostru Karla IV. a jeho četná poranění. Kde k nim Otec vlasti přišel a jak ovlivnila zranění jeho život?
Svatováclavská koruna byla poprvé zmíněna v papežské listině z roku 1346. Vyhotovit ji nechal Karel IV. a věnoval ji svatému Václavovi. Historii korunovačních klenotů se věnuje seriál Radiožurnálu.
Původně s tím nikdo nepočítal, protože byl druhým synem. Okolnosti související se smrtí jeho bratra a následníka trůnu Vladislava ho ale přivedly na královský trůn.
Vědomí sounáležitosti národa se teprve musí cílevědomě budovat výchovou a vzděláváním k uvědomělému občanství. Ale nejen to. Jeho součástí je vědomí toho, co jsme jako dědictví převzali od předků.
Zámek se zapojí do investičního programu The Royal Capital Club, jejž založili členové aristokratických rodin včetně královských z východní Asie a další investoři.
Historik Petr Čornej o něm napsal: „Žižka neměl psychické ani mravní zábrany. Zápas o přežití vnímal jako realitu“. Zároveň byl přesvědčený, že je mužem, který může napomoci náboženské obrodě.
Za vrcholné období českých dějin do poloviny 20. století považuje veřejnost dobu Karla IV., v novodobé historii pak sametovou revoluci. Informovalo o tom Centrum pro výzkum veřejného mínění.
Na jednu stranu klidný, zdvořilý společník, na druhou emotivní, labilní alkoholik. Takový mohl být český a římský král Václav IV., který bývá ukryt ve stínu svého otce Karla IV.
Špatný stav 14. oblouku posouvá Karlův most v klasifikaci Technické správy komunikací do horší kategorie, než do jaké by v případě jeho dobrého stavu patřil.
Ty, kteří trpí disociální poruchou osobnosti, najdete odnepaměti v úplně každé společnosti. Je jich tak procento a je vysoce pravděpodobné, že mezi ně patří i nějaký váš soused, nadřízený.
Lidé si od pondělí budou moci prohlédnout jedny z nejznámějších listin české historie. Na výstavě Labyrintem dějin českých na Pražském hradě jsou vystaveny Zlatá bula sicilská a Zlatá bula Karla IV.
Jedno významné výročí si připomínáme právě v sobotu 7. dubna. Před 670 lety - 7. 4. 1348 - založil Karel IV. v Praze univerzitu. Součástí oslav je i den otevřených dveří.
Český král a budoucí římský císař Karel IV. osobně položil 26. března 1348 základní kámen Nového Města pražského, po jehož vybudování se měla Praha přeměnit v hospodářské a politické centrum Evropy.
Rod Lucemburků, do kterého patřil i nejvýznamnější český panovník Karel IV., je pro badatele oblíbeným tématem. Mělo by tedy jít o dobře zmapovanou oblast historie, přesto nyní historiky překvapila.
Co kdyby králův syn přišel za vychovatelem s očima navrch hlavy a s prstem na slovech „už jsem měl pěkně v hlavě, a nejen má duše, ale i tělo už bylo chtivé rozkoše"? Choulostivé pasáže musely pryč.
Základní kámen Karlova mostu položil sám Karel IV., údajně 9. 7. 1357 v 5.31 ráno. Slavný panovník prý věřil, že číselná řada spojující letopočet, datum a čas přinese stavbě štěstí.
Letos uplynulo 700 let od narození císaře Svaté říše římské a českého krále Karla IV. Výročí provázala řada výstav a různých akcí. Jednou z posledních je symbolicky výstava věnovaná smrti tohoto velkého panovníka.
Ozbrojení policisté v maskách a speciální vitríny. Pražský Národní archiv se na čtyři dny stává jednou z nejstřeženějších budov v Česku. Bezpečnostní opatření mají ochránit výstavu cenných listin ze 14. století. Klíčové státnické, politické a diplomatické dokumenty z doby Karla IV. si návštěvníci mohou zdarma prohlédnout od pátku 28. do pondělí 31. října. Poté je archiváři vrátí zpět do speciálního trezoru, aby se nepoškodily.
V Norimberku otevřeli unikátní výstavu věnovanou výročí 700 let od narození císaře Svaté říše římské a českého krále Karla IV. Expozice s mnoha cennými historickými artefakty sem byla přesunuta z Prahy.
Karel IV. opět vládne v Itálii, alespoň symbolicky. V Monze totiž začala výstava věnovaná životu a dílu českého krále a římského císaře, a to u příležitosti 700. výročí jeho narození. Právě v tomto městě je také uchována takzvaná Železná koruna lombardských králů, kterou v roce 1355 získal i Karel IV.
Skleněná plastika připomínající královskou korunu na šachovnici ode dneška zdobí návštěvní salon Pražského hradu. Umělecké dílo nazvané Královský artefakt věnovali k sedmistému výročí narození Karla IV. novoborští skláři. Pracovali na něm od loňského srpna.
Koruna, žezlo, jablko, korunovační meč a relikviářový kříž jsou ode dneška opět k vidění ve Vladislavském sále Pražského hradu. Výstava korunovačních klenotů se koná u příležitosti 700. výročí narození českého krále a římského císaře Karla IV.
