Propaganda ve válce. Ukrajinci se snaží udržet podporu Západu, Rusové přízeň vlastních obyvatel
Komunikace jako další zbraň na bojišti. A ač by se některé informace mohly jevit jako slepé náboje, i jejich užití má smysl. Válečnou propagandu používají obě strany konfliktu. „Úprav“ zpráv z bojiště se tak dopouštějí nejen Rusové, ale i Ukrajinci. Jak se liší jejich postupy a jaké jsou jejich cíle? Obrací se na různé druhy publika, domácí i zahraniční, a s tím jsou spojené výzvy a rizika.
Ukrajinská vláda odkrývá hrůzy, kterých se Rusové na jejím území dopouští vícero způsoby. Kromě fotografií rozbombardovaných ulic a budov sdílí také videa dokumentující aktuální stav a vyzývá západní spojence k pomoci.
Rusové zase k šíření „své pravdy“ spíše využívají řetězové e-maily nebo internetové trolly. Navíc často prezentují zprávu, kterou není možné ve světle faktů přijmout jako pravdivou. Důvěryhodnosti nepomáhají ani části ruských pořadů ve státní televizi, kde moderátoři obhajují ruskou „operaci“ pomocí ideologických prohlášení.
"Also, Ukrainians are ugly!"
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) December 2, 2022
New level of argumentation from Solovyev. pic.twitter.com/iJrNjU03bO
Obojí je propaganda. Za pojmem se ale ne vždy skrývá negativní konotace. Jedná se o způsob komunikace, kterým chce hlasatel zprávy předat informaci, kterou prosazuje vlastní zájem.
Co je propaganda?
Definuje se jako systematické šíření informací a myšlenek za účelem prosazování vlastní politiky. Je to specifický způsob komunikace. Využívají ji různí aktéři, za rozdílných okolností, neustále se vyvíjí a reaguje na situaci.
Centrum proti hybridním hrozbám ministerstva vnitra k tomu dodává, že v aktuálním kontextu mezinárodního vývoje je pojem propaganda nejčastěji spojován s politickým přesvědčováním a psychologickou válkou – ta je definována jako použití propagandy proti protivníkovi s cílem zlomit jeho vůli bojovat nebo se bránit, případně jej naklonit vlastní pozici.
„Válka jako taková je mimořádná událost, při které mimo jiné přijímáme fakt, že zabíjíme lidi, protože bojují za druhou stranu, což v běžném životě odmítáme. V kontextu toho je to, že ve válce selektivně prezentujeme pravdu, vlastně relativně banální prohřešek,“ porovnává pro iROZHLAS.cz Vojtěch Bahenský, který se zaměřuje na hybridní hrozby, mezinárodní bezpečnost a strategická studia. „Často máme tendenci takové činy poměřovat mírovými standardy,“ upozorňuje.
Komunikace se stává dalším nástrojem a zbraní, která sehrává klíčovou roli v celém kontextu vedení války. „Zvlášť v dnešní době, kdy zprávy konzumuje celý svět a konflikt, který se vede mezi dvěma suverénními státy, se reálně dotýká řady dalších aktérů,“ zdůrazňuje k tomu Michal Smetana z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Střílet z dědovy pušky?
Do celého systému se nezapojují pouze státy. Odborník Jan Ludvík mluví třeba o „informačních dobrovolnících“. „Vidíme je hlavně na ukrajinské straně, protože tady na Západě přirozeně víc lidí sympatizuje s Ukrajinou. Jsou to ale lidé, kteří někdy vytváří až velmi hloupou propagandu,“ poukazuje akademik zabývající se bezpečností. „Je to ekvivalent toho, že by si někdo vzal loveckou pušku po dědovi a šel sám zaútočit na Rusko. Efektivita je dost podobná,“ dokresluje.
Jako příklad uvádí NAFO. Tisícičlenné virtuální hnutí, které chce za pomoci fotomontáží bojovat na twitteru s ruskou propagandou. Na frontu v kyberprostoru vysílá psa japonského plemene shiba inu. O tzv. fellas jsme psali už dříve zde.
Virtuální armáda japonských psů #NAFO bojuje na internetu proti ruské propagandě. Zbraní jsou memy
Číst článek
„Rozhodli se vést vlastní válku proti Putinovi. A často tím samotné Ukrajině škodí, protože její centrální linie, kterou řídí vládní komunikace, není vůbec špatná. Kdyby tito lidé šli fakticky do války, také by Ukrajincům na bojišti překáželi, protože by se o ně museli postarat, nezvládali by se adekvátně začlenit,“ vysvětluje Ludvík.
Všichni tři bezpečnostní odborníci oslovení serverem iROZHLAS.cz se shodují, že to může představovat skrytou hrozbu. Pokud se totiž nadhodnotí ukrajinské postupy příliš, vyvstává riziko toho, že Západ nabude dojmu, že se Ukrajině daří a není třeba ji dál podporovat. Případně se ukáže, že dosažené výsledky nebyly takové a nastane zklamání. Anebo dojde ke zveličení ukrajinských úspěchů či ruských neúspěchů, až bude informace úplně nedůvěryhodná.
‚Vše podle plánu‘
Pro obě válčící strany je důležité umět předávat informace několika druhům publika. Nejlépe najednou, aniž by říkaly různé věci a znejistily tak konzumenty. Což je skutečná výzva.
Dilema co a jak prezentovat mají jak Rusové, tak Ukrajinci. Moskva potřebuje svým občanům předat zprávu, že válka jde dobře a podle plánu. Měla sice trvat pár dní, ale protáhla se na měsíce kvůli tomu, že jeho vojáci, jak tvrdí, bojují proti celé Severoatlantické alianci (NATO), kvůli tomu to trvá tak dlouho, a proto potřebují mobilizovat, aby měli více mužů.
„Rusko tlačí ekonomicky. Je důležité si uvědomit, že názory lidí se nemění pouze informačními nástroji. Ale pokud někomu výrazně zdražíte plyn, tak ho pootočíte proti vládě víc než jen tím, že mu řeknete, ať to udělá.“
Vojtěch Bahenský (odborník z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy)
„Jsou to věci, které potřebují komunikovat pro domácí publikum, aby se udržela podpora obyvatelstva k režimu a vysvětlilo se jim proč,“ uvádí Bahenský. „Na druhou stranu je tohle dost kontraproduktivní směrem na Západ. Často je tahle propaganda těžko uvěřitelná, vypadá jak z jiného světa. Absolutně odporuje tomu, co bychom si představili jako realitu,“ podotýká.
Cílem ruské komunikace navenek je v první řadě přesvědčit ostatní země, aby nepodporovaly Ukrajinu. K tomu využívá ekonomického tlaku, který vytváří válka, zdůrazňuje nepříjemnosti spojené s vlnou ukrajinských uprchlíků, kteří v důsledku konfliktu opouští napadená bydliště.
Mobilizovat, raději ne moc
Ukrajinská propaganda pak volí rétoriku „pokud nás v tom necháte samotné, všichni tady zemřou“. Je zatím ale také snaha a nutnost udržet podporu Západu. „Motivovat k tomu, aby dodával systémy, protože má smysl Ukrajině pomáhat a přesvědčit, že pokud s tím západní země přestanou, dopadne to velmi špatně,“ popisuje Bahenský.
Dodávky moderních zbraňových systémů přitom nebyly samozřejmostí od počátku války. Západ ze začátku neposílal na Ukrajinu těžké zbraně. „Nevěřilo se, že Ukrajina vydrží vzdorovat Rusku dost dlouho na to, aby je mohla začít používat,“ vzpomíná politolog.
Ukrajinské jednotky přešly u Charkova do protiútoku, tvrdí úřady. Kyjev žádá USA o další zbraně
Číst článek
Čelní představitelé obou zemí tak musí vyvažovat. Přitom je třeba mít na paměti vývoj. Propaganda totiž prochází určitým procesem, není to detailně naplánovaná kampaň od A do Z.
„Komunikace se vyvíjí a obě strany se učí. Reagují na to, co se děje na bojišti i na sebe navzájem, zároveň zkouší určité věci, nějakou zprávu třeba přehnaly a příště ji musely sdělovat jinak,“ říká Smetana.
‚Strategický manévr‘
Tento fakt podle něj dobře ilustruje například ruská komunikace ohledně Charkova. Ozbrojené síly Ukrajiny začátkem podzimu vytlačily ruskou armádu z asi šesti tisíc kilometrů čtverečních okupovaného území. Až ve chvíli, kdy byli Rusové donuceni opustit dobyté pozice, komunikoval ruský generální štáb toto stažení za plánované.
„Snesla se na něj velká kritika, že Rusko není schopné se dostat do informační sféry a připravit si půdu, aby rychle vysvětlilo, co se děje, proč se to děje a jak se to stalo. Pak přišlo s výmluvami o tom, že se jednalo o strategický manévr. A sklidili za to velkou kritiku od Rusů, ne od nás, i když to taky,“ poznamenává Smetana.
Je to podle něj důvod, proč při nedávném ústupu v Chersonské oblasti byla patrná snaha se poučit. Rusové se snažili dostat do informačního prostoru svou verzi dříve, než byly patrné jejich ztráty.
Moment Surovikin and Shoygu admit defeat in the Kherson direction and announce the withdrawal of troops. pic.twitter.com/10UZgVuIcm
— WarTranslated (Dmitri) (@wartranslated) November 9, 2022
Naopak zranitelnost poodhalili a ve svůj prospěch využili Ukrajinci na jaře při ruské ofenzívě na Donbase, kdy dobývali Severodoněck. V tu chvíli Ukrajinci odhalili vysoké počty vlastních obětí. Což zahájilo velkou debatu a překvapení, protože do té doby počty zabitých tajili. Tento krok se jim však vyplatil, protože jím vybudili Západ k větší podpoře Ukrajiny.
„To, čemu říkáme propaganda, což pro nás představuje hanlivý termín, je v zásadě součást každé války. Není za tím záměr šířit lži nebo zkreslené informace, ale informačně působit na různé druhy publika takovým způsobem, aby se v celkové kampani dosáhlo kýžených strategických cílů,“ uvádí Smetana.
Úprava reality
Ovlivnit publikum navenek se nesnaží obě válčící strany pouze prostřednictvím prohlášení. Využívají k tomu také audio vizualizace, které se zejména v současné době sociálních sítí šíří poměrně zdařile. Jak ale dokládá například projekt Českého rozhlasu Ověřovna!, některé ilustrace jsou upravovány ve prospěch propagandy.
OVĚŘOVNA: Ukrajinský generál Zalužnyj nemá na svém náramku svastiku, jde o optický klam
Číst článek
Pak je ale část lidí, kteří zprávy dále šíří, postavena před otázku: nenahraje to té či oné propagandě? Opravdu chci sdílet tuhle pravdu? Komu to pomáhá?
„Šířit dezinformace nebo zavádějící informace, které pomáhají tomu, komu fandíme, nám zas tolik nevadí. Jenže se pak podceňuje linka toho, že část společnosti, která není tak skálopevně přesvědčená o podpoře jedné strany, může nabýt dojmu, že je to celé jenom hra a nevěří pak vůbec ničemu,“ upozorňuje bezpečnostní expert Smetana.
Do kontrastu dává v tomto případě Spojené státy, které se sice netají sympatiemi k Ukrajině, zároveň si zakládají na pravdivosti sdílených informací. Příkladem může být americký Institut pro studium války (ISW), který často platí za kontrolora válečných údajů.
„Pokud Ukrajina v určité chvíli nadhodnotí ruské ztráty, protože se jí to hodí, a je to naprosto legitimní, tak Spojené státy jsou v tu chvíli jakýsi korektor, který řekne, že chce sdílet jenom to, co s určitostí mohou ověřit. Vědí, že pokud to nebudou říkat správně, tak to pro ně bude mít mnohem negativnější důsledky,“ zdůraznil politolog. Proto se mohou v jeden moment objevit rozdílné informace od dvou aktérů, kteří mají ale jinak stejný záměr.
Server iROZHLAS.cz níže demonstruje válečnou komunikaci pomocí milníků, které byly pro vývoj událostí na Ukrajině zásadní. Představují ohraničené události, které budují pocit z války.
Válečné komunikační milníky
-
15. listopadu 2022 Raketa v Polsku
Ukrajina: „Teror se neomezuje pouze na naše hranice – ruské rakety zasáhly Polsko. Vystřelit rakety na území NATO je útok na společnou bezpečnost. Toto je velmi vážná eskalace, musíme jednat,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Rusko: Ruské úřady zapojení odmítly. „Rusko neútočilo na cíle poblíž ukrajinsko-polské hranice a úlomky na místě, jejichž snímky zveřejnila média, nemají nic společného s ruskými zbraněmi,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov sdělil, že „nemá informace o incidentu v Polsku“.
Jak to bylo? Přestože Kyjev a někteří západní představitelé nejprve uváděli, že na polské území dopadla ruská raketa, verzi následně za nepravděpodobnou označili například americký prezident Joe Biden, polský prezident Andrzej Duda nebo generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Jednalo se pravděpodobně o raketu typu S-300, která byla vyrobena v Rusku v 70. letech, měla ji vystřelit ukrajinská protivzdušná obrana.
-
8. října 2022 Kerčský most
Ukrajina: Kyjev se k zodpovědnosti za útok nepřihlásil a poradce naznačil, že by za explozí mohl být spor ruské tajné služby FSB a soukromé armády typu Vágnerovců. „Ruská ilegální stavba se rozpadá a hoří. Důvod je jednoduchý: pokud postavíte něco výbušného, dřív nebo později to vybuchne,“ napsal na telegramu parlamentní šéf Zelenského strany Sluha národa David Arachamija.
Rusko: „Je to teroristický čin, jehož cílem bylo zničit kriticky významnou civilní infrastrukturu v Ruské federaci. Vymyslely to, vykonaly a objednaly ukrajinské tajné služby,“ prohlásil ruský prezident Vladimir Putin.
Jak to bylo? Po výbuchu na Kerčském mostě byla zničena část silnice ve směru z Ruska na Krym a poškozen byl i jeden z mostních pilířů. Není jasné, kdo je za útok zodpovědný, existuje celá řada teorií, kdo za ním mohl stát: ukrajinští partyzáni bez přímých vazeb na Kyjev, ukrajinské tajné služby s přímým posvěcením Kyjeva, ale i sami Rusové, pro které by mohlo jít o záminku k zostření útoku na Ukrajinu.
-
9. září 2022 Ofenziva v Charkovské oblasti
Ukrajina: Generální štáb armády v ranním prohlášení poprvé informoval o úspěšné ofenzivě v Charkovské oblasti. „Prozatím ozbrojené síly osvobodily a převzaly kontrolu nad více než 30 osadami v Charkovské oblasti. (...) Všude vracíme ukrajinskou vlajku a ochranu pro naše lidi,“ komentoval prezident Zelenskyj.
Rusko: Kreml zpočátku odmítal ukrajinský postup. Nicméně Rusy dosazené úřady vyhlásily evakuaci civilistů v Kupjansku nebo Izjumu. „V zájmu dosažení deklarovaných cílů speciální vojenské operace na osvobození Donbasu bylo rozhodnuto přeskupit ruské síly umístěné u Balakleje a Izjumu, aby posílily úsilí na doněckém směru,“ řekl s jednodenním odstupem mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.
Jak to bylo? Rusové se skutečně z oblasti stáhli. Ukrajinci do té doby okupovanou část území osvobodili.
-
srpen 2022 Ostřelování Záporožské elektrárny
Ukrajina: Prezident Zelenskyj 10. srpna uvedl, že Moskva využívá Ruskem okupované jaderné zařízení v Záporoží jako vojenskou základnu, ze které se připravují útoky. Obvinil Rusko, že se za elektrárnou schovává a zároveň bombarduje Ukrajinou kontrolovaná města Nikopol a Marganec. Rusko podle něj využívá elektrárnu k „nesmírně cynickému zastrašování“, hovořil o jaderném „vydírání“.
Rusko: „Ozbrojené formace ukrajinské armády dnes nepřetržitě střílejí směrem k Záporožské jaderné elektrárně a obcím v jejím okolí. Na záběrech je vidět díra způsobená zásahem dělostřeleckého granátu ráže 155 mm ve střeše speciální jednotky č. 1 v jaderné elektrárně. Střela byla vypálena z města Nikopol na protější straně Dněpru,“ prohlásil 29. srpna člen okupační správy Vladimir Rogov.
Jak to bylo? K ostřelování Záporožské elektrárny dochází opakovaně. První útoky se odehrály na jaře. Klíčový bod energetické infrastruktury Ukrajiny je jedním ze zásadních strategických cílů, které se Rusové snaží opanovat. Dodnes není jasné, kdo na elektrárnu střílel.
-
duben 2022 Masakr v Buče
Ukrajina: „Co se ukázalo v Buče a dalších našich městech, ze kterých byli okupanti vyhnáni? Stovky lidí byly zabity. Mučení nebo popravení civilisté. Mrtvoly na ulicích. Zaminovaná oblast. Všudypřítomné následky rabování. Koncentrované zlo přišlo do naší země. Vrazi, mučitelé, násilníci, lupiči, kteří si říkají armáda a kteří si po tom, co udělali, zaslouží jedině smrt,“ pronesl v emotivním projevu Zelenskyj po návštěvě města.
Rusko: Ruští představitelé odmítli tvrzení, že by stáli za masakrem v Buče, a fotografie mrtvých těl označili za „provokaci“ a „inscenaci“ Kyjeva. Vladimir Putin o záběrech mrtvých civilistů a o zprávách o válečných zločinech mluvil jako o falešných.
Jak to bylo? Buča se stala mrazivým symbolem války na Ukrajině. Za masakrem místních civilistů stojí ruští vojáci, kteří město po několik týdnů okupovali.
