Americká reflexe 10 let bez Václava Havla: příprava sborníku jeho klíčových pojmů
Desáté výročí smrti Václava Havla si připomínají i ve světě, třeba ve státě Iowa na americkém Středozápadě. Kieran Williams učí na tamní Drakeově univerzitě, coby politolog se zaměřením na střední a východní Evropu se Česku a odkazu Václava Havla dlouhodobě věnuje. Pro americké publikum připravuje už svou druhou knihu o českém dramatikovi a disidentovi, kterého dějiny katapultovaly z komunistického vězení do úřadu prezidenta.
Kdykoli akademicky zkoumal jiné téma, vždycky se objevil Havel, vysvětluje politolog a komparatista Kieran Williams, jak vznikla jeho fascinace dílem českého myslitele. Začalo to při studiu přechodu Pražského jara v normalizaci, pokračovalo se zkoumáním československé transformace po roce 1989. A tak nakonec napsal přímo o Havlovi – jeho biografii pro americké publikum.
Teď vede přípravu sborníku klíčových Havlových pojmů, který je v kontextu vysvětluje pro anglicky mluvící čtenáře.
„Vzali jsme slova, která považujeme za jakási okna do Havlova myšlení. Jsou to pojmy, díky kterým zůstává důležitý i deset let po smrti. Slova jako pravda, moc, odpovědnost, občanská společnost. Tady v Americe se Havel často připomíná, i díky sociálním sítím, což je dobře, dozví se tak o něm víc lidí. S tím se ale pojí nebezpečí, že z něj zbydou jen aforismy, citáty a nakonec klišé. My se snažíme jít do hloubky a vysvětlit, co ta slova znamenají v českém kontextu a jak specificky ty pojmy chápe Havel. To by mělo pomoci, až na ně pak lidé narazí v anglickém překladu,“ vysvětluje Williams.
Knihu skládá s kolegou Davidem Danaherem a přispěli do ní kromě zahraničních autorů i Češi Jiří Přibáň, Jiří Suk a Irena Vaňková. Vyjít měla právě k desátému výročí Havlova úmrtí, ale nakonec to bude až na jaře příštího roku.
Ve Varšavě odhalili pamětní desku věnovanou Václavu Havlovi. Je na ní jeho výrok o pravdě a lásce
Číst článek
Pojetí pravdy
Jak se ukázalo s nástupem pandemie covidu, některé Havlem často užívané pojmy jako svoboda, pravda, ale třeba i ohnisko zažívají ve veřejném prostoru renesanci, všímá si Williams. On sám sepsal do knihy heslo o Havlově pojetí „pravdy“.
„A teď žijeme v době, kdy svádíme boj o to, co je pravda, kdo ji má. Každý koncept pravdy je do určité míry problematický. Havel měl své vlastní, velmi jasné pojetí pravdy. Rozlišuje ji od fanatismu. Takže by asi některé lidi, co se dnes ohánějí pravdou, označil za fanatiky, což neznamená, že mají pravdu na své straně. Havel byl občas i trochu skeptický vůči vědě – chtěl, abychom na ni nesázeli všechno, nechali prostor i tajemství vesmíru a uznali, že ne všemu můžeme porozumět. Ale myslím, že v situaci, jako je epidemie, by byl na straně vědy,“
Teď, s desátým výročím smrti Václava Havla si i jeho americký životopisec připomíná odcházení bývalého českého prezidenta, a také prý stále víc doceňuje jeho odkaz.
„Pro mě nebyl nejsilnější moment jeho smrti. Kdo jeho život sledoval, tak věděl, že na pokraji smrti se ocitl několikrát a že v posledním roce života slábnul. Myslím, že jeho smrt začala být silnější až později. Postupem času začal lidem všude víc chybět. Česká společnost i svět si začaly uvědomovat, že lidi jako on potřebujeme jako druh svědomí, jako někoho, kdo udržuje naše standardy. Při psaní knihy jsme cítili, jak si Havel svou tvorbou stále si udržuje vliv a globální význam. Třeba jeho slavný dopis Husákovi ze 70. let, velmi specifický útvar, který ale přesahuje svou dobu a místo a stále je podnětný. To bylo na Havlovi velmi neobvyklé,“ nabízí pohled na Havla zvenčí Kieran Williams z Drakeovy univerzity v Iowě.
