Na Hradě jsou k vidění korunovační klenoty. Původ drahokamů vědci ještě neodhalili
Koruna, žezlo, jablko, korunovační meč a relikviářový kříž jsou ode dneška opět k vidění ve Vladislavském sále Pražského hradu. Výstava korunovačních klenotů se koná u příležitosti 700. výročí narození českého krále a římského císaře Karla IV.
Klenoty sedm klíčníků odemklo naposledy před třemi lety u příležitosti inaugurace prezidenta Miloše Zemana. Prohlédnout si je tehdy přišlo přes 30 tisíc lidí. Ve frontě čekali i tři hodiny. Podobný zájem čeká Hrad i letos.
„Celý soubor českých korunovačních klenotů bude vystaven zdarma ve Vladislavském sále po dobu 14 dnů," upřesnil mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček.
Výstava korunovačních klenotů připomíná 700. výročí narození Karla IV. Jaký k nim měl český král vztah, připomněla Evelyna Kulíšková
Nejvzácnější částí výstavy je Svatováclavská koruna, kterou nechal Karel IV. vyrobit pro svou korunovaci českým králem 2. září 1347. Speciálně pro klenoty pak nechal postavit hrad Karlštejn.
„Jsou to skutečně jednak symboly české státní identity, ale nakonec i symboly, které měly velkou váhu pro tehdejšího člověka právě proto, že díky nim přecházela na panovníka ona Bohem požehnaná moc,“ vysvětlil historik Jaroslav Šebek.
Vzácné kameny pro korunu shromáždil sám Karel IV. v Asii. Kde přesně se snaží určit znalec drahokamů Jaroslav Hyršl, a to pomocí světelného spektra a hledání podobných kamenů ve světě.
„Pokud jde o lokality, je to běh na dlouhou trať. My jsme naměřili řadu spekter třeba u těch spinelů a ukazuje se nám, že jsou trošku odlišné. My teď musíme sehnat referenční materiál,“ popsal postup.
Původ drahokamů na Svatováclavské koruně vědci stále zkoumají. Jaké metody k tomu využívají, řekli Radku Křížovi
Pátrání prý komplikují některé detaily. „Třeba lokalita v Tádžikistánu sice dodneška funguje, ale objevují se tam spinely růžové barvy, červené ne,“ řekl.
Svatováclavskou korunu zdobí 96 drahokamů a 20 perel.
Její věrná kopie vznikala během 60. let a hotová byla v roce 1967. Na zakázce od prezidentské kanceláře pracoval zlatník Jiří Belda.
„Nejnáročnější bylo dostat se nejprve k autentickým rozměrům a všem specifikům koruny, poněvadž ze začátku jsme kopii vytvářeli pouze podle jakýchsi písemných dokumentů,“ vzpomínal před třemi lety.
„Když jsme poprvé přijeli na Hrad s takovou kostrou kopie koruny, tak jsme zjistili, že to neodpovídá pravdě,“ dodal.
Kopii si lidé poprvé prohlédli na světové výstavě Expo v Montrealu. Dnes návštěvníci Pražského hradu uvidí originál, od dob první republiky už potřinácté. Chodit můžou až do 29. května vždy od 9 do 17 hodin. Vstup je zdarma.
