Upravit, zastavit. Většina českých europoslanců je proti cílům Green Dealu, změnu chce i Fiala
Evropská unie by podle většiny českých europoslanců měla posunout, či dokonce úplně zrušit hlavní cíl Zelené dohody pro Evropu, tedy dosažení klimaticky neutrálního kontinentu do poloviny století. Vyplývá to z jejich odpovědí pro Radiožurnál. Pro úpravu cílů Green Dealu se vyslovil také premiér Petr Fiala z ODS.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na začátku svého druhého funkčního období o klimatických cílech mluví méně než dřív. Přesto opakovaně prohlásila, že unijní exekutiva za klimatickými cíli Green Dealu pevně stojí.
30:39
Kompas konkurenceschopnosti EU je příliš široký. Stačilo by méně ráznějších kroků
Číst článek
„Mladá generace, naše děti by nám nikdy neodpustily, pokud bychom nyní nejednali,“ uvedla von der Leyenová minulý týden v Gdaňsku poté, co polský premiér Donald Tusk cíle Zelené dohody pro Evropu relativizoval.
Postoje české politické reprezentace v Bruselu však velké odhodlání plnit cíle Green Dealu neodrážejí – spíš naopak. Celkem 14 z 21 českých europoslanců uvedlo, že by se jich Evropská unie držet neměla. Myslí si to všichni europoslanci hnutí ANO, ODS, koalice Stačilo! a také trojice europoslanců Přísahy, Motoristů a SPD.
Podle europoslance ODS Ondřeje Krutílka ke klimatické neutralitě nelze dospět regulacemi. „Nikdy jsme se k inovacím neproregulovali. Ty cíle neodpovídají realitě, ničí naše hospodářství, naši konkurenceschopnost. Bohužel i zdražují život občanů,“ říká Krutílek.
Podobně se vyjádřilo i sedm europoslanců hnutí ANO. Cíl Evropské unie být do roku 2050 klimaticky neutrální přestal podle nich vzhledem k vývoji ve světě dávat smysl.
„Odstoupení Spojených států od Pařížské klimatické dohody, pandemie covidu, konflikt na Ukrajině či nové poznatky o změně klimatu vytvořily situaci přímo volající po zrušení cíle být do roku 2050 klimatický neutrální. Jen totální ignorant by v této situaci nepřehodnotil přístup,“ uvedl europoslanec ANO Ondřej Knotek.
Menšina pro Green Deal
Základní cíle Green Dealu jednoznačně podporují pouze čtyři čeští europoslanci. „Pokud nebudeme jednat teď, dopady klimatické krize nás v budoucnu vyjdou mnohem dráž – nejen finančně, ale i společensky. Nedostatek pitné vody a jídla mohou vést jak ke klimatické migraci, tak bojům o zdroje,“ uvedla pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Podobně se vyjádřili také europoslanci z TOP 09.
Kdo schválil Green Deal
Zelenou dohodu pro Evropu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na začátku svého prvního funkčního období v prosinci 2019.
Cíle Green Dealu následně podpořili hlavy států Evropské unie, včetně tehdejšího premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO. „S ohledem na nejnovější dostupné vědecké poznatky a na potřebu zintenzivnit globální opatření v oblasti klimatu Evropská rada potvrzuje cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální EU,“ stojí v přijatém prohlášení Evropské rady z prosince 2019.
Návrhy konkrétních legislativ, včetně klimatického balíčku (Fit for 55) pak přicházely v uplynulých pěti letech. A na jejich schvalování se podílela vláda Andreje Babiše a následně i současný vládní kabinet premiéra Petra Fialy z ODS. Na dojednávání části legislativních návrhů se Česko aktivně podílelo i během svého předsednictví Rady EU v druhé polovině roku 2022.
Jan Farský z hnutí STAN připomíná ničivé přírodní katastrofy z poslední doby. „Já chci, aby i moji potomci měli obyvatelnou zemi. Když vidím, jak hoří Kalifornie, jak záplavy zničily kus Španělska, na podzim i Moravu… I v nejbližším okolí vidím, že se klima mění. Není možné stržit hlavu do písku a tvářit se, že tím se to vyřeší,“ zdůrazňuje.
Farského kolegyně – europoslankyně Danuše Nerudová z hnutí STAN - konečné cíle Zelené dohody pro Evropu podporuje. Ale pod některé legislativy by se prý podepsat nemohla. „Neměli bychom například zakazovat syntetická paliva automobilkám či komplikovat rozvoj jaderné energie energetickým společnostem – což bohužel byla pozice minulého Evropského parlamentu a promítla se i do schválených legislativ v rámci Green Dealu,“ uvedla Nerudová.
Problém pro konkurenceschopnost
Z vyjádření českých europoslanců je jasné, že na postojích ke klimatické politice Evropské unie se neshodují ani zástupci stran současné vládní koalice. A jinak to není ani v samotné vládě.
Premiér Petr Fiala z ODS v písemném vyjádření pro Radiožurnál uvedl, že klimatické cíle musí být splnitelné a přijatelné pro veřejnost.
„Evropa je kontinent, který pro ochranu životního prostředí dělá nejvíc na světě. Nesmí to být na úkor naší konkurenceschopnosti a životní úrovně občanů. Green Deal je proto třeba dál revidovat a my pracujeme na řadě dílčích úprav: odklad pokut pro automobilky za nesplnění emisních cílů, odsunutí ETS2 a zmírnění emisního cíle pro rok 2040,“ napsal Fiala Radiožurnálu.
Pro úpravu průběžných cílů a legislativ Green Dealu se vyslovil také ministr pro životní prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL.
„Být uhlíkově neutrální do roku 2050 je pro Evropu nutností i z pohledu konkurenceschopnosti. Jsme kontinent, který stárne, který má své výhody v technologickém pokroku. Je tam ale spousta věcí, které je potřeba zpomalit, změnit upravit, přehodnotit. Proto česká vláda bojuje za celou řadu věcí, které se mají upravit,“ uvedl Hladík.
Otázkou však je, zda je možné do poloviny století dosáhnout klimatické neutrality, pokud by Evropská unie průběžné cíle odkládala. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Jungwirth Březovský si to nemyslí.
5:29
Green Deal není v rozporu se snižováním cen. Státy s obnovitelnou energií prošly krizí lépe, říká expert
Číst článek
„Všichni víme, že ta aspirace dosáhnout klimatické neutrality do poloviny století byla vždy velmi ambiciózní. Potřebujeme všechny ty strategie a nástroje, abychom se těmto cílům přiblížili. Jakékoli oslabování průběžných cílů a ambicí nás pravděpodobně bude vzdalovat té konečné snaze o dosažení klimatické neutrality,“ uvedl Jungwirth Březovský.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák z hnutí STAN připouští, že průběžné cíle Green Dealu se nejspíš měnit budou.
„Je velmi pravděpodobné vzhledem k politické situaci, že ty cíle se budou upravovat a změkčovat. Ale znamená to, že ty problémy životního prostředí neřešíme, jenom je odsouváme do vzdálenější budoucnosti, kdy jejich řešení bude pravděpodobně ještě dražší a bolestnější,“ uzavírá Dvořák.
Většinu klimatických opatření, která mají vést k cílům Green Dealu, už Evropská unie v posledních letech finálně schválila – většinou se souhlasem Česka. Týká se to například tzv. klimatického balíčku (Fit for 55), jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent v porovnání s rokem 1990. Změnu těchto legislativních opatření by tak musela znovu iniciovat Evropská komise.
