Habsburkové Karla IV. nepřipravili o náhrobek, ale o přání být co nejblíž modlitbám, říká historička
Ostatky císaře Karla IV. byly po jeho smrti v roce 1378 uloženy v budované Katedrále sv. Víta. Náhrobek se ale nedochoval. Měli v tom prsty Habsburkové? Konec života je velmi citlivou záležitostí, dnes už není tak výrazně spojen se spiritualitou. Zásadní to ale bylo pro naše předky – stejně jako smuteční obřad nebo místo posledního odpočinku.
U panovníků byly rituály ještě rozšířeny: o projevy úcty, nabalzamování těla a i o vystavování ostatků. Akt měl veřejnost přesvědčit, že panovník je mrtev a země potřebuje nástupce.
Otec vlasti, tak byl už v pohřební řeči nazván, císař Karel IV. zemřel 29. listopadu 1378. Místo svého posledního odpočinku si i sám vybral. „Každý křesťan usiloval o spásu a doufal, že se jeho následovníci za jeho spásu budou modlit,“ vysvětluje historička Eva Doležalová.
Chtěl ležet v centru katedrály
Ve svatovítské katedrále tak nechal vybudovat kryptu. „Jde o místo české státnosti, kde se propojuje církevní a světský svět, což nebylo v Evropě úplně samozřejmé. Navíc jde o místo, které je vidět ze všech stran.“
Karel IV. tam byl pohřben s poctami, které panovníkovi náležely – krypta byla v samotném středu katedrály, takže místo nanejvýš posvátné. Tady se totiž protínala osa sever-jih, která „spojovala“ hroby sv. Václava a sv. Zikmunda. Druhá osa východ-západ byla spojnicí hrobů sv. Víta a sv. Vojtěcha.
Někteří Habsburkové, což je dynastie, která nastoupila na český trůn v roce 1526, jsou pohřbeni právě v Katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha, jak ji dnes říkáme. „Leží tam Ferdinand s manželkou – ale o tomto jejich rozhodnutí víme velmi málo. Nemáme jasné důvody,“ popisuje historička Doležalová.
31:26
Probírali jsme kosti Otce vlasti. Karel IV. byl ortopedické muzeum, přibližuje profesor Bartoníček
Číst článek
Za místo posledního odpočinku si Prahu a svatovítskou katedrálu vybral další panovník a Habsburk Rudolf II., který byl s městem velmi silně spojený. Praha se v té době stala centrem celé monarchie a pojem Rudolfínská Praha označuje období mimořádného kulturního, společenského i dalšího rozkvětu.
Souvisí s tím i jedna událost, která porušila původní záměr císaře Karla IV. a tím zcela změnila místo jeho posledního odpočinku.
„Císař v místě, které si vybral, vycházel ze spirituální duchovní linky. Aby k němu doléhaly modlitby, které byly v katedrále pronášeny.“
Výstavba nové krypty, kterou zadal Rudolf Habsburský, ale způsobila, že byla Karlova rakev odsunuta a do popředí se dostala cínová rakev s tělem Rudolfa.
V 19. století, kdy začala dostavba katedrály, se tak tehdejší odborníci začali ptát, kde přesně leží Karlův hrob. Definitivně místo uložení ostatků určil až archeologický výzkum, ve kterém po mnohaletém bádání a za pomoci nejnovějších technologií bylo určeno přesné místo původního uložení ostatků Otce vlasti.
Na otázku pořadu, jestli Habsburk připravil Karla IV. o místo posledního odpočinku, historička Doležalová odpovídá: „Nepřipravil ho o místo, ale o to, co Karel IV. chtěl: Být co nejblíž modlitbám a odpočívat na místě, které k tomu vybudoval“.
Celý pořad Jak to bylo doopravdy poslouchejte v audiozáznamu v horní části článku.
