V sobotu teroristé z hnutí Hamás prolomili bariéry mezi Gazou a Izraelem a rozpoutali vlnu krutého násilí. „V Gaze narazíte nejen na teroristické a extremistické skupiny, které vyznávají právo šaría,“ upozorňuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Sébastien Boussois, který zkoumá extremismus. Naráží tím na fakt, že Palestina je v tomto ohledu rozdrobená a že přístup Palestiny není totožný s tím, co praktikují teroristé z hnutí Hamás.

Rozhovor Praha / Tel Aviv 6:25 11. října 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zažívá Izrael svou variantu 11. září?
Asi bych takové přirovnání nepoužil.

V obou případech se jednalo o rozsáhlý teroristický útok. V čem se liší?
Každá situace je specifická. Američané zažili 11. září v úplně jiném kontextu. Jednalo se o cílený útok, který pak odstartoval americký boj proti terorismu.

‚Boj proti bestiím.‘ Izrael oznámil totální blokádu Gazy, nebude dodávat potraviny ani elektřinu

Číst článek

Izrael je v nějaké formě války od roku 1949, což považuju za hlavní rozdíl. Stejně je to v zapojení teroristických skupin, které na Spojené státy, respektive na Izrael, zaútočily.

S ohledem na sobotní útok na Izrael se ta válka, která je v regionu, znovu rozhořela. Oproti jiným útokům, které jsme v průběhu let viděli, se liší v tom, že na izraelském území umírá mnoho civilistů, doteď bylo více mrtvých na palestinské straně. V tom konfliktu jedni mluví o palestinské okupaci Izraelem a na druhé straně nyní vidíme snahu destrukce Izraele.

Množství mrtvých, nejen vojáků, ale také civilistů, je už teď neuvěřitelné a počet poroste. Myslím si, že to povede k nejistotě a destabilizaci státu Izrael. Je to naprosto bezprecedentní situace.

Izraelsko-palestinský konflikt se táhne léta a je mnohými označován za nejsložitější na světě. Jaká specifika byste řekl, že se propisují do současného dění?
Rozhodně je to konflikt, který trvá dlouhou dobu, do jeho vyřešení se snažilo zapojit více aktérů. Byly zde snahy o mírové rezoluce ze strany hned několika zemí, ale všechny selhaly. Ale z izraelského pohledu to nebylo nikdy dostačující, přestože ta situace byla v posledních letech dosud nejstabilnější. Palestinská správa měla uzavřené dohody s izraelskou vládou. Panoval status quo, který stanovoval vymezené hranice a to vypadalo, že funguje.

Tento konflikt je tak složitý a komplexní s ohledem na jeho historii. Váže se ke konci druhé světové války a právu, které Židé získali na vytvoření vlastního státu – ten měl zajistit, aby byli Židé v bezpečí. Určilo se pro to místo, kam se přesídlili v průběhu roku 1947 a které dávalo výhody pro nově vzniklý Izrael, nikoliv Palestinu, která byla rozdělená. To jen k vysvětlení historických paralel.

Situation near Gaza according to a map circulating on social media.

Palestinians still control those Israeli areas drawn by the green line pic.twitter.com/tay8TS3ahP

— Ragıp Soylu (@ragipsoylu) October 7, 2023

Abych přidal poslední vývoj, z izraelsko-palestinského konfliktu se stal nejzávažnější konflikt, který sledujeme v blízkosti Evropy. A může mít velmi brzy přímé dopady na evropské státy, protože třeba ve Francii máme největší množství Židů na kontinentě. To představuje riziko rozšíření konfliktu mimo Izrael.

Role Palestiny

Právě s ohledem na historické paralely se lidé dělí na podporovatele Izraele a na ty chápající Palestinu. Nicméně připomeňme, že za útokem stojí teroristická organizace Hamás, a ne Palestinská národní správa.
Ano. Od víkendu sledujeme propalestinské demonstrace, ale stejně tak ty na podporu Izraele. A máte pravdu, určitě bychom neměli zapomínat na to, kdo vede útok na koho. Přestože by se následně mělo hledat řešení na politické úrovni, teď to nepřipadá v úvahu.

Jedná se o konflikt mezi hnutím Hamás a Izraelem… Jaká je tedy role Palestiny?
To je těžké říct, protože problém je, že Palestinci jsou velmi rozdrobení. Palestinské autority jsou považovány za představitele hájící zájmy Palestinců. Což dělali i s přihlédnutím k tomu, že byla podepsána určitá forma dohody s Izraelem, která měla zajišťovat míru bezpečnostních garancí pro obě strany, ale nejednalo se o politické vyřešení palestinské situace.

Aktuálnímu nastavení vůbec nepomáhá fakt, že Palestinci jsou v zásadě drženi v područí radikálních extremistů a teroristických skupin. Hamás zvolil radikální cestu, pro kterou nemá plnou oporu u palestinských autorit.

Napětí mezi politiky a Hamásem v poslední době rostlo, protože teroristé považovali způsob palestinské vlády za příliš mírný v otázce uznání území a suverenity, příliš podřízený Izraeli a málo průbojný. Přitom Hamás si vytkl za cíl zničit Izrael.

‚Izraelská reakce sotva začala.‘ Pásmo Gazy opět čelilo bombardování ze vzduchu

Číst článek

Jsou to tedy dvě odlišné představy o přístupu a vyjednávání s Izraelem. Atmosféře ani nepřidala sestava, v jaké došlo ke složení v izraelském kabinetu, kam si Benjamin Netanjahu přizval extremisty a zapálené nacionalisty.

‚Myslím na bezmocné dívky‘

Pojďme se vrátit zpátky k tomu, jak to vypadá v kulisách útoků. Šíří se zvěsti o válečných zločinech, únosech Izraelců, ale také o mučení. Můžeme popsat, jaké praktiky se dají od Hamásu očekávat?
Během války se pokaždé dějí válečné zločiny a k těm dochází z obou stran. Jejich konkrétní podobu ale bude posuzovat mezinárodní soud. Každopádně z toho, co víme, se v zásadě neliší od toho, čeho už jsme byli svědky dříve.

Určitá míra propagandy do dění proniká z obou stran. Cílem Hamásu je mezi veřejnost dostat co nejsurovější videa a obrázky, na druhou stranu Izrael akcentuje vlastní oběti, byť při jeho odvetných útocích také umírají civilisté…
Myslím, že ani Izrael není bez viny v případě špatného zacházení na palestinském území. V posledních letech docházelo k tomu, že se domy Palestinců označovaly jako ty, ve kterých sídlí teroristé, přestože tomu tak nebylo vždy.

Sobotní útok na Izrael ale nemůže být nijak ospravedlnitelný. Hamás říká, že reaguje na aktuální situaci. Já při čtení těchto „argumentů“ myslím na ty bezmocné dívky, které Hamás nakládá do pickupů a odváží je bůhvíkam. Pak je tu také zcela evidentní dávka násilí, kterou dávají přívrženci teroristů zakusit civilistům. Míra terorizace je citelná nejen vůči vojákům, ale proti běžným občanům.

Noa was partying in the south of Israel in a peace music festival when Hams terrorists kidnapped her and dragged her from Israel into Gaza.

Noa is held hostage by Hamas.

She could be your daughter, sister, friend.#BringBackOurFamily pic.twitter.com/gi2AStVdTQ

— Hen Mazzig (@HenMazzig) October 7, 2023

Teroristé na Blízkém východě

Jste odborníkem na mezinárodní terorismus, mohl byste přiblížit, jaké organizace najdeme v Pásmu Gazy?
Ano, Hamás není jediný. V regionu je to hnutí, které je považováno za teroristické ze strany Evropské unie i Spojených států a to vládne a diriguje dění v Pásmu Gazy, je zodpovědné za události, které známe. Hamás představuje jeho politickou větev. Pak je tam větev vojenská, což jsou brigády Al-Kasam. Právě ony stojí za masakry a útoky, které sledujeme od soboty.

23:21

Pojar: Násilí se z Izraele může rozrůst i do Evropy. Měli bychom se připravit, je tu pro to podhoubí

Číst článek

Operuje tam také islamistický Džihád. Což je, řekl bych, konkurenční uskupení. V tomto prostředí je citelná válka Al-Káidy a Daeše (zkratka pro Islámský stát – pozn. red.). Zvlášť v Gaze je ta konkurence o zisk moci značná.

Ale aby toho nebylo málo, tak v Gaze narazíte nejen na teroristické a extremistické skupiny, které vyznávají právo šaría, ale také jsou tam hnutí za osvobození Palestiny. To není nijak radikální, a proto je důležité o tom takhle přemýšlet.

A mají teroristické organizace „příbuzné“ na Blízkém východě, u kterých bychom se mohli obávat, že rozpoutají velkou válku v regionu?
Na to se neodvažuju odpovědět. Jestli se sobotní bojiště rozprostře dál, to záleží i na reakci okolních zemí, třeba jak se k tomu postaví Sýrie nebo Irák. Tam byl dominantní zhruba od roku 2016 Islámský stát, který za tu dobu dokázal podnítit ke vzniku spousty místních uskupení. Dokázal vytvořit hrozbu jak v Sahelu, tak na Blízkém východě.

V blízkovýchodním regionu je za nejsilnější organizaci považován právě Hamás a Hizballáh – Hamás v Gaze a Hizballáh na jihu Libanonu.

Obavy z vývoje po sobotním útoku na Izrael se šíří zejména kvůli libanonské militantní organizaci Hizballáh, co by její zapojení do dění v Izraeli znamenalo?
Všichni si přejeme, aby se nestalo, že se Hizballáh přidá k Hamásu v jeho boji proti Izraeli. Ale obě skupiny nejsou v příliš pohodlné situaci, protože jejich síla se pořád nedorovná tomu, co má v rezervách Izrael. Ten se navíc do určité míry spoléhá na možnou americkou pomoc, která zatím nepřišla a podle prohlášení se ani v blízké době neplánuje, ale podpora Západu může být variabilní.

Myslel bych si, že se Hizballáh do dění v Izraeli nezapojí, protože má svých starostí v Libanonu dost a bude si chtít udržet moc především tam. Ale vylučovat bych nechtěl nic.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít